Zobrazení položek podle značky: BIOCEV

Rána se může zahojit bez jizev, pokud jsou přítomny regenerační iniciační buňky (RIC). Tento závěr publikovali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV v prestižním mezinárodním časopise Genome Biology. Objev může v budoucnu pomoci v léčbě onkologických onemocnění.

V Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) byla dnes otevřena nová laboratoř s biologickým zabezpečením BSL3 umožňující bezpečnou práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi. Tato laboratoř byla vybudována z dotace projektu EXCELES Národní ústav virologie a bakteriologie.

Rakovinné buňky potřebují pro své dělení velmi mnoho stavebního materiálu. Když dojde, dokážou přesvědčit zdravé buňky v okolí, aby jim jej dodaly. Jak to dělají, zkoumá Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR: „Co se děje uvnitř rakovinných buněk, už celkem dobře víme. Chceme zmapovat, co se děje v jejich okolí.“

Poranění mozku a míchy představují v současné době významný problém nejen kvůli stoupající četnosti nových případů, ale především pro svou závažnost a značné socio-ekonomické dopady na společnost. V případě obou typů poranění se jedná o velmi závažné akutní stavy s vysokou úmrtností, které vyžadují bezodkladnou lékařskou péči a v některých případech i dlouhodobou péči následnou.

Mezinárodní tým parazitologů a medicinálních chemiků z centra BIOCEV vyvinul a úspěšně otestoval látku proti smrtícímu cizopasníkovi. Naegleria fowleri napadá lidský mozek a přes veškerou moderní léčbu 97 % případů končí fatálně. Nová látka prokázala vyléčení infekce u myší. Spolu s ní objevili vědci další antiparazitní látky, které by se v budoucnu mohly používat proti malárii nebo spavé nemoci.

Lék s označením BAZE-X1 je primárně určen pacientům s těžkým průběhem onemocnění covid-19 (SARS-CoV-2) nebo s dalšími vážnými respiračními nemocemi. Za jeho objevem stojí trojice vědců z Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV – Karel Smetana, Jan Brábek a Milan Jakubek.

Dva prestižní vědecké granty udělované Evropskou výzkumnou radou v rámci programu ERC Synergy Grant získaly v Česku působící vědci. Uspěl Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR a Libor Barto z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Pokud chceme pomáhat pacientům, musíme se dlouhodobě věnovat výzkumu, ale také získané poznatky dotáhnout do klinické studie a k pacientům,“ říká hematolog a vědec Tomáš Stopka. S kolegy a kolegyněmi z centra BIOCEV, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) úspěšně dokončili klinickou studii nové kombinace léčiv, která výrazně prodlužuje život pacientů s leukémií.

Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Lepšímu umístění brání nízký zájem o terciární vzdělání i malé zastoupení žen ve vědě. Podle průzkumu Evropské komise jsme na 4. nejhorším místě v průměrném počtu výzkumnic ze 47 zkoumaných zemí. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Pojďte se s námi podívat na to, co nabízí Česká infrastruktura pro integrativní strukturní biologii (CIISB), která pod sebou sdružuje centrální laboratoře pro studium struktury biomakromolekul výzkumných center BIOCEV a CEITEC.