Zobrazení položek podle značky: Akademie věd ČR
O fixacích a indexacích podpory pracovišť AV ČR
Minule jsem probral, jak ministerstvo školství promítlo výsledky národního hodnocení vědy do rozdělení institucionální podpory výzkumu mezi vysoké školy. Byl na to velký ohlas a mnozí se ptali, jak to proběhlo na Akademii věd ČR (dále jen AV ČR).
Pětadvacet výrazných mladých vědeckých talentů letos získá prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2022. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v pražské Lannově vile v pondělí 20. června 2022, ceny laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Zastoupení žen mezi výzkumníky, ženy ve vedoucích pozicích, rovnost a transparentnost v odměňování, sexuální násilí na akademické půdě nebo vhodné podmínky pro matky vědkyně. Genderová témata a možnosti prosazování změn v této oblasti probírali odborníci během konference o genderu a vědě, která se konala v Akademii věd ČR.
Nikoliv železná, ale „ocelová lady“ je absolventka strojní fakulty Vysokého učení technického v Brně Šárka Mikmeková. Má za sebou má pětiletou zkušenost v jedné z největších ocelářských firem světa a o oceli umí vyprávět přímo poeticky. Dnes se svým týmem na Ústavu přístrojové techniky Akademie věd vyvíjí nové metody klasifikace ocelí.
Ocenění v podobě čestných medailí AV ČR obdržela třináctka špičkových vědců z celkem devíti badatelských oborů. Slavnostnímu předávání, které proběhlo 13. června 2022 v reprezentativních prostorách vily Lanna, byla přítomna předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran.
Jednotlivé členy Učené společnosti nespojuje obor, ale povolání vědce, zastřešuje bez rozdílu společenskovědní a přírodovědecké obory. Pavel Jungwirth ji vedl dva roky, a i přes to, že jeho předsednictví poznamenala pandemie, ji dokázal pootevřít veřejnosti. Svou zkušenost zhodnotil v rozhovoru pro časopis AB / Akademický bulletin.
Hana Polášek-Sedláčková patří mezi nejtalentovanější mladé vědce, kteří prošli Masarykovou univerzitou. Absolventka přírodovědecké fakulty, která aktuálně působí na Akademii věd ČR, začala v laboratořích Masarykovy univerzity pracovat už na střední škole a od podzimu tam povede závěrečné práce studentů.
Záhadný svět mořských hlubin, odlišný pohled na československé dějiny, výzkum invazních rostlinných druhů, obezity nebo transportu vody v rostlinách. To je výčet některých výzkumů, jejichž autory v pátek 3. června 2022 ocenila Akademie věd ČR za jejich mimořádné badatelské úspěchy.
Vědecké společnosti nejsou uzavřenými spolky, jak by se mohlo pro vnějšího pozorovatele zdát. Jejich úloha je nezastupitelná: rozšiřují a rozvíjejí poznání, ale také se vyjadřují ke společenským otázkám. Jaká je jejich minulost, kam směřují své aktivity a jaký je vztah vědeckých společností k Akademii věd ČR? Na tyto i další otázky odpovídal pro časopis Akademický bulletin předseda Rady vědeckých společností ČR Lubomír Hrouda.
Věda do praxe: Soustavy rovnic řeší software
Říká se, že simulace jsou dnes vedle vědeckých teorií a experimentů třetím pilířem, na kterém vědecké bádání stojí. Výsledek z Matematického ústavu AV ČR, software pro paralelní řešení rozsáhlých soustav rovnic, je využitelný právě v simulacích a při virtuálním vývoji produktů. Portál transferu AV ČR, resp. jeho databáze výsledků, nabízí další unikátní vědecký výsledek.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka