Zobrazení položek podle značky: gender

Oddělení NKC - gender a věda Sociologického ústavu AV ČR již více než 20 let poskytuje podporu českým vysokým školám a vědecké komunitě. V rámci této činnosti spouští NKC - gender a věda e-learningový kurz se zaměřením na genderovou rovnost v instituci.

Německý Institut Maxe Plancka před časem obdržel otevřený dopis podepsaný 145 vědkyněmi z celého světa, které v něm vyjádřily své znepokojení nad hromadným propouštěním žen na vedoucích pozicích. Přední výzkumné centrum obvinění z genderové předpojatosti odmítlo, debata o tom, jak se instituce chová k úspěšným vědkyním, ale teprve začala.

Rovnost žen a mužů ve výzkumu je stále více diskutované téma. Vybíráme proto tři aktuality z této oblasti, jež by určitě neměly ujít vaší pozornosti. Konkrétně jde o Lublaňskou deklaraci, kterou podpořilo i Česko, publikaci She Figures představující zajímavá data o genderové rovnosti ve výzkumu, a také o Operační program Zaměstnanost plus na léta 2021 až 2027, který také zahrnuje kapitolu věnovanou genderové rovnosti.

Roboty, drony nebo umělá inteligence působí neutrálně, stojí však za nimi lidé, kteří do nich vkládají své zkušenosti, vědomosti i sociální faktory. Technologické týmy, které nejsou rozmanité, proto mohou vyvíjet řešení přehlížející společenské i biologické odlišnosti různých skupin a selhávat tak v naplnění jejich potřeb. Budování rozmanitějšího prostředí je tedy v technologiích sílící téma a neopomíjí ho ani Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si o novinkách v oblasti mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“, o závěrech konference k novému evropskému výzkumnému prostoru a o zprávě o zastoupení žen v oblasti výzkumu.

Dne 25. 11. 2021 od 9:30 do 17:00 proběhne ve Vlasteneckém sále Karolina seminář Ženy ve vědě.

S Magdalenou, která na Masarykovu univerzitu přišla ze Slovenské akadémie vied, mluvil Magazín M. Řeč byla o dosavadních výsledcích jejího projektu, atmosféře výzkumného prostředí na Masarykově univerzitě a v České republice, o tématech jejího dalšího výzkumu i o tom, proč se prozatím nechystá vrátit do své polské vlasti.

Nemůžeme si dovolit plýtvat – nejen s hmotnými zdroji, ale ani s potenciálem lidí, ve výzkumu zejména. Potenciál je v různých oborech jiný, jedno je však zřejmé ze statistiky a mezinárodního srovnání: Plýtváme potenciálem mladých výzkumných pracovníků, zejména potenciálem žen, speciálně pak mladých výzkumných pracovnic. Říká členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace Rut Bízková v rozhovoru.

Žen ve vědě rok co rok přibývá. Jejich kariéra však většinou netrvá tak dlouho, jako je u jejich mužských protějšků, říká nizozemská studie. Ta ze vzorku téměř šesti milionů vědců po celém světě zjistila, že muži se navíc rychleji dostávají do vedoucích pozic a častěji také publikují.

CEITEC Masarykova univerzita je vědecké centrum působící v oblasti věd o živé přírodě. Toto prostředí má svá specifika, která ovlivňují také personální politiku. Vědecká pozice je zpočátku spojena s relativně vysokou mírou nejistoty. Pracovní smlouvy u juniorních pozic jsou výhradně na dobu určitou, což je dáno jak charakterem pozice, tak financováním z grantů, které trvají okolo tří až pěti let.