facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Ty naše vědy medicínské

13. 3. 2020
Ty naše vědy medicínské

Předminule jsem si stýskal nad publikační slabostí českých společenských věd. Minule jsem v případě věd technických ukázal, že u nás vůči 'starým' zemím EU15 kvantita válcuje kvalitu. Dnes si beru na paškál vědy medicínské. Český publikační výkon v nich za průměrem zemí EU15 zaostává zhruba o celou polovinu.

 I zde, zdá se, je kvantita nadřazena kvalitě. Situace není tak vyhraněná jako ve vědách technických. Opět se ale ukazuje, že z publikačních profilů národního Hodnocení 2018, se nic z výše uvedeného nedozvíme.

Tohle přeskočte, pokud jste četli předchozí blogy

Oborové bibliometrické zprávy posledního vládního Hodnocení 2018 dumají hlavně nad tvary publikačních oborových profilů. Z nich však nic užitečného nevyčtete. Jejich tvar totiž určuje hlavně to, zda v tom kterém oboru v Česku či na Slovensku (ne)vychází časopisy indexované databází Web of Science (WoS). Když česko-slovenské oborové časopisy do WoS zařazeny nejsou, publikační profil oboru vypadá pěkně, protože je skloněný směrem k vědecky významným časopisům. Ale to vůbec neznamená, že čeští autoři v málo významných časopisech oboru masově nepublikují. Skoro jistě publikují, ale v profilech to není vidět, protože databáze tyto časopisy neindexuje. Podrobně jsem o tom psal kdysi dávno např. zde.

Mnohem informativnější je srovnání publikačního výkonu Česka s průměrným výkonem starších členských zemí EU15 ve skupinách časopisů podle jejich vědeckého vlivu. Takové srovnání sice v reportech vládního hodnocení nenajdete, ale po vyzobání potřebných údajů si takové srovnání může člověk vyrobit sám. Ukazuji ho v předposlední sekci tohoto blogu.

  • Srovnání musí být oborové, protože jinak bychom sčítali hrušky a jablka.
  • Publikační výkon je třeba s něčím smysluplným srovnat, jinak nemáme měřítko toho, co je malý a velký výkon. Průměr starých členských zemí EU15 se pro takové srovnání celkem dobře hodí.
  • Je třeba zohlednit, že populačně je Česko mnohem menší než země EU15.

Hovoří vládní Hodnocení 2018

V horní sekci Grafu 1 vidíme podíly českého publikačního výkonu podle významu časopisů pro tři medicínské obory (typologie FORD), jak je ukazuje národní Hodnocení 2018. Procentní podíly každého z oborů tam sčítají do 100 %. Ve spodní sekci grafu vidíme publikační profil za 'staré země' EU15. Profily ČR a EU15 vypadají dost podobně. Oba dosahují maxima podílů v nejvýznamnější čtvrtině časopisů. Česko má jen o něco nižší podíly v Top10% časopisech a naopak o něco vyšší podíly v nejméně významné čtvrtině časopisů. Asi nejvíce Česko vybočuje v oboru 1.3 Basic Medicine (modrý graf), ale nic zásadního.

Když necháme odpočívat rozum a vládu svěříme pocitům vyvolaným podobností obou profilů, dojdeme k falešnému závěru, že český medicínský výzkum je na tom podobně jako průměr zemí EU15, tedy sakramentsky dobře. Můžeme se tím uspokojit a jít zase v klidu snít své sny. Nebo můžeme vynášet náš medicínský výzkum do nebes (za ty peníze a v těch podmínkách...). Situace se ale výrazně změní, jakmile do věci zapojíme rozum.
Health 1

Graf 1: Publikační profily v medicínských oborech FORD (oborové podíly článků ve skupinách časopisů podle jejich významu)

Tvar profilů v Grafu 1 přece o tom, zda český medicínský výzkum publikuje hodně nebo málo, vůbec nevypovídá. Pouze ukazuje, v jak významných časopisech se koncentrují články. Tvar profilu prostě nijak nezávisí na tom, zda Česko publikuje hodně nebo málo. Z profilu to nemáme šanci vyčíst.

Naopak tvar profilu je zásadně ovlivněn tím, kolik v Česku vydávaných medicínských časopisů je registrováno databází WoS. Publikační výkon v českých časopisech, které v databázi WoS nejsou, profil ovlivnit nemohou. Jistá odlišnost modrého profilu od ostatních dvou tak má velmi prosté vysvětlení. Do oboru je 3.1 Basic Medicine WoS řadí řadu českých a slovenských časopisů, kde ve velkém vychází články českých autorů. V dalších dvou oborech 3.2 Clinical Medicine a 3.3 Health Sciences čeští autoři sice ve velkém publikují v domácích časopisech také, ale protože tyto nejsou v databázi WoS, nemohou se do tvaru profilu vládního hodnocení promítnout.

Trochu si zapitvat v detailech

Pokud vás zajímají detaily o konkrétních českých časopisech, tak čtěte zde. Obor 3.1. Basic Medicine vykazuje ze všech tří oborů nejvyšší zastoupení článků v českých časopisech a to celých 22 %. Všechny tři spadají do vědecky nejméně významné čtvrtiny časopisů oboru, kde přispívají celými 60 % českých článků. Detaily vidíte v Tabulce 1. Jde hlavně o tyto tři časopisy:

Physiological Research vydává Fyziologický ústav AV ČR, publikuje články v angličtině. Články v něm přispívají celými 20 procentními body k výše zmíněným 60 %.

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie je na praxi orientovaný časopis, publikující jen články v češtině a slovenštině dominantně českých a slovenských autorů. Vydává ho pět odborných společností v Česku a na Slovensku s redakční radou složenou lidmi dominantně z českých a slovenských fakultních nemocnic. Články v něm přispívají 19 procentními body k výše zmíněným 60 %.

Biomedical papers-Olomouc je časopis publikující články v angličtině dominantně českých a slovenských autorů, vydávaný Universitou Palackého v Olomouci, s redakční radou složenou lidmi dominantně z českých a slovenských fakultních nemocnic. Články v něm přispívají celými 14 procentními body k výše zmíněným 60 %.

Health 6

Publikační výkon medicínských věd: Česko vs. země EU15

Jak jsem již osvětlil v úvodu, pokud chceme srovnat publikační výkon Česka s výkonem EU15, musíme porovnat publikační výkony vždy v každé skupině časopisů zvlášť. Příslušné srovnání jsem pro vás opět vyrobil v Grafu 2. I zde vidíme procenta, ale pozor, ta se nesčítají do 100 %. Ani nemohou, protože procenta poměřují publikační výkon mezi ČR vůči EU15 (po zohlednění populačních rozdílů). Nepředstavují tedy podíly v rámci profilu ČR (respektive v rámci EU15), jako je to v Grafu 1.

Co tedy v Grafu 2 vidíme? Publikační výkon Česka dosahuje nebo předstihuje průměrný výkon zemí EU15 pouze ve čtvrtině vědecky nejméně významných časopisů. Extrém představuje obor 3.1 Basic Medicine, kde Česko dosahuje až neuvěřitelných 372 % výkonu EU15. Jak už asi tušíte, stojí za tím registrace výše zmíněné trojice českých časopisů databází WoS. V dalších dvou oborech už Česko ve spodní čtvrtině časopisů takové rekordy netrhá, protože v nich toho v českých časopisech vychází výrazně méně.

Health 3

Graf 2: Publikační výkon v medicínských oborech ČR v poměru k zemím EU15 (ve skupinách časopisů podle jejich významu)

Ve vědecky významnějších časopisech už je na tom Česko znatelně hůře. Jeho publikační výkon totiž s vědeckým významem časopisů výrazně klesá. Ve druhé nejvýznamnější čtvrtině časopisů (béžové sloupce) dosahuje úrovní 43 - 68 % průměru EU15, v nejvýznamnější čtvrtině (oranžové sloupce) dosahuje 39 - 53 % a v desetině nejvýznamnějších časopisů (červené slopce) dosahuje 37 - 56 %. Jde o nezanedbatelné rozdíly. Zhruba řečeno, publikační výkon EU15 ve významnější polovině vědeckých časopisů je o 100 % vyšší než český. To je řádový rozdíl.

