facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Absolvent VUT si založil kosmický start-up, který je součástí ESA

21. 9. 2021
Absolvent VUT si založil kosmický start-up, který je součástí ESA
Nenápadná firma GroundCom není krátkozraká, hledí totiž se svým businessovým plánem až do vesmíru. Absolvent FEKT Peter Budáč se už od dětství zajímal o kosmický výzkum, po zkušenostech ze Švýcarska dnes využívá své vědomosti v brněnském start-upu, který loni získal podporu i od Evropské vesmírné agentury. Firma GroundCom buduje síť pozemních komunikačních stanic, jež budou udržovat kontakt s malými satelity – ať už jde o cubesaty či microsaty.

VUT RE Peter Budac 2021 09 07 Prokopius 001 800
Obliba malých satelitů totiž roste přímo raketově. Díky jejich řešení by se spojení se zemí mohlo prodloužit z pár desítek minut na hodiny denně. „Malé satelity jsou jednoznačně trend. Jsou malé a lehké, tudíž mnohem levnější pro přepravu do vesmíru. Díky tomu si i středně velké firmy či univerzity mohou ověřit svou technologii přímo ve vesmíru, ať už jde o měření radiace, tlaku, teploty, telemetrii, snímkování vesmíru, ověření fotovoltaických článků a mnoho dalšího. Variabilita cubesatů je neskutečně obrovská,“ popsal výhody malých satelitů pro výzkumné účely Peter Budáč, absolvent mikroelektroniky z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií. Spolu se svým spolužákem z fakulty Michalem Mrknou, který studoval sdělovací techniku, dnes působí ve firmě GroundCom.
 
„Existují klienti, kteří třeba mají jednu vlastní anténu, ale ta zajistí spojení s družicí maximálně na padesát či šedesát minut denně. Aby satelit nepřitáhla gravitace k zemi, musí létat obrovskou rychlostí, například Zemi oběhne 12krát až 16krát za den. Z jednoho místa na planetě je tudíž takový satelit zachytitelný jenom na krátký čas. Pokud by se nám podařilo vybudovat celosvětovou síť pozemních stanic, bylo by možné komunikovat s danou družicí třeba i šest hodin denně. To znamená násobně více dat, a především jejich přesnější vyhodnocení,“ vysvětlil Budáč. V současnosti okolo naší planety obíhá odhadem tisícovka malých cubesatů, jejich počet ale dál roste.
 
„Ještě letos chceme dokončit anténu, která bude umístěna přímo zde v Jihomoravském kraji. Příští rok je naším cílem zapojit stanice v Indii a Kanadě, čímž by se nám podařilo pokrýt tři kontinenty. Ideálním cílem je mít po světě například sedm stanic,“ odhadl Budáč, který má v GroundCom na starosti kvalitu produktu i kontrolu vývoje antén. Sám přitom už na škole pracoval nejprve v Ústavu přístrojové techniky AV ČR, později se přesunul do švýcarské společnosti RUAG, jež se věnuje leteckému a kosmickému inženýrství.
 
Skutečnost, že start-up patří do kosmického inkubátoru ESA, je pro něj důkazem, že GroundCom má potenciál. „Vesmírný výzkum má určitě velkou budoucnost. Je zjevné, že zdroje jednoho dne dojdou a musíme začít řešit, co bude dál. Už nyní je to vidět na aktuálním výzkumu, ať už jde o potenciální těžbu surovin na asteroidech, novou vesmírnou stanici na oběžné dráze Měsíce a mnoho dalšího. Tento trh jednoznačně roste, a to exponenciálně,“ okomentoval situaci Budáč, který se o vesmír zajímal už od dětství, kdy nadšeně listoval slovenským časopisem Kozmos.

Přestože inkubátor ESA týmu zajistil mentoring či prostory na JIC, firma se přizpůsobila době a výzkum řeší na dálku. „Jeden člen týmu je ve Velké Británii, další v Německu, další dva jsou v Bratislavě. Potkáváme se tedy jednou za čas, ale většinu věcí řešíme on-line. Zákazníky máme z České republiky, ale jednáme také se zájemci z Itálie a Velké Británie. Velkou výzvou bude americký trh, kde sice podobné služby existují, ale jsou výrazně dražší,“ naznačil výhled do budoucna absolvent elektrofakulty VUT.

Jejich pracovním snem je zajišťovat komunikaci s misí směřující na Měsíc. „Jak nyní obíhají cubesaty okolo Země, stoprocentně budou obíhat i okolo Měsíce. I tady vidíme velký potenciál,“ uzavírá s úsměvem Peter Budáč.
 
 
Foto: Jan Prokopius