Zobrazení položek podle značky: inovační politika

Posílení inovací a prohloubení spolupráce mezi více a méně vyspělými regiony v EU – to jsou cíle, které si Evropská komise klade v rámci projektu Evropských regionálních inovačních údolí. Prostřednictvím iniciativy proběhne koordinace financí EU na výzkum a inovace s výdaji na regionální rozvoj ve snaze zesílit dopad obou finančních toků.

Ačkoli v aktuálním hodnocení European Innovation Scoreboard 2022 vykazuje Česká republika nejvyšší meziroční nárůst celkového inovačního skóre, stále se řadí k tzv. mírným inovátorům. Na jaké silné a slabé stránky hodnocení poukazuje? A jak si v globálním měřítku vede celá Evropa?

Nejnovější zpráva o stavu evropského výzkumu, vývoje a inovací mapuje evropský vědecký a inovační výkon během posledních dvou let. Jak se v tomto hodnocení daří Česku? Podle zprávy jsme spíše podprůměrní mimo jiné v počtu podaných patentů, naopak se nám daří například minimalizovat riziko upadnutí do chudoby.

Inovace jsou zásadním tématem pro každou ekonomiku moderního státu. Česko ale podle výsledků každoročních evropských statistik ale v této oblasti spíše stagnuje. Podle Vladimíra Velebného, šéfa úspěšné české biotechnologické firmy Contipro, by zrcadlo tomuto dění měly nastavit komerční subjekty i akademická sféra.

Inovační centra z osmi krajů České republiky se spojují do národní sítě s názvem Ynovate. Jejím cílem je posílit meziregionální spolupráci, která povede k efektivnější podpoře inovací v celé České republice. Své zkušenosti chce nabídnout i nově nastupující vládě a pomoci jí s transformací české ekonomiky, a to nejen v rámci projektu Technologické inkubace, který má podpořit 250 českých startupů jednou miliardou korun.

Co nového obsahuje Národní politika výzkumu, vývoje a inovací? Jak vlastně probíhá či neprobíhá diskuse o dlouhodobém směřování české vědní politiky? A co to znamená z hlediska organizace systému výzkumu, vývoje a inovací a jeho financování? Nejen na to se ptá Lukáš Kačena členky Rady pro výzkum, vývoj a inovace a poradkyně premiéra Rut Bízkové.

Již potřinácté byl zveřejněn žebříček hodnotící světové ekonomky podle jejich inovačních schopností. Česko se v něm umístilo na 24. místě z celkových 131 hodnocených zemí, a obhájilo tak svůj výsledek před třemi lety. Ke splnění cíle zařadit se mezi inovační lídry Evropy mu ale stále zbývá ujít dlouhou cestu.

Výroční hodnocení inovačního výkonu jednotlivých zemí pro rok 2020, European Innovation Scoreboard 2020, ukazuje, že Evropa v oblasti inovací i nadále roste. Postupně dohání i Japonsko. Česká republika však stále zůstává mezi mírnými inovátory pod hranicí průměru EU.

I ve ztížených podmínkách funguje evropská síť inovačních agentur TAFTIE velmi dobře a průběžně si její členové vyměňují informace o svém fungování a dobré praxi. Pandemie koronaviru ukázala, že i přes často rigidní právní rámec dokážou agentury najít řešení a podpořit nadějné projekty.

Již po osmé zveřejnila agentura Bloomberg žebříček šedesáti nejvíce inovativních ekonomik světa. V jeho čele vystřídalo Německo po šesti letech Jižní Koreu. Česko si mírně polepšilo a umístilo se na 24. příčce.