facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Laureáti Ceny Neuron debatovali o svých výzkumech a úspěších

4. 10. 2021
Laureáti Ceny Neuron debatovali o svých výzkumech a úspěších

Nadační fond Neuron na podporu vědy udělil již po jedenácté prestižní vědecké Ceny Neuron. Mezi třináct špičkových vědců rozdělil přes 8 milionů korun. Slavnostní předávání se konalo 28. září 2021 v Praze a o den později proběhla v prostorách coworkingového centra Opero veřejná debata s laureáty.

Neuron předávání 2021

Ceny se letos udělovaly ve třech kategoriích. Jednou z nich je kategorie určená vědcům do 10 let od ukončení doktorátu, jež zahrnuje sedm vědních oborů. Laureáta v každém oboru vybírá tříčlenná rada složená v čele s garantem.

Jako první byla na pódium pozvána trojice mladých vědců ve složení Jitka Palich Fučíková, Martin Tancer a Prokop Hapala.

Jitka Palich Fučíková se věnuje nádorové imunologii a imunoterapii nádorových onemocnění. Během své kariéry pracovala například ve vědeckých ústavech v Paříži a Melbourne. „Nicméně jsem neváhala a vrátila se ze zahraničních stáží do Česka. Chtěla jsem pomáhat vytvořit laboratoř, kde studenti budou rádi pracovat,“ přiblížila. I přesto je podle Fučíkové zahraniční zkušenost nejdůležitějším faktorem ve vědecké kariéře. Úspěšný vědec pak podle ní musí mít talent, musí být motivovaný a fascinovaný svým oborem. „Nicméně to vše vždy doprovází tvrdá práce a štěstí být ve správný čas na správném místě.“

Podle vědce Martina Tancera, který se snaží nalézt efektivní algoritmy pro problémy související s transformací prostorových objektů, je v kariéře důležité, na jaké lidi člověk narazí. „Už v ČR jsem měl velké štěstí na školitele, i v zahraničí jsem potkal silné osobnosti. Teď se snažím ovlivnit studenty zase já,“ vysvětluje Tancer, pro nějž je věda obrovské množství dílčích výzev. „Z toho, na co přijdeme, se pak postupně dá skládat něco většího a ještě většího. Důležitá je hlavně rozmanitost,“ myslí si.

Chemik Prokop Hapala (rozhovor s ním čtěte zde)  pomohl teoreticky objasnit základní principy ultravysokého rozlišení v mikroskopii atomových sil a skenovací tunelovací mikroskopii. V domácím prostředí je také aktivním popularizátorem vědy. Podle něj se však do vědeckých publikací a systému hodnocení vědecké práce nebo udělování grantů promítají komerční principy fashion magazínu, statusového zboží nebo influencerů na sociálních sítích, což může být pro vědu do budoucna problém. „Není to sice fatální díky tomu, že i věda je vlastně evoluce a vše nefunkční je dříve či později eliminováno, ale i tak nás to hrozně brzdí.

Ve druhém bloku o svých úspěších debatoval Jan Hladký, Lenka Zdeborová a Zuzana Musilová.

Jan Hladký patří k nejtalentovanějším matematikům své generace. „Několik článků jsem napsal s manželkou a dalším manželským párem, navzájem jsme si hlídali děti,“ přibližuje svůj vědecký život Hladký, podle kterého je důležité mít kontakt se špičkami v oboru. Bavilo ho také vyzkoušet si disciplínu matematiky, které moc nerozumí, s někým, kdo naopak ano, a společně tak přijít na problém, který je pro obě strany zajímavý.

Lenka Zdeborová má ve Švýcarsku velkou vědeckou rodinu, nicméně prý šla vždy tam, kde byli nejzajímavější lidé a problémy. Jejím cílem je pochopit, které komplexní vědecké problémy se dají vyřešit pomocí počítačů a neuronových sítí. „Je naší odpovědností zařídit, aby život na naší planetě byl příjemný i v budoucnu. Strojové učení a umělá inteligence v tomto směru budou jistě hrát důležitou roli,“ myslí si úspěšná vědkyně, která již získala tisíce citací v odborných periodikách.

243683666 2055361937950592 5861263251219949787 n

Bioložka Zuzana Musilová si myslí, že člověk nikdy nemůže vědět, kam ho základní výzkum zavane. Ve svém výzkumu odhalila, že rybí zrak lze modulovat změnami v DNA včetně množení genů. Musilová v sobě spojuje hluboké vědecké zaujetí a zkušenosti z početných expedic i z výzkumných stáží po celém světě. „Určující pro mě rozhodně bylo, že jsem odjela na postdoktorskou stáž do zahraničí. Taková zkušenost je pro rozvoj vědce zcela zásadní.“ Podle ní vědu obecně brzy potrápí predátorské časopisy a také zvyšující se poplatky ve standardních časopisech.

Posledním oceněným v této kategorii byl Petr Sedláček, což je ekonom světové třídy a řádný profesorem ekonomie na Oxfordu. Hlavním zájmem jeho výzkumu je makroekonomie, konkrétně role jednotlivých firem a start-upů v ekonomice.

Nová, ale i známá ocenění

Letošní novinkou se stala Cena Neuron za mimořádné propojení vědy a byznysu, kterou získali vědci Vítězslav Bryja a Kamil Paruch společně s transferářem Radoslavem Trautmannem. Cenu Neuron získali za akademický spin-off CasInvent Pharma, který se zabývá vývojem léku proti leukémii. Předpokládaná hodnota společnosti v případě úspěšného prodeje je odhadována až na tři miliardy korun, vážná jednání s novými investory ze zahraničí probíhají už nyní. „Musíte se hodně snažit, aby si vašeho nápadu velcí hráči vůbec všimli. Myslím si že to, co se nám podařilo, je na české poměry zázrak,“ říká Paruch. Lék si lidé budou moci pořídit odhadem za 5-10 let.

Nakonec následovala debata s vědci, kteří si odnesli nejvyšší ocenění – Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě. Mezi laureáty této ceny je letos hematolog Josef Prchal, který popsal několik průlomových jevů využitelných v biomedicíně. Vědec v americkém Utahu vybudoval jednu z nejkomplexnějších světových laboratoří zaměřenou na výzkum mnoha poruch červených krvinek. „Objasnili jsme molekulární podstatu i některých dalších krevních vrozených nemocí,“ vysvětluje základní přínos své práce. Za nejdůležitější pro úspěch považuje připravenost využít naskytnutou příležitost, ignorovat konvenční myšlení a sledovat nové přístupy ve vědě.

Dále odborná porota ocenila také Václava Petříčka, a to za program, který je nejkomplexnějším nástrojem pro krystalografické struktury. Unikátní program, který za tímto účelem v 80. letech vyvinul a který je dnes široce používán laboratořemi po celém světě, pojmenoval po své dceři – JANA. Petříček dlouho působil také ve Spojených státech, kde se mu líbilo, ale napořád by tam prý žít nechtěl. „Chyběla mi volnost, nad čím budu bádat a o čem budu večer přemýšlet.“ I proto už padesát let pracuje jako vědecký pracovník ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.

Poslední cena putovala za matematikem Davidem Preissem, který je předním odborníkem na geometrickou teorii míry. Podle jeho slov se celý život zamýšlí nad zvláštními hádankami, kterým moc lidí nerozumí. „A právě to mě na tom fascinuje – že je neumíme zodpovědět,“ říká. Preiss publikoval důležitou část svých výsledků už v roce 1987 ve článku pro Annals of Mathematics a dodnes je zde jedním z nemnoha českých vědců, kteří pro svůj výzkum získali pokročilý ERC grant určený pro mezinárodně uznávané odborníky.

Tento rok nadační fond tedy výjimečně udělil Cenu za celoživotní přínos vědě třem vědcům místo jednoho. „Původně jsme chtěli dát jednu cenu, přeci jen zní jedna cena lépe, ale pak se ukázalo, že ti tři pánové, které jsme ocenili jsou tak vynikající, že jsme i po dlouhých diskusích nenašli způsob, jak mezi nimi odlišit. Tak jsme ocenili všechny,“ přiblížil rozhodnutí předseda vědecké rady NF Neuron Jan Konvalinka.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)