Zobrazení položek podle značky: Akademie věd ČR
Čím se řídí tok živin ve vodních ekosystémech, jak může studium řas pomoci chladicím systémům v Temelíně, co vše dokáže odhalit fosilní pyl nebo co formovalo současnou psanou i mluvenou češtinu? Nejen takové vědecké otázky si kladli a řešili experti a expertky, které 2. května 2022 ocenila Akademie věd ČR čestnými oborovými medailemi za mimořádné výsledky v jejich vědeckých oborech.
Odolná společnost, cílené genové editace zemědělských plodin a energetika – hlavní témata, na která se Akademie věd ČR soustředí v nadcházejícím předsednictví České republiky v Radě EU. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová priority evropské agendy představila na 59. zasedání Akademického sněmu AV ČR. Sněm proběhl za účasti Petra Fialy a Heleny Langšádlové.
Akademický sněm AV ČR 2022
Ve středu 20. dubna se od 9.30 uskuteční v Národním domě na Vinohradech Akademický sněm AV ČR, setkání nejvyššího orgánu Akademie věd ČR.
Křemík najdeme v telefonech, počítačích a jakékoli další elektronice. Je totiž základním materiálem pro výrobu polovodičů, ze kterých se vyrábějí jejich komponenty. Tento po desetiletí používaný prvek však dosáhl svých limitů. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR popsali vlastnosti jodidu chromitého, materiálu, který by mohl roli křemíku částečně zastoupit. Významnou studii publikoval odborný časopis Physical Review B.
Čtvrtstoletí monitoruje a pomáhá pochopit biodiverzitu tropických pralesů na Papui Nové Guineji. Přední český biolog Vojtěch Novotný na ostrově otevřel a vede výzkumné centrum Binatang, které má dnes padesát zaměstnanců a je útočištěm pro vědce z celého světa. Na kontě má dvě desítky výzkumů, mimo jiné založil největší biologickou výzkumnou plochu v Tichomoří.
Přístroj českých vědců se na Mars nevydá
V nejbližší době se nedozvíme, jsou-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu, ani jestli se mohou elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch. To jsou hlavní cíle českého vědeckého přístroje, který měl na jaře 2023 na Marsu přistát.
Patrik Zima: Česko země vědy a technologií
Rotační expozice čtveřice pracovišť Akademie věd ČR pro Expo 2020 se nesla v duchu náročných příprav. Co čeká exponáty, až se vrátí z Dubaje, a jakou mají vystavované technologie perspektivu, že najdou uplatnění v praxi?
Sen o neomezené energii je zase o krok blíž realitě. Ústav fyziky plazmatu AV ČR spolu s novým tokamakem COMPASS Upgrade otevře éru energetiky zítřka. Jak budou fungovat elektrárny budoucnosti a jaké budou jejich výhody oproti těm stávajícím? Odpovědi nabídne jeden z nejkomplexnějších a technicky nejnáročnějších experimentů pro výzkum termojaderné fúze.
Jiří Homola: Dobré zprávy z hodnocení?
Na 360 vědeckých týmů, 34 oborů, 7033 výstupů a téměř dva tisíce zahraničních expertů. Akademie věd ČR absolvovala další rozsáhlé hodnocení svých pracovišť. Obstála kvalitou výsledků ve srovnání se světovými badatelskými institucemi?
Mezinárodní tým zahrnující i české výzkumníky Akademie věd ČR z Českých Budějovic a Třeboně získal od Americké asociace pro rozvoj vědy prestižní Cenu Newcomba Clevelanda za nejlepší výzkumný článek nebo zprávu ve vědeckém časopise Science.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka