Zobrazení položek podle značky: přírodní vědy

Novou metodu tzv. sponkování peptidů, která nabízí další možnosti jejich využití například v oblasti cílených léčiv či v biologii, vyvinula absolventka doktorského studia na katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Soňa Krajčovičová, v současné době působící na University of Cambridge. Výsledky jejího výzkumu, zaměřeného na sponkování a značkování peptidů, byly publikovány v renomovaném časopise Angewandte Chemie.

Vědci byli dlouho fascinováni želvuškami, mikroskopickými tvory schopnými odolávat extrémním podmínkám prostředí. Přežijí vysychání, odolají silnému mrazu i radiaci, a to nejen na Zemi, ale i ve vesmíru. Aby přežily, jsou želvušky schopné vstoupit do vratného stavu známého jako kryptobióza. Molekulární mechanismy řídící kryptobiózu jsou však téměř neznámé.

Na přírodní látky využitelné při vývoji nových a účinnějších antibiotik se zaměří nová výzkumná skupina, kterou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci založí její absolvent Ondřej Kováč. Tým vědců se do výzkumu v oblasti antibiotik pustí v lednu 2024, získal na něj tříletý start-up grant v hodnotě šest milionů korun od Nadace Experientia.

Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se podíleli na objevu nového druhu plže v Nové Kaledonii. Tým profesora Ángela Valdése z katedry biologických věd Kalifornské státní polytechnické univerzity v Pomoně jej nakonec pojmenoval po ostravské účastnici expedice Pařížského přírodovědného muzea.

Mezinárodnímu týmu vědců z Česka a Velké Británie se podařilo najít v rozsáhlém genomu bobu obecného gen zodpovědný za produkci enzymu polyfenoloxidasy (PPO) v osemení. Enzym hraje důležitou roli při ochraně semene rostliny i jeho dormanci, tedy schopnosti vyčkat v klidovém stavu na vnější signál spouštějící klíčení.

Velryby jsou již od malička její láskou, rozhodla se jim zasvětit život. Když Petra Nevečeřalová ve svých šestnácti oslovila skupinu potápěčů pracujících s keporkaky v Mozambiku, a oni souhlasně kývli, byl její osud „zpečetěn“. Chvíli kvůli velrybám dokonce žila i v chatrči u moře.

Statistická ročenka České republiky 2022 kromě jiného poskytuje obraz českého vědeckého, výzkumného a inovačního prostředí jako spíše technicky a technologicky laděného systému s chronicky nízkým zastoupením žen, na které napříč sektory dopadá nerovné finanční ohodnocení.

Robert Tropek je entomolog z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kterého zajímá, jak se v závislosti na zeměpisné šířce – od rovníku k pólům – mění sítě vztahů mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači. V článku, který vyšel v magazínu Forum, také říká, proč si jeho výzkum žádá, aby byl velkou část roku na cestách.

Profesor Jan Jehlička je výjimečným průkopníkem exobiologie – nové disciplíny 21. století. Spolu se svými kolegy a s využitím Ramanovských spektrometrů se snaží odpovědět na otázku: Existuje či v minulosti existoval život mimo planetu Zemi? Za úspěchy v bádání, realizované projekty a studie v rámci mezinárodních vědeckých týmů obdržel na sklonku roku 2020 ocenění Donatio Universitatis Carolinae.

„Tropické lesy v afrických horách jsou unikátní ve smyslu biodiverzity – hostí mnoho druhů rostlin a živočichů. Nyní jsme zjistili, že ukládají i mnohem více uhlíku, než se doposud myslelo, což zvyšuje jejich význam a nutnost ochrany, protože velmi rychle mizí,“‎ říká David Hořák z Přírodovědecké fakulty UK, jeden z autorů nové studie v časopise Nature.