Můžete nám popsat instituci Charles University Innovations Prague (CUIP)?
CUIP je 100% vlastněnou dceřinou společností Univerzity Karlovy a to ve formě s.r.o. Vznikli jsme v červnu loňského roku a jsme soukromoprávní subjekt.
A co je hlavní důvod založení s.r.o. Univerzitou Karlovou?
V CUIP se zabýváme komercializací. Představte si to tak, že máte dobrý nápad, vynález nebo objev. Často se chrání, aby ho nemohl používat někdo jiný. Poté je ale stejně ještě dlouhá cesta k tomu, aby se dal použít v praxi. Uvedu konkrétní příklad. Naši vědci na Univerzitě Karlově přišli na úžasné látky, které mají antituberkulotické vlastnosti a povedou k vytvoření nového léku proti tuberkulóze. Léky na tuberkulózu už existují, ale naše řešení by mělo mít celou řadu benefitů. Měly by mít například méně vedlejších účinků a být levnější. Výzvou je dostat látku z laboratoře do stavu, kdy si ji můžete koupit v lékárně. To se musí zařídit. A to je ta komercializace. Univerzita nikdy nebude vyrábět léky, není to farmaceutická společnost. Logickou cestou tady je prodat objev někomu z farmaceutického průmyslu. Oslovení partnerů je to, co děláme v CUIP.
Spoustu výzkumných organizací si toto dělá vnitřně takzvanými centry pro transfer technologií. Univerzita Karlova to vyčlenila do s.r.o. Byly na to nějaké vzory v České republice?
Univerzita si stále nechává své centrum pro transfer technologií (CPPT UK - pozn. ed.), stále to je její integrální součást. Má celou řadu aktivit jako je vzdělávání vědců, identifikace zajímavých nápadů. To je něco, co musí dělat někdo interní. My děláme až tu další část. Univerzita Karlova je první veřejná vysoká škola, která se rozhodla poslední část procesu vyčlenit. Vzorem pro nás v České republice byl určitě Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky se svou dceřinou společností IOCBTech s.r.o., která funguje už 10 let a je enormně úspěšná.
Jak funguje samotná spolupráce s vědci? Zejména s těmi, pro které je modlou základní výzkum. Jak ti se tváří na spolupráci a na transfer?
Podobně jako kdekoliv jinde ve společnosti. Najdete pár totálních nadšenců, kteří říkají, že to tu chybělo a fandí vám. Na druhé straně škály najdeme zaryté odpůrce, podle kterých by univerzita neměla nikdy dělat transfer a spolupráci s průmyslem. A osmdesát, sedmdesát procent je někde uprostřed, se kterými pracujeme a snažíme se je motivovat a přesvědčovat, že to má smysl a dopad. To se nejlépe dělá pozitivními příklady, case studies.
Text obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Aleše Vlka s Otomarem Slámou si můžete poslechnout zde.
Zdroj: YOURADIO TALK
Otomar Sláma
Vystudoval mezinárodní vztahy a evropská studia. O začátcích podnikání a tvoření Business plánů několik let přednáší nejen pro Univerzitu Karlovu. Zkušenosti čerpal i v soukromém sektoru, kde založil a vedl obchodní společnosti. Působil také jako zástupce ředitelky Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy, kde měl na starosti poslední fáze komercializace výsledků vědy a výzkumu.
.
