Evropská výzkumná rada dne 5. 9. 2023 zveřejnila výsledky aktuální soutěže v programu ERC Starting Grants, který je určen primárně na podporu excelentních juniorních výzkumníků. V této konkrétní výzvě mladí vědci a vědkyně z celého světa podali 2696 žádostí, přičemž úspěšných bylo 400 uchazečů. Ti si rozdělí téměř 628 milionů eur.
ERC Starting Grant poputuje do 24 zemí celého světa, přičemž nejúspěšnější z hlediska počtu projektů byli v Německu (87 grantů), následně Francii (50), Nizozemsku (44) a Velké Británii (32).
Míra úspěšnosti se v této výzvě pohybovala na úrovni 14,8 %. V přírodních vědách bylo podpořeno 110 návrhů, ve fyzikálních a technických vědách 173 návrhů a v sociálních a humanitních vědách 117 návrhů. Z Česka tentokrát uspěly tři projekty.
Děti a čtení knih
Proč si některé děti nejraději čtou encyklopedie vesmíru nebo životopisy fotbalistů? A jak takovou četbu nejlépe začlenit do vzdělávání, aby se k ní dostali i ti, kdo ji nemají doma? I těmito otázkami se bude v pětiletém projektu zabývat Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jedna z oceněných českých výzkumnic.
„V předchozích výzkumech jsme se věnovali především tomu, jak děti prožívají smyšlené příběhy. Nyní se zaměříme na to, jak prožívají fakta,“ popisuje Kuzmičová pro magazín Univerzity Karlovy Forum. Svým novým projektem naváže na předchozí spolupráci s Markétou Supa, odbornicí na dětskou mediální zkušenost z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a dalšími kolegy a kolegyněmi napříč obory.
Co ji k takovému výzkumu přimělo? „Dětské volnočasové čtení o faktech se ve výzkumu přehlíží a ti, kdo preferují třeba encyklopedie před jinou četbou, se kolikrát ani nepovažují za čtenáře – mnoho o nich tedy nevíme. Dosavadní práce zkoumají spíš získané znalosti než prožitek. Zároveň knižní trh v posledních letech zaznamenal obrovský nárůst literatury faktu pro děti. Existuje tu přímá souvislost s rozmachem internetu, kdy jsou informace dostupné v neomezené míře. Na to zareagovali tvůrci nových žánrů dětské nonfikce, které tu touhu po informacích sytí jinak než internetem, například hlubším kontextem nebo prostě čirou krásou obrazu,“ vysvětluje Kuzmičová pro magazín UK Forum.
„V ERC projektu ale půjdeme mnohem dál – naším primárním cílem je zjistit, co to vlastně znamená, když dítě nějaké téma zaujme, co mu to dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření bude na knížky a čtení, ale zabývat se budeme i dalšími způsoby získávání informací, jako je například povídání si, volná hra či poslouchání,“ říká vědkyně, kterou trápí, že nonfikce se často staví na druhou kolej jako něco, co se do čtení „nepočítá“, a například i češtináři na školách od ní odrazují. „Přitom faktické informace tvoří naprostou většinu toho, co v dospělosti čteme, jak se orientujeme ve světě. Je tak naprosto logické, že i děti chtějí číst fakta, a že z nich navíc mohou mít stejně bohaté prožitky, jako někdo jiný při čtení Harryho Pottera,“ zdůrazňuje.
Anežka Kuzmičová vystudovala jazyky a literaturu na Filozofické fakultě UK a doktorát následně získala v roce 2013 na Stockholmské univerzitě, kde poté pokračovala jako postdoktorandka. Kromě toho působila například v Anglii, Dánsku či Kanadě. Výstupy z mezioborového výzkumu čtení publikovala s kolegy z patnácti zemí a bezpočtu vědních oblastí od pedagogiky po neurovědu.
Výzkumnice Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Uspěli brněnští přírodovědci
Další dva ERC Starting Grants poputují do Brna. Úspěšnými vědci z Masarykovy univerzity jsou biolog Peter Fabian z Přírodovědecké fakulty MU a strukturní biolog Petr Těšina, jenž působí ve středoevropském technologickém institutu CEITEC MU.
Peter Fabian, jenž nastoupil na podzim 2022 do Ústavu experimentální biologie (Oddělení fyziologie a imunologie živočichů) Přírodevědecké fakulty MU, je výzkumníkem v oblasti vývojové biologie se zaměřením na pochopení procesů, které jsou základem embryonálního vývoje a zajištění správné funkce orgánů obratlovců, a studium poruch těchto procesů s dopadem na lidské zdraví.
Hlavním cílem jeho výzkumu je pochopit roli kmenových buněk pro udržování tkáňového metabolismu, studovat mechanismy vzniku nejrůznějších typů buněk, které napomáhají vytváření a fungování složitých orgánů v těle obratlovců. V soutěži o ERC Starting Grant uspěl s projektem, jehož cílem je studium zcela nového typu buněk, které hrají klíčovou roli v udržení homeostázy a metabolismu kosterních kmenových buněk a tím zajišťují správnou regeneraci kostí. Výzkum bude opět provádět na modelu drobné rybky zebřičky s využitím nejmodernějších genomických, genetických a zobrazovacích metod s vysokým rozlišením.
Druhým držitelem ERC Starting Grantu, který nastoupil na institut CEITEC Masarykovy univerzity v červenci 2023, je strukturní biolog Petr Těšina, jehož výzkumné projekty pod vedením uznávaného vědce profesora Rolanda Beckmanna byly klíčové pro pokrok v chápání translačních procesů.
Hlavním cílem projektu Petra Těšiny je porozumět, jak funguje kontrola kvality spojená s ribozomy (RQC) u lidí. Chyby, které při tomto procesu nastanou, vedou k produkci vadných proteinů, které způsobují různé buněčné problémy a nemoci, zejména v nervové tkáni. „Chci zkoumat, jak a proč vedou mutace ve faktorech kontroly kvality souvisejících s ribozomy k neurodegeneraci. Plánuji odhalit základní mechanismy, které tyto mutace spojují se zdravotními následky," vysvětluje Petr Těšina, který tento proces studoval už v kvasinkových buňkách. Nyní se zaměří na studium stejného procesu v lidských buňkách a pokusí se zjistit, jak chyby v RQC souvisejí s neurologickými poruchami.
Čerství laureáti prestižních ERC Starting Grantů: Peter Fabian (vlevo) z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Petr Těšina z CEITEC MU
Redakčně upraveno.
Zdroj: ERC, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita
Foto: Vladimír Šigut, Masarykova univerzita