Nechci strašit, ale realita je možná ještě horší, než ukazuje Graf 2. Mnou použitá čísla totiž pochází z vládního Hodnocení 2018. A to pracuje pouze s absolutními počty článků a nezohledňuje vědecký přínos spoluautorů z různých zemí a české autorské podíly na článcích. Z jiných analýz zároveň víme, že právě v medicínských oborech panují diametrální rozdíly mezi absolutními počty článků a jejich počty zohledňujícími spolu-autorské podíly. Stejně tak je známo, že čeští autoři medicínských článků se ve větší míře na autorství podílí skrze dodávku dat o pacientech, než aby byli iniciátory a tahouny samotného výzkumu.

Takže teď můžeme jít plakat do kouta nebo začít český medicínský výzkum zatracovat. To druhé by však byla velká chyba. Správnou reakcí by měla být snaha odhalit příčiny zjištěného stavu následovaná kroky vedoucími ke zlepšení. Příčiny jistě budou mnohé a musíte se ptát lidí znalých těchto oborů. Hádám, že mezi příčinami bude nedostatečná finanční a institucionální podpora medicínského výzkumu, nízká motivace špičkový medicínský výzkum dělat a habilitační a grantové tlaky na kvantitu publikací, spíše než jejich kvalitu. Prostě málo lidí, času, špatné podmínky a nejasné motivace. Nebo se mýlím?

Ale na jeden jednoduchý krok jsem zapomněl. Měla by se konečně změnit podoba podkladů pro vládní hodnocení VaV, aby začaly odhalovat skutečnou situaci Česka a nepletly lidem hlavu profily, jejichž tvar nic důležitého neříká. Jak to v letošní vlně vládního Hodnocení 2019 dopadne ještě nevíme. Ale můžete si zatím složit můj test optimismu v české vědě.

Celkový obrázek českých medicínských věd

O publikační nedostatečnosti českého medicínského výzkumu ale víme už dávno ze starší aplikace IDEA, z níž vidíte ukázku na Grafu 3. Co tečka to vědní obor, ty medicínské jsou zeleně. Na ose X je celkový publikační výkon Česka vztažený k průměru za EU15 (po zohlednění populačních rozdílů), na ose Y je to samé pro výkon v Top10% časopisech. Vidíme, že naprostá většina českých medicínských oborů (zelených) se nachází v jihozápadním kvadrantu. To proto, že vykazují podprůměrný publikační výkon jak celkový, tak hlavně v nejvýznamnějších časopisech.

Health 4

Graf 3: Srovnání publikačního výkonu vědních oborů Česka s EU15. Zdroj

Lepší představu o publikování v českých medicínských časopisech WoS si můžete udělat v další interaktivní aplikaci IDEA, která srovnává časopisy podle jejich vědeckého vlivu na základě relativního pořadí jejich impakt faktorů (osa X na základě Impact Faktoru časopisu; osa Y na základě AIS indexu časopisu). Zda časopis vychází v Česku či na Slovensku, značí světlý kroužek kolem bodu. Nakolik se v časopise soustřeďuje publikační výkon českých autorů, ukazuje velikost kroužku. Vidíme, že český medicínský výzkum (zelené body časopisů) se soustřeďuje v českých či slovenských časopisech relativně nízkého vědeckého významu a vlivu (jihozápadní roh).

Health 5

Graf 4: Srovnání relativního pořadí časopisů WoS podle hodnot jejich impakt faktorů IF a AIS v oborech technických věd v interaktivní aplikaci IDEA.

Appendix

Graf 1a ukazuje to samé jako Graf 1, pouze srovnává profily pro každý ze tří oborů zvlášť.

Health 2

Graf 1a: Publikační profily v medicínských oborech (podíly článků ČR ve skupinách časopisů podle jejich významu)

 

 

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.