Zobrazení položek podle značky: hodnocení
Národní hodnocení je vůči velikosti pracovišť slepé. Klíčové závěry dělá na základě počtu publikací, jakoby bylo lhostejné, kolik vědců za nimi stojí. O umístění pracoviště v národním hodnocení proto příliš rozhoduje jeho velikost.
Co chce Daniel Münich, dokáže jen kafemlejnek
Jiří Chýla ve svém aktuálním blogu reaguje na nedávný příspěvek Daniela Münicha, který se věnoval každoročnímu přerozdělování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách.
Po zrušení kafemlejnku se u nás výzkumné organizace hodnotí pomocí tzv. Metodiky 2017+. Tomáš Opatrný měl možnost účastnit se práce mezinárodního hodnotícího panelu, jehož úkolem bylo hodnotit nejmenovanou vysokou školu. Své postřehy z panelu shrnuje v následujícím článku.
Jitka Čejková působí v Laboratoři chemické robotiky na Ústavu chemického inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Kromě toho je jmenovaná jako Science Communication Manager v Evropské akci COST Chemobrionics a v minulém roce jí vyšla kniha Robot 100: Sto rozumů. V rozhovoru, který nám poskytla, se rozpovídala o své vědecké kariéře, grantové politice či hodnocení vědců. A také o tom, jak skloubila roli vědkyně s mateřstvím.
Porcování medvěda DKRVO 2021
Každoroční porcování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách bez dlouhodobějších principů a doprovázené každoročním zpožděním znejišťuje a brzdí koncepční rozvoj škol a jejich výzkumných týmů. Pochybné proporce, v jakých je podpora mezi školy a obory rozdělována, jsou stále poplatné kafemlejnku, který oficiálně skončil již před lety.
Každoroční hodnocení Evropské výzkumné rady (ERC) ukazuje, že téměř pětina projektů, které financuje, vede k vědeckým průlomům a dalších téměř 62 % přineslo významné vědecké objevy. Z výsledků také vyplývá, že ty nejrizikovější projekty s odstupem přináší ty nejzajímavější vědecké výsledky.
První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce
Jako ve škole. Ani přední tuzemská vědecká instituce nesmí usnout na vavřínech, a tak se opět po pěti letech chystá na přijetí akademického „vysvědčení“. První fáze, distanční ohodnocení sedmi tisícovek odborných výstupů jednotlivých pracovišť, je již uzavřeno, naváže na ni fáze číslo dva. Které obory by mohly mít z výsledků radost a co všechno evaluace obnáší?
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k předkládání dokumentace pro mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, které se uskuteční v roce 2021.
Již dlouho se diskutuje o alternativních možnostech hodnocení vědeckého výkonu. Takzvané Hongkongské principy představují způsob, jak hodnotit výzkumníky podle kvality odvedené práce spíše než podle její popularity v oboru. Podle jejich autorů tyto principy povedou k robustnější a kvalitnější vědě.
