Zobrazení položek podle značky: SCOPUS

Nakladatelství Munipress Masarykovy univerzity je jako jediné z českých odborných nakladatelství nově zařazeno do dvou nejvýznamnějších světových databází Scopus a Web of Science. Od letošního roku budou knihy Nakladatelství Munipress indexované v obou světových databázích. Přijetím do nich se Munipress přiřadil k uznávaným vědeckým nakladatelům.

Národní technická knihovna pořádá dne 15. dubna 2021 od dvou hodin webinář s názvem: Web of Science a Scopus: Použijte databáze citací k podpoře svého výzkumu.

Říká se jim predátorské časopisy. Jde o podloudné či pofidérní tituly, které navenek imitují řádné vědecké časopisy, nicméně recenzní řízení či redakční „boardy“ často jen předstírají. Juniorní vědce tak klidně zmatou a lákají k publikování – za poplatky. Práce Martina Srholce a Víta Macháčka ukazuje, jak do databáze Scopus pronikají predátorské časopisy i kvazivědecké poznatky.

V aktuálním čísle časopisu PLoS Biology vyšla studie, která se zabývá mírou autocitací ve vědecké práci. Autoři shromáždili data o více než stovce tisíc vědců z celého světa, kteří publikují v nejrůznějších oborech. V průměru vědci citují sami sebe asi v 13,5 % případů, někdy je to ale i výrazně více. Průměrná míra autocitací českých vědců zahrnutých do databáze je asi 25 %.

V poslední době se v příspěvcích na portále Vědavýzkum.cz mluví o prvním rozdělování prostředků dle Metodiky 2017+ a o sledování kvality výstupů s důrazem na časopisy v databázi Web of Science, zejména ty v prvním a druhém kvartilu dle indexu AIS.

Vědecký článek za 5 dní – takto aktivních dokázalo být na 9000 vědců. Jejich jméno se objevilo mezi autory v databázi Scopus více než 72x za jediný rok. Může za to politika odměn za publikaci, známé „publish or perish“ nebo nepropracovaný a rigidní systém uznávání autorství?

Predátorské publikování je často probíraným a bolestivým neduhem současné vědy. Autoři nové studie si ale položili závažnou otázku – jak lze takové predátorské časopisy definovat? Odhalit odborný časopis, který provozuje podvodné publikování, je totiž mnohdy obtížné. Nová studie se snaží popsat základní charakteristiky predátorských časopisů.

Správný vědecký časopis by měl přitahovat autory z co nejširšího okruhu, ideálně z celého světa. V Česku ale vychází mnoho časopisů, kde publikují hlavně místní – především čeští, případně slovenští vědci. Mezinárodní srovnání ukazuje, že pro státy s excelentním výzkumem jsou takové časopisy spíše výjimkami. „Ptejme se, k čemu tyto časopisy slouží a hlavně, jestli by v tom čeští výzkumníci měli pokračovat,“ říkají autoři nové studie.

Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR zve na seminář s diskusí k představení nové studie „Ze života místních vědeckých časopisů: O štikách, kaprech a ouklejích v českém publikačním rybníku“, kterou pořádá 18. 12. 2017.

V souvislosti s výběrem nebibliometrizovatelných výsledků přihlašovaných do hodnocení v tomto roce jsou vznášeny požadavky ze strany výzkumných organizací na přeřazení některých výsledků mezi výsledky, které by měly být podrobeny bibliometrické analýze. Žádosti na provedení přesunů mají být uzavřeny do 31. 8. 2017.