Zobrazení položek podle značky: materiály

Vyznačuje se vysokou vodivostí a současně má vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa tzv. uhlíkové elektroniky. Existenci další modifikace uhlíku se podařilo prokázat týmu výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Technické univerzity v Berlíně, výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Berlin a společnosti Element Six GmbH.

Evropská komise dne 5. července 2024 zahájila výzvu k podávání žádostí pro členy nové Technologické rady pro pokročilé materiály. Tato skupina bude koordinovat úsilí o splnění budoucích potřeb pokročilých materiálů v Evropě a je klíčem k vybudování jednotného ekosystému pokročilých materiálů.

Pevnější a pružnější kovové materiály dlouho vznikaly metodou pokus – omyl. Jejich vývoj nesmírně urychlila a usnadnila výpočetní technika. I ta nejvýkonnější však má své limity. Překročit je mohou kvantové počítače, do jejichž éry vkládá naději materiálový fyzik Martin Friák.

Touha po získávání informací je u něj silnější než cestování a návštěva historických památek. Ty prý stačí vidět jen na obrázku. Co ho na nich zajímá, jsou vědecké a technické možnosti, které jsou v těchto dílech skryté. Doktorand CEITEC VUT vyhrál v soutěži Brno Ph.D. Talent.

Elektrické hudební nástroje nejsou dnes již žádnou výjimkou. Aby ale byly vytištěné na 3D tiskárně, to už unikátní je. Vědci z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na tom pracují společně s přerovskou firmou Sensio.cz, která vyrábí elektrická violoncella MyCello právě pomocí 3D tisku. Zlínští vědci jim pomáhají hledat ty nejvhodnější materiály.

Zveme Vás na na 32. ročník semináře Development of Materials Science in Research and Education (DMSRE32), který se bude konat 4.-8. září 2023 v Pavlově.

V České republice vzniklo nové konsorcium výzkumných pracovišť. Jmenuje se Národní centrum kompetence BIOCIRKL a jeho cílem je získat nové produkty z obnovitelných zdrojů s napojením na strategii oběhového hospodářství a s využitím ekologicky šetrných technologií.

Materiálový vědec Peter Filip působí už 27 let na Southern Illinois University Carbondale. Přednášel ale například i na University of Cambridge či římské Univerzita La Sapienza nebo vedl doktorandy na americkém MIT. Vědecká cesta rodáka ze středního Slovenska ale začala na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, s níž neustále spolupracuje.

Od dob, kdy si člověk uvědomil nedokonalost lidského organismu při regeneraci poškozených tkání, směřuje snaha vědců k nalezení způsobu, jak tento nedostatek kompenzovat. Kromě konvenční léčby se proto rozvíjí i možnosti náhrady poškozené tkáně pomocí syntetických konstruktů s biomimetickými vlastnostmi. Právě na tom pracují vědecké týmy z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Masarykovy univerzity v Brně.