Nanotechnologie vzbuzují v posledních letech velká očekávání. Mohou posunout výzkum, vývoj a technologický pokrok v mnoha různých odvětvích. Rostoucí míra jejich využívání ale zároveň vyvolává obavy z možných nežádoucích důsledků.

Průmysl 4.0 je v poslední době často zmiňován v souvislosti s digitalizací produkčního řetězce výrobních a především průmyslových podniků. Ale co vlastně Průmysl 4.0 je a k čemu bude přispívat jeho případné zavedení do průmyslové výroby?

Generální ředitelství pro výzkum a inovace dokončilo letos v květnu střednědobé hodnocení programu H2020. Hodnocení se týká průběhu prvních tří let programu, během kterých bylo alokováno 20,4 mld. € na 11 108 kontrahovaných grantů.

Veřejné výzkumné instituce, jejichž zřizovatelem je jiný subjekt, než AV ČR patří nepochybně mezi základní pilíře systému vědy a výzkumu v ČR. Tyto instituce se z titulu svého statusu zaměřují na menšinové oblasti výzkumu a vývoje, které neřeší hlavní proud základního a aplikovaného výzkumu na AV ČR a na veřejných vysokých školách.

Evropská výzkumná rada (ERC) každoročně podporuje projekty špičkového badatelského výzkumu za stovky milionů eur. Jejich řešitelé se vydávají za hranice současného poznání v jednotlivých oborech s cílem přinést průlomový objev nebo význačný vědecký pokrok. Klíčová je originální myšlenka v celosvětovém měřítku.

Kvalita výzkumného systému v Česku se v posledních letech v zvyšuje, téměř všechny ukazatele rostou. V mezinárodní spolupráci však stále výrazně zaostáváme. Nový Policy Brief Technologického centra navrhuje kroky ke zlepšení, včetně urychleného zohlednění zahraniční spolupráce v metodice hodnocení výzkumných organizací.

Údaje o počtu pracovníků na vysokých školách a ve výzkumných organizacích uváděné statistickým úřadem a ve výročních zprávách organizací se výrazně rozcházejí. Důvodem je nejednotná definice výzkumného pracovníka. Bez jednotného ukazatele lze ale jen těžko hodnotit výzkumné týmy nebo stanovit velikost výzkumné organizace.