Konferenci zahájila úvodním blokem proděkanka pro akreditaci a doktorské studium Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Kristýna Solomon. I s pomocí umělé inteligence nastínila, co je třeba udělat pro zajištění vyšší kvality vysokoškolského vzdělávání. Body zahrnovaly investice do vzdělání obecně, nabízení konkurenceschopných platů pro přilákání talentovaných pedagogů, uznání akademických úspěchů, podporu interdisciplinárního výzkumu, posílení profesního rozvoje, podporu akademické svobody, zvýšení globální spolupráce, integraci moderních technologií, zaměření na zapojení komunity a také hledání neustálého zlepšování kvality.
Hlavní řečníci, Ann-Hélen Bay z Metropolitní univerzity v Oslu a Jaroslav Miller, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, poskytli inspirativní pohledy na budoucnost vysokoškolského vzdělávání. Ann-Hélen Bay s přítomnými diskutovala o humboldtovské myšlence univerzity ve srovnání s moderní institucí, která hraje v současné společnosti větší roli včetně potřeby identifikovat a řešit sociální problémy. Poukázala na nejdůležitější výzvy, kterým čelí vysokoškolské instituce, jako je masivní rozšíření vysokoškolského vzdělávání a jeho dopad na kvalitu, umělá inteligence, digitalizace různých agend a také hledání rovnováhy mezi akademickou excelencí a společenským dopadem.
Potřeba flexibility a sjednocení evropského vysokoškolského systému
Jaroslav Miller s přítomnými diskutoval o klíčových aspektech utvářejících budoucnost vysokého školství, přičemž zdůraznil posun k celoživotnímu učení prostřednictvím iniciativ v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace. Zdůraznil důležitost flexibility, kreativity a digitalizace ekonomiky, včetně integrace AI. Zasazoval se také o spolupráci mezi akademickou obcí, aplikační sférou, vládami a nevládními organizacemi s cílem nabízet krátkodobé certifikované kurzy a mikrocertifikáty. Dále podtrhl význam propojení univerzitních klastrů pro posílení globální konkurenceschopnosti evropských univerzit a sjednocení evropského vysokoškolského systému. Kromě toho Miller také zmínil nové formy internacionalizace, jako jsou virtuální studentské výměny a kombinované intenzivní programy, v reakci na dopad pandemie COVID-19.
Témata celého dne sahala od strategie projednávání sporných témat na vysokých školách až po regulaci akademické sféry státem. Pål Veiden a Petr Jurek se informovali o zkušenostech z diskusí o sporných tématech v Norsku a Česku. Siri Borlaug diskutovala o reformách hodnocení výzkumu v Norsku a konkrétněji o tom, kde vědci zveřejňují své články a proč. Petr Jurek a Pavel Hudec ve své české případové studii vysvětlili, jak je akademický sektor regulován státem.
Účastníci diskutovali zajímavá témata také v sekci zaměřené na doktorské studium a studenty. Prezentace o hodnocení strategie udržitelného rozvoje na veřejných vysokých školách od Tomáše Kopty, nástroje pro orientaci vysokých škol v měnícím se světě přednesené Františkem Kalvasem a příklady evoluce hodnocení Tomáše Holešovského poskytly cenné vhledy do současného prostředí vysokého školství. Příspěvek Jana Kaňáka o relevanci spirituality při zkoumání sociální práce a potřebě standardizovaných forem akademické sociální práce v doktorském studiu podtrhl důležitost řešení společenských potřeb.
Mezinárodní konference s názvem "Academic institutions in a changing world" se konala 15. března 2024 na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Akce byla financována v rámci 4. otevřené výzvy z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Grantů EHP a Norska 2014-2021.
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
