Zobrazení položek podle značky: klima

Jaké budou panovat klimatické podmínky v různých částech Česka do konce tohoto století, lze nově zjistit na webu ClimRisk (www.climrisk.cz). Vytvořili jej čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, kteří tak přicházejí s dalším z řady užitečných webů pro širokou veřejnost, jako je například Intersucho či FireRisk.

Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti. Vzniku blesků a přesnější předpovědi počasí se na Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR věnuje Jana Popová.

„Pokud se nám podaří naplnit závazky Pařížské dohody a zastavit globální oteplování na úrovni 1,5 – 2 °C, věřím, že naši potomci v druhé polovině tohoto století uvidí pozitivní změny,“ říká pedagog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK a moderátor relace o počasí České televize Michal Žák.

Konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR, kterou pořádá ministryně pro vědu, výzkum a inovace ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR, se uskuteční ve čtvrtek 23. června 2022 od 9.00 do 13.30 hod. v Lichtenštejnském paláci v Praze.

Společnost Times Higher Education vydala nový žebříček, který srovnává, jak se univerzitám po celém světě daří plnit cíle udržitelného rozvoje. To je zároveň stále větší téma pro české vysoké školy, což se odráží i v jejich lepším umístění v tomto každoročním žebříčku.

V pondělí 18. ledna se bude konta přednáška Science & Innovation Dialogues na téma „The Role of Artificial Intelligence in Tackling Climate Change“ s britským profesorem a regionálními experty z Polska, Bulharska, Lotyšska, Maďarska a Česka.

Prestižní časopis Science zveřejnil výzvu vědců k vytvoření globálního vědecko-politického orgánu pro chemikálie a odpady. Mezinárodní skupina vědců včetně Martina Scheringera z brněnského centra RECETOX navrhuje funkční systém spolupráce vedoucí ke snižování škod způsobených chemickým znečištěním.

Cestování se stalo nedílnou součástí akademické práce. Ať už jde o stáže, konference či pravidelná setkání mezinárodních týmů, vědu již lze bez cestování dělat jen obtížně. V době klimatické krize se však hledají nové, šetrnější způsoby – v oblibě jsou například virtuální konference.

Mezinárodní konsorcium světových univerzit se pod vedením Univerzity Karlovy (UK) bude zabývat jedním z nejnaléhavějších sociálních a politických problémů dneška: environmentální krizí, kterou způsobuje změna klimatu. Vědci budou rozvíjet nové ekonomické znalosti, aby zlepšili strategie, jak se přizpůsobit změně klimatu a zmírňovat její dopady.