Zobrazení položek podle značky: fyzika

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. 

Zhruba před rokem jsem zde položil řečnickou otázku, zda má ještě smysl psát o fyzice (či jiných vědách) česky. Nyní se pojďme zamyslet nad navazující otázkou: Co k takovému psaní potřebujeme? Nemyslím tím papír a pero či textový editor v počítači, ale spíše jisté znalosti pravopisu a gramatiky, ale hlavně schopnost formulovat myšlenky a vystavět sdělení. A ještě jedna důležitá součást chybí, ne? … No ano! Ještě schází odborná terminologie neboli názvosloví.

Astrofyzik, držitel prestižního ERC Starting grantu a laureát ceny Neuron Ondřej Pejcha se po letech působení v USA vrátil na Univerzitu Karlovu díky programu Primus. Jak na něj po návratu zapůsobilo české prostředí? V čem se podle něj můžeme zlepšit a jak pokročil ve svém výzkumu?

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy (F4E), který sídlí v Barceloně. Zároveň povede Technický poradní panel této rady. Fusion for Energy (European Joint Undertaking F4E) má za úkol realizovat evropskou část projektu ITER, který je největším vědeckým experimentem na světě.

Plazma tvoří až 99 % viditelné hmoty vesmíru. Na Zemi se vyskytuje zřídka, nabízí ale mimořádné vlastnosti a jeho využití je široké. Od výroby nových pokročilých materiálů přes lékařské aplikace, chemii, optiku až po prakticky nevyčerpatelný bezpečný zdroj energie. Výzkum plazmatu a využití jeho potenciálu je tématem pro špičkové vědce po celém světě.

Třicet let není nijak významně „historicky dlouhá“ doba, ale přesto – nebylo by již přínosné zamyslet se nad vývojem českého vědeckého prostředí v době „po sametu“? Abych šel příkladem, pokusím se zde o velmi zkratkovitý osobní pohled na minulá tři desetiletí okem běžného „dělníka vědy“, který roku 1989 zakončil vysokoškolská studia a stal se vědeckým aspirantem.

V pátek 13. prosince 2019 se v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze bude konat soutěžní přehlídka významných činů ve zpřístupňování fyziky a matematiky veřejnosti. Na akci budou představeny projekty, které se popularizací fyziky či matematiky zabývají.

Před patnácti lety si Jan Macák myslel, že v roce 2019 bude oblast jeho vědeckého zájmu vyčerpaná a nebude co dál zkoumat. Ve svém odhadu se velmi pletl. Nyní nový vedoucí výzkumné skupiny Pokročilé nízkodimenzionální materiály přiznává, že i přesto, že má skupina deset lidí a stále roste, nestíhají pokrýt všechny požadavky ze strany spolupracujících partnerů.

Pochopit procesy v moderních materiálech a nanostrukturách a vyvíjet nové materiály, součástky a aplikace pro oblasti techniky, energetiky nebo lékařství – to bude cílem výzkumného centra, které se začíná stavět v areálu Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR na pražském Ládví.

Čtyři nobelisté a legendární fyzik Marlan Scully obdrželi čestná ocenění Akademie věd ČR a Senátu Parlamentu ČR. V rámci mezinárodní konference FQMT, kterou hostí Fyzikální ústav AV ČR, jim je předali předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a předseda Senátu Jaroslav Kubera.