Zobrazení položek podle značky: medicína
Léčba bakteriálním kulometem
Rozjíždí se byznys se sekvenováním vlastního mikrobiomu a probiotik na míru. Stále však nevíme, jak má vlastně vypadat zdravý mikrobiom.
Cévní mozková příhoda je společně se srdečními chorobami a onkologickými onemocněními celosvětově nejčastější příčina úmrtí. V České republice postihne 25 tisíc lidí ročně a bezmála 10 tisíc lidí ročně na její následky umírá. Výzkum v oblasti diagnostiky a léčby cévní mozkové příhody bude nyní komplexnější díky v evropském měřítku jedinečné a úzké spolupráci sedmi brněnských subjektů.
Farmaceutická společnost MSD vypsala grant pro české vědce v oblasti zdravotní politiky. Účelem je zlepšit onkologickou péči a přístup k inovativní léčbě v České republice. Výzkumníky podpoří více než milionem korun.
Tři prestižní české instituce, Institut klinické a experimentální medicíny, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a Fyziologický ústav AV ČR, spojily síly a založily nové vědecké konsorcium s názvem MediAim. Jeho hlavním cílem je pochopit podstatu civilizačních onemocnění a zlepšit jejich léčbu.
Zatímco klíšťové encefalitidě se člověk může bránit očkováním, proti lymské borelióze, kterou rovněž přenášejí klíšťata, zatím běžně dostupná vakcína neexistuje. To se však zřejmě již brzy změní, a to i díky práci parazitologů z Biologického centra AV ČR. Ti nyní otestovali nadějnou očkovací látku, jejíž úspěšnost proti boreliím vykazuje stoprocentní účinnost.
„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká v rozhovoru pro iForum neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.
Renata Cífková: Ženy to mají ve vědě těžší
Kardioložka Renata Cífková publikovala přes 250 prací v časopisech s impakt faktorem či v oborových guidelines, které byly zhruba 35tisíckrát citovány (H-index 50). Je tak nejcitovanější českou vědkyní vůbec. „Mladým kolegyním doporučuji po studiu odjet pro zkušenosti a kontakty do ciziny,“ nabízí ostatním recept na úspěch.
První portál shrnující aktuální vědecké poznatky o nemoci COVID-19 v českém jazyce zpřístupnila odborné i laické veřejnosti Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Pomocí takzvaných rapid reviews přináší důvěryhodné a ověřené zdravotnické informace ze zásadních vědeckých prací.
Zjednodušit a zpřístupnit základní diagnostiku z krve chce se svým přístrojem Point-of-Care doktorský student Jan Zítka z CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Přibližně pětikilové zařízení, které dokáže během zhruba dvaceti minut zanalyzovat pacientovu krev a upozornit na případná onemocnění, by chtěl student do dvou let nabídnout například praktickým lékařům.
„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému, které by mohlo vést až k vývoji nových účinnějších vakcín i k novým léčebným terapiím.
