Zobrazení položek podle značky: bibliometrie

V českých diskusích o hodnocení výzkumných organizací se stále častěji šermuje deklarací DORA. S odkazem na ni se někdy zatracuje používání bibliometrických indikátorů v hodnocení organizací jako takových. Když si ale deklaraci přečtete pozorně, takový závěr tam nenajdete. Deklarace bibliometrické ukazatele, jako informační podklad institucionálního hodnocení, nevylučuje.

Technologické centrum Praha připravilo pro nejnovější vydání svého časoposu ECHO srovnání bibliometrické kvality mezi publikacemi, které byly vytvořené v programu ERC-CZ s těmi, které vznikly z projektů ERC s účastí českých institucí. Z výsledků vyplývá, že bibliometrická kvalita výstupů je u obou programů srovnatelná.

Univerzita Karlova (UK) zveřejnila bibliometrickou informační oporu svého vnitřního mezinárodního hodnocení vědy na UK, jehož popis a výsledky byly nedávno zveřejněny. Obsáhlý report jsme jako IDEA zpracovali s týmem pro interní hodnocení UK. Bylo mi ctí být součástí historicky prvního počinu tak rozsáhlého mezinárodního hodnocení vědy nejen na UK, ale zřejmě i v Česku.

Podle nové studie pětina všech světových citací vědeckých článků připadá na pouhé jedno procento vědců. Počty citací vědců, kteří se nacházejí mimo tuto „elitní“ skupinu, naopak klesají. Vzniká tak nerovnost, která se s postupem času ještě prohlubuje.

Pomocí nového bibliometrického nástroje IDEA tentokrát proklepnu nejstarší a největší českou Univerzitu Karlovu (CUNI). Odhalím, kolik autorů CUNI v tom kterém oboru publikuje, jaký celonárodní podíl má na publikujících autorech v oborech, vědeckých článcích, ve vědecky vlivnějších a nejvlivnějších oborových časopisech databáze WoS a jakou má CUNI oborovou publikační produktivitu.

Na příkladu oboru chemie nabízím návod, jak si s novou aplikací IDEA rychle proklepnout situaci ve vybraném českém vědním oboru: jaké vysoké školy v něm působí, jak se na výzkumech podílí personálně a výsledkově, jakou mají publikační produktivitu s ohledem na kvalitativní strukturu publikací.

Nová web aplikace IDEA mapuje oborový publikační výkon a počty autorů českých výzkumných organizací a součástí vysokých škol. Při speciálním nastavení ukáže i relativní postavení zvolené organizace ve všech oborech najednou v rámci Česka.

Jak může vypadat a k čemu je dobrá bibliometrická podpora hodnocení výzkumu a vývoje na úrovni instituce? Ve svém příspěvku z letošní konference SCI-PO 2020: Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, to na příkladu Univerzity Karlovy ukazuje Daniel Münich.

Předminule jsem si stýskal nad publikační slabostí českých společenských věd. Minule jsem v případě věd technických ukázal, že u nás vůči 'starým' zemím EU15 kvantita válcuje kvalitu. Dnes si beru na paškál vědy medicínské. Český publikační výkon v nich za průměrem zemí EU15 zaostává zhruba o celou polovinu.

Společnost Altmetric vydala jako každoročně žebříček stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků v roce 2019. Veřejnost nejvíce zaujala květnová studie z elektronického archivu arXiv, která se zaměřuje na vytváření systémů, jež dokáží vytvořit realistické videosekvence řeči a mimiky z pouhého obrazu či fotografie. Studie se navíc stala vůbec nejsdílenější studií v rámci sedmiletého fungování této statistiky.