Zobrazení položek podle značky: kvantové technologie

Výkon superrychlých kvantových počítačů může ještě výrazně zvýšit použití kvantových pamětí na bázi tzv. mikrovlnných dutinových rezonátorů. Rezonátory totiž výrazně prodlužují délku existence fotonů sehrávajících roli kvantových bitů, na nichž je mechanismus fungování kvantových počítačů postaven. Potvrdil to výzkum vědců z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a odborníků z Yale Quantum Institute v USA.

Evropská unie učinila další krok směrem k posílení evropské kvantové výpočetní infrastruktury podpisem smlouvy na pořízení kvantového počítače konsorcia LUMI-Q, který bude umístěn v České republice, konkrétně v IT4Innovations národním superpočítačovém centru v Ostravě, které je součástí VŠB–Technické univerzity Ostrava.

Vystudoval teoretickou a fyzikální chemii na Technické univerzitě v Bratislavě, získal doktorát na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově, habilitoval se na univerzitě v Mnichově a na Západočeské univerzitě v Plzni v oboru aplikovaná fyzika. Byl jmenován profesorem v oboru Aplikovaná fyzika. Jak vnímá nadcházející Rok kvantových technologií, který vyhlásila OSN? Jak se on a jeho tým podíleli na objevu altermagnetismu?

Pevnější a pružnější kovové materiály dlouho vznikaly metodou pokus – omyl. Jejich vývoj nesmírně urychlila a usnadnila výpočetní technika. I ta nejvýkonnější však má své limity. Překročit je mohou kvantové počítače, do jejichž éry vkládá naději materiálový fyzik Martin Friák.

Konferenci Quantum Day, neboli Den kvantových technologií a kvantový hackathon, uspořádalo České vysoké učení technické ve spolupráci s agenturou CzechInvest a firmami IBM a Tensor Ventures. Samotná konference, která se konala ve středu 26. června 2024, nabídla kromě dosavadních úspěchů, vizí a nejnovějších trendů v oblasti kvantových technologií také platformu pro setkání vědců, studentů, průmyslových expertů a vládních představitelů.

Experimentální biofyzik Miroslav Kloz zkoumá molekulárně-biologické procesy v reálném čase prostřednictvím moderních laserů. A jak sám říká, za svou vědeckou kariéru vděčí náhodným příležitostem, například vzniku moderního centra ELI Beamlines, ve kterém působí po návratu z Nizozemí.

Japonsko se rychle stává významným hráčem v oblasti kvantových technologií. Díky masivním investicím a úzké spolupráci mezi výzkumnými institucemi a soukromým sektorem se rychle rozvíjí domácí trh. Současně se otevírají dveře k širší mezinárodní spolupráci, čehož chce využít i připravovaná česko-japonská meziuniverzitní kvantová konference, která se v květnu bude konat v Tokiu.

Žili jsme v době analogové. Žijeme v době digitální. A budeme žít v době kvantové. Už brzy. Kvantové technologie představují důležitou vědecko-výzkumnou oblast a inovaci, která nabízí potenciál revolučních změn v mnoha různých odvětvích kvantových technologií. Švýcaři chtějí dostát své pověsti nejinovativnější země světa. A Češi chtějí být u toho!

Místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová společně zřídili novou funkci zmocněnce pro kvantové technologie a jmenovali jím Petra Kavalíře. V reakci na aktuální národní i globální výzvy v oblasti kvantových technologií se jedná o důležitý krok, který bude realizován bez jakéhokoli navýšení nákladů.

Belgický kosmolog, držitel ERC grantu a blízký spolupracovník Stephena Hawkinga. V květnu vyšla v češtině kniha O původu času, ve které představuje jejich poslední společnou teorii. Co považuje za největší milník ve své kariéře a proč zpochybnil teorii multiversa?