Zobrazení položek podle značky: bibliometrie

Začátkem září 2019 se paralelně konaly tři konference světové úrovně zaměřené na vědu a výzkum. Z jejich stopy na Twitteru můžeme vyčíst, že jejich souběh spíše než o nezdařilé koordinaci svědčí o rozvětvenosti badatelských přístupů, pro něž předmět výzkumu představuje věda samotná.

Zatímco obor klinické medicíny je v databázi Web of Science zastoupen v počtu 2126 časopisů, badatelé z oborů mediální studia nebo historie a archeologie mají s 85, respektive 87 časopisy publikační možnosti mnohem omezenější. Mohou se tyto rozdíly projevit při hodnocení vědy?

Hodnocení na základě takzvaného impakt faktoru časopisů je hojně diskutované téma. Nová studie ukazuje, že individuální hodnocení vědců je v praxi ve vysoké míře založeno právě na impaktech časopisů, ve kterých publikují. Tato praxe sebou přináší ale i řadu nevýhod.

Důvěryhodnost vědy v posledních desetiletích podkopává prudce rostoucí počet odborných časopisů a v nich publikovaných článků, z nichž ale jen malá část má opravdový přínos pro vědecké poznání. Upozornili na to autoři mezinárodní studie nazvané The Art of Scientific Performance uveřejněné v prestižním časopise Trends in Ecology and Evolution.

Hodnocení'17 výzkumných organizací podle nové Metodiky 2017+ se zamilovalo do kvalitativních tvarů publikačního výkonu oborů. Byla to láska na první pohled. Došla tak daleko, že se tvar publikačního profilu stal jedním z klíčových parametrů celkového hodnocení. Tvar profilu je sice dobré znát, ale jako míra může být velice zavádějící. Určitě věrohodně nevypovídá ani o kvalitě oboru, ani o kvalitě výzkumné organizace.

Nizozemské organizace slučující vědecká centra a univerzity budou v roce 2019 společně pracovat na novém systému hodnocení a odměňování akademických pracovníků. Plánují dramaticky snížit význam citací a publikování v časopisech s impakt faktorem. Akademici si budou moci vybrat, na jakou činnost se v rámci své kariéry zaměří.

Hodnocení'17 je téměř dokončeno. Šlo o první ročník podle nové Metodiky 2017+. Šlo o kolo veskrze ověřovací. Získané zkušenosti jsou mnohem cennější než výsledky samotné. Teď ještě aby vládní Úřad pro výzkum a ministerstvo školství s vedením vysokých škol dokázali z výsledků Hodnocení'17 něco smysluplného vyčíst. Lehké to nemají. Ale hlavně je třeba se z Hodnocení'17 poučit.

Nedávný výrok špičkového mladého vědce Marka Mráze v Lidovkách mě nemohl nezaujmout. Neznalý jeho samého a oboru jeho bádání jsem si ho jako vědce zběžně bibliometricky proklepl v databázi WoS. Napadlo mě přitom pár obecnějších myšlenek, o které se podělím.

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se (ne)měla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3|4|5|6] zamyšlení nad sedmým principem. Ten se týká téměř výhradně H-indexu, o kterém jsem zde v minulosti již psal.

Bibliometrické zprávy za výzkumné organizace, jako podklad Hodnocení 2017, byly zveřejněny v polovině srpna 2018. Jsou zajímavé, podobně jako zprávy oborové, ale mnoho užitečného se z nich vyčíst nedá. Prostor pro zlepšování v Hodnocení 2018 je rozhodně velký. Zde přináším dílčí postřehy a desatero doporučení.