Zobrazení položek podle značky: BIOCEV

„Vynalezeno na Univerzitě Karlově, vyrobeno v České republice, zasvěceno budoucnosti,“ hlásá krabička nového krému proti vráskám SAIN. Ten bude v letošním roce uveden na trh jako první produkt pro humánní použití obsahující účinnou látku alaptid. Na jeho vývoji se podíleli experti z vesteckého centra BIOCEV včetně jeho ředitele, Pavla Martáska. Jak se to celé seběhlo?

Výzkum vzácných onemocnění, kterými často trpí jen pár jedinců na světě, přináší nečekané a zásadní objevy. Systematickým studiem genetických příčin a biologických mechanismů vzácných vlastností či nemocí tak můžeme podle vědce a lékaře Stanislava Kmocha, který vede Národní centrum lékařské genomiky, postupně pochopit fungování genů i celého organismu.

Nový projekt Česko-izraelské obchodní komory (ČISOK) má za cíl zmapovat probíhající spolupráci mezi českými a izraelskými subjekty v oblasti byznysu, vědecké spolupráce a aplikovaného výzkumu. Centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy svými úspěchy na poli vědy a její komercializace zdárně naplňuje všechny tři zmíněné kategorie.

Do čela mezinárodního konsorcia IMPC (International Mouse Phenotyping Consorcium), které tvoří devatenáct výzkumných institucí včetně Česka, usedne Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Cílem práce členů konsorcia je společně rozluštit funkci všech přibližně 20 000 savčích (i lidských) genů.

Dvě největší vědecko-vzdělávací instituce budou i nadále spolupracovat v rámci výzkumného centra BIOCEV ve Vestci u Prahy. Svými podpisy na nové partnerské smlouvě to v pondělí 14. prosince 2020 potvrdilo šest ředitelů ústavů Akademie věd ČR a rektor Univerzity Karlovy.

Středočeská firma Santiago chemikálie zahájila vlastní přípravu látky Remdesivir pro vědecké účely. Tu bude společně se čtyřmi dalšími potencionálními léky proti COVID-19 dodávat laboratořím k antivirotickému výzkumu.

Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.

V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (ÚMG AV ČR) v pražské Krči byl zahájen provoz nového mikroskopického centra, jež se zařadí k těm nejlépe vybaveným pracovištím svého druhu v Evropě. Poznatky, které nové centrum umožní získat, najdou využití například při léčbě závažných chorob či virových infekcí.

Peter Dráber je jedním z devíti vědců, kteří letos získali prestižní EMBO Installation Grant. Díky tomu zakládá vlastní výzkumnou laboratoř na BIOCEV. „Budeme zkoumat, jak spolu buňky imunitního systému komunikují na molekulární úrovni,“ říká doktor Dráber z 1. lékařské fakulty. 

Společnost EMBO, která sdružuje přední vědce v biologický vědách, vyhlásila výsledky Installation Grants na podporu mladých výzkumníků. Ty letos získali dva vědci působící v Česku – Peter Dráber z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Panagiotis Alexiou z CEITEC Masarykovy univerzity.