Předsedkyně ERC Maria Leptin nyní ve shrnujícím reportu nazvaném Evaluace výzkumných záměrů objasňuje důvody, které Vědeckou radu ERC ke změnám vedly, a podrobně rozebírá, jak rozumět nové šabloně pro CV a track-record předkladatele/předkladatelky. Vysvětluje také, proč v posledním Pracovním programu nově nenajdete známé sousloví „high-risk, high-gain“ nebo proč hodnotitelé již nemají posuzovat inovativnost zvolené metodologie.

Pročetli jsme report profesorky Leptin a přinášíme vám z něj to hlavní, co se v posuzování ERC grantů mění. V úvodu report popisuje změny v posuzování profilu hlavního řešitele. Dosavadní formuláře pro CV a tzv. track record budou spojené do jednoho dokumentu s maximálním rozsahem čtyř stran, v nichž musí být tyto tři sekce:

• osobní údaje
• výzkumné úspěchy a uznání kolegů („peer recognition”)
• dodatečné informace

Výzkumné úspěchy jsou limitovány na 10 údajů, záměrně je však ponechána volnost, zda to budou články, knihy, expedice, data, patenty, prototypy či něco jiného. Za uznání kolegů se považují ocenění, zvolení do různých rad a orgánů, čestné doktoráty apod.

Do dodatečných informací je možné uvést informace o kariérních přestávkách, životních událostech apod.

„Díky těmto změnám mohou nyní žadatelé podat ucelenější a úplnější přehled o jejich výzkumné kariéře a přínosech, které panel zváží,” uvádí v dokumentu Marie Leptin.

Vědecká excelence

V dokumentu se dále uvádí, že ERC jako podporovatel tzv. hraničního výzkumu by si měl zachovat jediné hlavní kritérium hodnocení, a to je vědecká excelence, jak je zakotveno v dokumentech ustavujících evropský rámcový program pro výzkum a inovace. Hodnocení by se nemělo posunout k hodnocení ekonomických a společenských dopadů výzkumu.

Dokument se vyjadřuje též k tomu, co je vlastně excelence. Excelence neznamená, že vědec či jeho návrh bude ve všech ohledech dokonalý, ale že na jedné straně bude vynikat ve srovnání s ostatními a zároveň bude mít vysoké kvality sám o sobě. Návrhy projektů v ERC soutěži jsou posuzovány především z hlediska kreativity, originality a potenciálu přinést významný pokrok ve vědění neboli slovy ERC programu, návrh musí mít „průlomovou povahu, ambici a proveditelnost". 

ERC chce upustit od doporučení pro navrhovatele i hodnotitele, že návrhy musí být tzv. „high-risk, high-gain" povahy (tedy že se u nich musí předpokládat velký úspěch, ale zároveň i velké riziko selhání). Toto doporučení totiž vedlo k tomu, že občas hodnotitelé nedávali tak vysoké bodové hodnocení návrhům,  které stavěly na dosavadní práci vědce, protože to nepovažovali za "high risk", přestože výzkum vědce měl možnost přinést zajímavé výsledky. Místo slovního spojení „high-risk, high-gain" budou používána spíš doporučení, aby návrhy byly „ambicózní", „kreativní" a „originální". 

Stejně tak ERC upouští od doporučení pro hodnotitele, aby návrhy posuzovali podle toho, zda přináší „rozvoj nové metodologie", neboť i výzkum, který používá dosavadní známou metodologii, může přinést převratné výsledky a naopak výzkum, který přináší novou metodologii, nemusí vést k významným výsledkům. 

Vypuštěná kritéria a důraz na obsah

ERC se kriticky zamyslela i nad dalšími kritérii, která doposud v návrzích hodnotila, a některá po hlubší úvaze vypustila. Např. už nebude hodnotit, zda žadatelé prokázali „dobré mentorské vlastnosti" („good mentorship"), neboť to je velmi subjektivní, špatně posuzovatelné kritérium, které navíc nelze naplnit na všech typech institucí. Zároveň se však ERC nadále bude dívat na to, zda vědec nějak přispívá do výzkumného systému, např. tím, že učí či působí v nějakém vědeckém orgánu, organizuje konference apod. 

ERC taktéž nebude při hodnocení klást velký důraz na to, kolik grantů žadatel doposud získal, neboť toto kritérium také velmi závisí na tom, z jaké instituce, resp. země žadatel pochází, protože dostupnost grantů a nutnost žádat o ně je v různých zemích různá. Otázka dosavadních grantů v žádosti nadále zůstane hlavně kvůli zajištění, že navrhovaný projekt už není financován z jiných zdrojů. 

Obecně bude ERC více hodnotit obsah návrhu a nebude se tolik zaměřovat na osobu žadatele, aby nedocházelo k protežování žadatelů z významných institucí. ERC zvažovala, zda nebude návrhy hodnotit i v dvojitě zaslepeném hodnocení či zda je neanonymizovat alespoň v prvním kole hodnocení, nicméně se shodla, že tento přístup není vhodný, protože osoba hlavního řešitele je důležitá a musí být posouzeno, zda má na zvládnutí projektu kapacitu. Žadatel však už na rozdíl od samotného návrhu nebude hodnocen na numerické škále, bude mu uděleno pouze slovní hodnocení, které se nebude přičítat k bodovému hodnocení návrhu. 

Všechny výše zmíněné změny budou monitorovány a je možné, že dojde k jejich úpravě v budoucnu na základě zpětné vazby od žadatelů, členů hodnoticích panelů (ERC má 90 hodnoticích panelů) či administrátorů grantů a vědecké komunity.

Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz) 

Zdroje: Technologické centrum Praha, ERC