Zobrazení položek podle značky: fyzika

Každý rok se před začátkem října vědecký svět dohaduje, kdo by mohl získat Nobelovu cenu. Královská švédská akademie věd v prvním říjnovém týdnu rozhoduje o tom, kdo získá pravděpodobně nejprestižnější (nejen) vědecké ocenění na světě. Kdo letos získal cenu za fyziologii a medicínu, fyziku, chemii nebo ekonomii?

Evropská komise udělila Fyzikálnímu ústavu AV ČR prestižní grant Marie Skłodowska-Curie Actions COFUND. Více než 146 milionů korun tak zamíří na realizaci 60 dvouletých postdoktorandských stáží.

„Je to další krok na cestě k dostupnějšímu vodíku,“ říkají Peter Kúš a Tomáš Hrbek, členové vědeckého týmu z katedry fyziky povrchů a plazmatu MFF UK, který vyvinul unikátní technologii pro zvětšení povrchu proton-vodivé membrány. V září 2021 za vynález a jeho využití v elektrolýze vody získali prestižní ocenění f-cell Award ve Stuttgartu.

Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad rolí šťastné náhody ve vědeckém výzkumu, která vede k poznání něčeho nového. Jak pak ale z takové šťastné náhody vytvořit objev, který povede k užitečným efektům? Přečtěte si víc v novém příspěvku.

Do České republiky zamíří ze zahraničí celkem 11 postdoktorandů, kteří uspěli s žádostí v programu Horizont Evropa Vynikající věda. Tři z nich spojí svůj kariérní růst s Fyzikálním ústavem AV ČR. Na výzkum fyziky získali nositelé Marie Skłodowska-Curie Postdoctoral Fellowships celkem 12,5 milionu korun (498 836,16 eur).

Korejští vědci zaznamenali významný úspěch, když se jim ve fúzním reaktoru Kstar podařilo udržet plazma na teplotě přes 100 milionů stupňů Celsia po dobu celých třiceti sekund. Žádný jiný fúzní reaktor dosud neudržel plazma tak dlouho. Cílem výzkumu jaderné fúze je dosáhnout bezemisního, bezpečného a prakticky nevyčerpatelného způsobu výroby energie.

V dubnu letošního roku uplynulo století od nečekaného skonu profesora Bohumila Kučery (1874–1921), který předčasně odešel necelý měsíc po svých 47. narozeninách v důsledku srdeční choroby. Tato postava české fyziky je dnes známa již jen několika zájemcům o historii vědy.

V době prázdnin a dovolených lidé touží „zamířit za hranice všedních dnů“, změnit myšlenky a denní stereotypy, poznávat nové kraje a mnozí se chtějí blýsknout něčím neobvyklým. Realizace cestovatelských snů záleží na schopnostech a především finančních možnostech jedince. Není překvapivé, že nejbohatší lidé na zeměkouli nemají přízemní sny a, zatouží-li třeba po cestě do vesmíru, jsou ochotni zaplatit nákladný dlouholetý vývoj cestovního prostředku

Objevy známého českého fyzika Tomáše Jungwirtha, kterých dosáhl společně se svým týmem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ukazují směr k mnohonásobně výkonnějším a rychlejším počítačům budoucnosti. Čeští vědci se tak podílejí na velkých proměnách elektroniky i fungování umělé inteligence.

V úterý 6. 10. 2020 byla v přímém přenosu vyhlášena Nobelova cena za fyziku. Ocenění získali Roger Penrose za důkaz, že obecná teorie relativity vede k tvorbě černých děr, a Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za objev černé díry ve středu naší Galaxie.