Zobrazení položek podle značky: humanitní obory

V čele slavné The British Academy usedne příští rok nová prezidentka. Profesorka práva Julia Black se stane teprve druhou ženou ve vedení instituce za 118 let její historie. Během svého mandátu se chce zasadit o větší uplatnění poznatků společenských a humanitních věd v praxi.

Poslední červencový den roku 2016 bylo krásně a slunečno. Mne a mojí rodinu čekala velká stěhovací cesta. Po pěti letech studia a působení v zahraničí jsme se vraceli zpět do Česka. 31. 7. 2016 jsme zabalili svůj život do kufru auta, abych 1. 8. 2016 ráno mohl nastoupit na Univerzitě Karlově v Praze. Odjížděli jsme tehdy z Vídně, kde jsem strávil předešlých 6 měsíců jako Junior Patočka Fellow na Institut für die Wissenschaften vom Menschen.

Umělecké veřejné vysoké školy zaujímají spolu s vysokými školami zaměřenými na společensko-vědní a humanitní vědy speciální postavení uvnitř českého systému fungování a hodnocení vědy. Díky nízkému povědomí o umělecké činnosti a jejích formách jsou tyto výzkumné oblasti zcela mimo hlavní proud takzvaných „tvrdých oborů“. S příchodem implementace Metodiky 17+ je nutné si klást otázky, jaké dopady bude mít hodnocení v jejím rámci na tyto školy a jejich budoucí vývoj.

„Naši absolventi jsou úspěšní díky svojí flexibilitě,“ tvrdí Marie Pětová, děkanka Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, jíž zařizuje novou, moderní budovu v pražské Troji.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oficiálně požádalo o vstup ČR do konsorcia evropské výzkumné infrastruktury DARIAH ERIC. Českým národním koordinátorem výzkumných aktivit rozvíjených v rámci konsorcia se stane velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ, jejíž hostitelskou institucí je Univerzita Karlova. Za Akademii věd se budou podílet Knihovna, Historický ústav, Filosofický ústav a Ústav pro jazyk český.

University of Oxford obdržela od amerického miliardáře Stephena Schwarzmana darem rekordní částku ve výši 150 miliónů liber (asi 4,3 miliardy korun). Říká se, že jde o největší darovaný obnos od dob renesance. Univerzita peníze použije na financování výzkumu humanitních věd i na řešení nastávajících problémů spojených s umělou inteligencí.

„Lokálnost“ vědy je pro mě především o vztahu mezi vědeckým poznáním a společností, v jejímž kontextu toto poznání vzniká a jíž by také mělo nějakým způsobem sloužit. Tento problém se mě osobně dotýká hned v několika rovinách. Stejně jako lidé z iniciativy Czexpats, také já jsem vědecký migrant, i když (dočasně?) bývalý.

Vědec Martin Lang se vrátil z Harvardu do Brna a nyní vydává tři objevné studie k tematice náboženství. Získal také ocenění Neuron pro nadějné výzkumníky. Nebývá přitom zvykem, aby čeští „humanitní“ vědci publikovali studie dokonce v předních biologických časopisech.

Složitá role společenských a humanitních věd v současných západních společnostech je široce diskutovaným tématem. Jinak je tomu ale v Asii. Zde humanitní vědy začínají hrát stále důležitější roli v rozvoji inovačního prostředí.

Nadační fond Neuron oznamuje nové složení své vědecké rady pro společenské vědy. Do jejího čela se postaví renomovaný ekonom Filip Matějka z CERGE-EI. Tým dále tvoří mezinárodně uznávaná lingvistka Mirjam Fried z FF UK a právní vědec David Kosař z PF MU.