Zobrazení položek podle značky: pracovní podmínky
Ve vědě stále panují velké rozdíly mezi muži a ženami, a to jak v počtech zaměstnanců, tak ve finančním ohodnocení. Roste počet zahraničních pracovníků i studentů. To ukazuje statistická ročenka za rok 2022, kterou aktuálně vydal Český statistický úřad.
OECD upozorňuje na prekarizaci vědecké práce
Nově vydaná zpráva OECD poukazuje na problém prekarizované práce juniorních vědeckých pracovníků, kteří často vykonávají vysoce kvalifikovanou práci bez jakýchkoliv stabilních výhledů do budoucna. To je přitom destruktivní pro celé vědní prostředí. Zpráva proto přichází s opatřeními, která by situaci mladé vědecké generace měla zlepšit.
Nevybraný neznamená nepoužitelný
V rámci rozvíjení ResearchJobs.cz se setkávám s řadou představitelů vysokých škol a ústavů Akademie věd. Téměř při každém setkání s proděkany různých fakult a zástupci ústavů AV ČR dojde na téma získávání kvalitních doktorandů ze zahraničí. Je to pochopitelné, neboť toto téma se dotýká řady klíčových oblastí rozvoje výzkumu v ČR. Je ale současný systém výběrových řízení skutečně efektivní?
Martin Kočí: Útěk z akademického prekariátu
Poslední červencový den roku 2016 bylo krásně a slunečno. Mne a moji rodinu čekala velká stěhovací cesta. Po pěti letech studia a působení v zahraničí jsme se vraceli zpět do Česka. 31. 7. 2016 jsme zabalili svůj život do kufru auta, abych 1. 8. 2016 ráno mohl nastoupit na Univerzitě Karlově v Praze. Odjížděli jsme tehdy z Vídně, kde jsem strávil předešlých 6 měsíců jako Junior Patočka Fellow na Institut für die Wissenschaften vom Menschen.
Po dvou loňských skandálech týkajících se šikany a sexuálního obtěžování na jednom z ústavů německé Společnosti Maxe Plancka se její vedení rozhodlo provést rozsáhlý průzkum zaměřený na pracovní kulturu organizace. Jde tak o další prestižní vědeckou instituci, která se snaží řešit šikanu na pracovišti.
Nové technologie, masivní digitalizace a široce dostupné informace nevyhnutelně proměňují trh práce. Státy by měly včas naplánovat strategie, jak se změně přizpůsobit. To alespoň konstatuje nová zpráva OECD. Podle ní automatizace průmyslu ohrožuje Česko nejvíc ze všech jejích členských zemí.
Poločas vědecké kariéry se zkracuje
Roste počet jedinců, kteří se věnují výzkumu a vývoji jen po krátký čas své kariéry. Napíší jeden či několik odborných článků, avšak brzy publikovat přestanou. Vyplývá to ze závěrů studie, která analyzovala několik prestižních vědeckých časopisů zabývajících se astronomií a ekologií.
V jakém věku by měli vědci odejít do důchodu?
Počet akademických pracovníků v důchodovém věku se nejen ve Velké Británii v posledních letech zvyšuje. Některé tamní univerzity jako Oxford či Cambridge nedávno zavedly nové pravidlo, podle kterého by akademici měli pracovat pouze do svých 67 let. Na nové pravidlo nesoucí název “employer justified retirement age” se však snesla vlna kritiky poukazující na diskriminaci na základě věku.
Organizace Eurodoc a Studentská komora Rady vysokých škol vyzývají mladé vědce, výzkumníky a asistenty s titulem PhD, aby se zapojili do mezinárodního průzkumu pracovních a životních podmínek, očekávání a kariérních vyhlídek. Vyplnění trvá jen 10 minut, zúčastnit se můžete do 23. prosince 2018.