facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Indie otevřela diskuzi o přijetí systému tenure-track

13. 8. 2019
Indie otevřela diskuzi o přijetí systému tenure-track

Akademici v Indii debatují o výhodách a nevýhodách celoplošného přijetí systému tenure-track, který by byl podobný tomu na amerických výzkumných ústavech a univerzitách. Několik z indických institucí, jako například Indian Institute of Science v Bengaluru, tento systém již zavedlo, zatímco jiné, včetně Indian Institutes of Technology, používá nadále zkušební dobu.

naveed ahmed 9Dt4WutvwDs unsplash

V rámci zkušebního období hodnotí výkonnost nových členů fakulty po jednom roce „kontrolní komise“, složená nejčastěji z vedoucích kateder a administrátorů dané instituce. Někteří z vědců by ale uvítali přijetí flexibilnějšího pětiletého systému tenure-track. Zhruba po tomto časovém období by činnost výzkumníků byla zhodnocena na základě jejich publikací a získaných finančních prostředků. Výuka a další složky akademické práce hrají v tomto systému hodnocení většinou spíše podpůrnou roli. Je-li uchazeč úspěšný, získá na univerzitě trvalé místo. V opačném případě jeho čas na dané instituci vypršel.

Pokud obdrží vědec v dosavadním indickém systému na konci prvního roku kladné hodnocení, získá trvalou pozici „Assistant Professor“. Po dalších pěti letech se může ucházet o pozici „Associate Professor s vyšším hodnocením i platem. V případě neúspěchu však není jeho stávající místo ohroženo. Členové fakult mohou ve svých institucích zůstat v pozici Assistant Professor až do důchodového věku.

Roční zkušební doba versus pět let práce

Ti, kdo tenure-track systém podporují, tvrdí, že systém zkušebních dob umožňuje méně kvalifikovaným vědcům zůstávat ve svých pozicích. „Jak zajistíme, aby rychlé jmenování do velmi dobře placeného, vysoce privilegovaného a trvalého postavení nepodněcovalo vědomou nečinnost ve svém oboru?“ ptá se ekolog Vishwesha Guttal, který v roce 2016 získal trvalé uplatnění na Indian Institute of Science, pět let poté, co byl přijat.

Problematika tenure-track a roční zkušební doba vyvolala mezi vědci v Indii mohutnou diskuzi – částečně i díky rozhovoru s Jayantem Udgaonkarem, ředitelem Indian Institute of Science Education and Research v Puné, zveřejněném v červnu v novinách Hindustan Times. V rozhovoru totiž navrhoval adaptaci systému tenure-track na národní úrovni. Jeho připomínky sledovaly zveřejnění návrhu zákona Ministry of Human Resource Development, které dohlíží na vysokoškolské vzdělání v Indii, a jež postupné přijetí systému tenure-track doporučilo.

Tenure-track je přijímán rozporuplně

Názory na tenure-track jsou různé. Biochemik Udgaonkar říká, že je během jednoho roku těžké posoudit celkový pokrok výzkumníka. Domnívá se také, že systém tenure-track podporuje vědeckou zodpovědnost a umožnuje uchazeči získávat pravidelný feedback a komplexní hodnocení na konci pětiletého, někdy i sedmiletého období.

Jiní však v systému přínos nevidí. Například profesor Arvind, ředitel Indian Institute of Science Education and Research campus v Mohali, tvrdí, že pětileté období tenure-track zvyšuje pracovní nejistotu a vyvíjí tlak na nové členy fakulty a vlastně je i navádí k tomu, aby v tomto období sledovali pouze krátkodobé výzkumné cíle, místo řešení dlouhodobých vědeckých problémů s širším společenským dopadem.

Ani fakt, že vědci, kteří získají pozici Assistant Professor jsou většinou ve věku 33-35 let, přijetí systému příliš nehraje do karet. Pokud by totiž tito vědci po pětileté práci a výzkumu v závěrečném hodnocení neuspěli, stali by se prakticky nezaměstnatelnými. „Jen málokdo by se rozhodl zaměstnat někoho, kdo byl požádán, aby opustil svou mateřskou instituci,“ dodává Arvind.

Po celkovém zhodnocení je tedy velmi nepravděpodobné, že by byl systém tenure-track opravdu celoplošně přijat. V úvahu mohou být konkrétní návrhy pro jednotlivé instituce, na širší adaptaci systému si však Indie bude muset nejspíš ještě počkat.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Nature, The Hindu