Zobrazení položek podle značky: Akademie věd ČR
Asteroidy. Veřejností obávané, pro vědu nedocenitelné. Podávají důkazy o formování Sluneční soustavy, podílely se na utváření života na Zemi a v budoucnosti nám nejspíš pomohou při dobývání vesmíru. Každý rok slaví 30. června svůj svátek – Mezinárodní den asteroidů. Datum vyhlásila OSN poprvé před osmi lety a není stanoveno náhodně.
Rozsáhlý osobní archiv a unikátní knihovnu TGM slavnostně otevřela 27. června 2023 současná hlava státu Petr Pavel společně s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou. Knihovna čítající přes 200 000 svazků se nachází v budově Masarykova ústavu a Archivu AV ČR na pomezí pražských čtvrtí Kobylisy a Libeň.
Rakovinné buňky potřebují pro své dělení velmi mnoho stavebního materiálu. Když dojde, dokážou přesvědčit zdravé buňky v okolí, aby jim jej dodaly. Jak to dělají, zkoumá Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR: „Co se děje uvnitř rakovinných buněk, už celkem dobře víme. Chceme zmapovat, co se děje v jejich okolí.“
Vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity, které jsou vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. To je cíl kosmické mise SLAVIA, která úspěšně dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové technologické řešení. Svůj let do vesmíru by měla odstartovat v roce 2027. Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a podpořilo ji, jako jeden ze svých ambiciózních projektů, Ministerstvo dopravy ČR.
Čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů letos získá prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2023. Slavnostní ceremoniál se uskuteční v pražské Lannově vile ve středu 21. června 2023, ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Rybníky a vodní nádrže plné bahna představují v současnosti velkou výzvu pro rybníkáře a vodohospodáře. Problémem není jen, jak rybník či nádrž vyčistit, ale zároveň kam tuny vytěženého materiálu uložit. Inovativní řešení hledali vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s průmyslovými partnery.
V sobotu 10. června skončil na výstavišti v pražských Letňanech Veletrh vědy. Nabídl více než 100 expozic Akademie věd ČR, univerzit a inovačních firem. Letošní návštěvnost překonala všechny předešlé ročníky. Během tří dnů jej navštívilo na 46 000 lidí, to je asi o polovinu více než v minulých letech.
Čeští a němečtí výzkumníci se spojili, aby zaplnili bílé místo ve znalosti DNA rostlin. Zjistili, jak je uspořádána dědičná informace v chromozomech ječmene v průběhu buněčného dělení. O novém objevu, který je zásadní pro další výzkum dědičné informace rostlin, informoval prestižní časopis Nucleic Acids Research.
Fyzička pevných látek Helena Reichlová založí od 1. října 2023 ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR centrum Dioscuri pro spinkaloritroniku a magnoniku. Bude hledat způsob, jak snížit exponenciálně rostoucí spotřebu energie v odvětví informačních technologií budoucnosti.
Ministerstvo financí navrhuje snížení rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace o 10 %, což tvoří téměř 4 miliardy korun. K tomuto rozhodnutí se vyjádřili v otevřeném dopise adresovaném premiérovi Petru Fialovi vědci a vědkyně sdružení ve spolku Fórum Věda Žije!. Prohlášení vydala také Česká konference rektorů. Nejnovější vyjádření vydala také Akademie věd ČR.
- Rut Bízková
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Ladislav Krištoufek
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Vlach
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka