facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Vypořádání připomínek k Metodice 2017+ v segmentu vysokých škol

15. 7. 2019
Vypořádání připomínek k Metodice 2017+ v segmentu vysokých škol

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se v rámci svého 347. zasedání zabývala materiálem Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol, který bude předložen ke schválení vládě. Rada po vypořádání vnitřního připomínkového řízení a také připomínek reprezentace vysokých škol materiál schválila. Nyní bude zaslán do mezirezortního připomínkového řízení.

V rámci vnitřního připomínkového řízení uplatnil celkem 6 připomínek člen Rady a prorektor Univerzity Karlovy, Jan Konvalinka. Dvě z jeho připomínek byly akceptovány a čtyři vysvětleny. Česká konference rektorů (ČKR) vznesla k plánovaným modulům 3-5 celkem 131 připomínek, z nichž 37 bylo označeno za zásadní. Dohromady 26 připomínek ČKR bylo akceptováno, z toho 5 jen částečně. Rada vysokých škol (RVŠ) vznesla k dokumentu 23 připomínek.

Kompatibilita Metodiky s vnitřním hodnocením a akreditací

V rámci koncepčních připomínek Jan Konvalinka upozorňuje například na to, že hodnocení v modulech 3, 4 a 5 není kompatibilní s vnitřními procesy hodnocení na některých vysokých školách a současný návrh nedává školám možnost implementovat hodnocení těchto modulů do vlastní strategie. „RVVI by měla podpořit ty VŠ, které už vlastní vnitřní systémy mezinárodního hodnocení mají, a doporučit MŠMT, aby tomu přizpůsobilo technický průběh hodnocení v jednotlivých modulech a zejména jejich časový harmonogram,“ uvádí Konvalinka.

Vysvětlení spočívá v argumentu, že hodnocení v modulech 3-5 „nemá nahrazovat vnitřní formativní hodnocení, které si jednotlivé VŠ mohou nebo nemusí provádět …“ Hodnocení by mělo představovat zátěž pouze pro manažery a vedení fakult a vysokých škol a akademičtí pracovníci by neměli být nikterak zatěžováni. „Hodnocení v modulech 3-5 bude z důvodu mezinárodních hodnotících panelů v anglickém jazyce a velká část podkladů může sloužit také jako zdroj informací o fakultách a VŠ pro vnitřní formativní hodnocení jdoucí až na úroveň týmů.“ Vnitřní hodnocení VŠ by mělo být dle vypořádání připomínky nastaveno tak, aby bylo kompatibilní a časově harmonizováno s hodnocením dle Metodiky.

V podobném duchu se nesou i některé připomínky reprezentace vysokých škol, které narážejí také na nekompatibilitu hodnocení v M17+ s hodnocením v rámci akreditačních procesů Národního akreditačního úřadu (NAU): „Evidentní nesoulad mezi základními principy hodnocení VaV z pohledu NAU a z pohledu M17+ nemusí vytvářet zásadní problémy u velkých univerzitních VO, avšak pro regionální VO s významně omezenými personálními kapacitami a dalšími zdroji mohou být likvidační,“ upozorňuje Česká konference rektorů.

Opětovné vykazování údajů

Jan Konvalinka i ČKR dále namítají, že metodika vyžaduje informace, které vysoké školy již předkládají na MŠMT v souvislosti s plněním jiných povinností (mobilita pracovníků, transfer znalostí, struktura finančních zdrojů atd.), nebo se jedná o údaje veřejně přístupné v IS VaVaI. Ve vysvětlení je uvedeno, že: „Poskytovatel počítá s tím, že veškeré údaje, které se již nějakým způsobem vykazují, budou ve formátu vhodném pro hodnocení v modulech 3, 4 a 5 odeslány vysokým školám ke kontrole a případnému doplnění či úpravám.“ Údaje, které se dosud nevykazují, ale budou požadovány, považuje poskytovatel za natolik informativní a důležité, že je vhodné strukturu podkladů novému hodnocení přizpůsobovat.

Kritérium genderové rovnosti

Rada vysokých škol v rámci svých připomínek požadovala například upřesnění pojmu „zahraniční vědecká rada“. Společně s ČKR pak připomínkovala i pojetí hodnotícího kritéria genderové rovnosti: „Domníváme se, že při výběrovém řízení na pozici akademického pracovníka nebo i vedoucího pracovníka by nemělo pohlaví hrát žádnou roli. V něm by hlediskem měly být schopnosti a dosažené výsledky uchazeče. (…) Bylo by principiálně špatné, kdyby o tom, kdo z nich bude přijat, rozhodovalo pohlaví, na úkor kvality. Proto by neměla být univerzita podle genderu hodnocena.“ ČKR navíc také upozorňuje na nemožnost dodržovat genderovou rovnováhu u volených funkcí: „Je ke zvážení, zda gender ve vztahu k obsazování vedoucích funkcí z Metodiky úplně vyřadit.“

Ve vypořádání těchto připomínek je uvedeno, že hodnotící kritérium genderové rovnosti je „mnohem členitější“. Jeho cílem je mimo jiné zjistit, zda výzkumná organizace vytváří podmínky pro společensky žádoucí rovné zastoupení mužů a žen ve vedoucích pozicích a nejen v nich, případně, zda se zabývá příčinami převažujícího zastoupení mužů.

Všechny připomínky a jejich vypořádání naleznete zde (reprezentace VŠ) a zde (Jan Konvalinka), celý schválený materiál Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol je zde. Další související dokumenty naleznete v příloze 347/A2 z červnového jednání RVVI.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)