facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Masarykova univerzita má novou metodiku pro financování vědy

3. 6. 2020
Masarykova univerzita má novou metodiku pro financování vědy

Vynikající – takové hodnocení dostala Masarykova univerzita v rámci nového systému oceňování vědeckých výsledků Metodika 17+. Stejně jako pět dalších vysokých škol tak MUNI získala nejvyšší ocenění na základě kvality publikací a vybraných výsledků výzkumu a vývoje.

ceitec koronavirus 790x395 244007154

Pravidla pro hodnocení vědy se začala měnit před třemi lety. Metodika 17+ postupně nahrazuje starý systém, který podporoval spíše kvantitu výsledků než jejich kvalitu. Více publikací či jiných výsledků výzkumu vedlo k vyššímu zisku bodů v rámci RIV (Rejstřík informací o výsledcích) a tedy i přísunu peněz, avšak s minimálním ohledem na kvalitu vědecké práce. Nová metodika má naopak přinést vyšší nároky na kvalitu výstupů. Její konečná implementace má skončit koncem letošního roku a vysoké školy a další výzkumné instituce se pak budou poprvé hodnotit v rámci všech pěti připravených modulů.

Dosud se posuzovalo pouze podle prvních dvou modulů nového systému. V rámci Modulu 1 se hodnotí institucí vybrané vědecké výsledky, Modul 2 se zaměřuje na bibliometrickou analýzu. Tato hodnocení probíhají každoročně. Další tři moduly se orientují na společenský dopad výzkumu na úrovni jednotlivých fakult i na úrovni celé univerzity, dále na životaschopnost a strategii univerzity a vyhodnocují se jen jednou za pět let.

Zatímco zpracování prvních dvou modulů má v gesci úřad vlády, další tři má na starosti ministerstvo školství a základem hodnocení je sebeevaluace dané vysoké školy či výzkumné instituce. Vypracovanou sebeevaluační zprávu bude spolu s návštěvou přímo na místě hodnotit Mezinárodní evaluační panel, který si každá instituce sestavila z renomovaných odborníků různých specializací.

„Už od podzimu minulého roku jsme začali oslovovat zahraniční hodnotitele a chystat podkladové materiály na úrovni fakult a ústavů i celé univerzity. Jejich předběžnou kontrolu provádí ministerstvo školství. Mezinárodní evaluační panel měl původně univerzitu navštívit v polovině května, s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci jsme ho ale museli přesunout na podzim,“ uvedla prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová.

Na základě výsledků hodnocení všech pěti modulů se vysoké školy budou rozdělovat do čtyř kategorií – od vynikajících po průměrné. V dalších letech bude toto zařazení výrazně ovlivňovat výši institucionální podpory, kterou daná instituce získá. Zatím se podle nové metodiky rozdělovala jen malá část financí určených na podporu výzkumu, které získaly vysoké školy a výzkumné instituce navíc proti předchozímu roku.

Vynikající biologie i medicína

Mezi nejlepší vysoké školy v Česku se Masarykova univerzita zařadila díky dobrým výsledkům v řadě oborů. Z hodnocení výstupů v impaktovaných časopisech na národní i mezinárodní úrovni, při němž se bere ohled na poměr výstupů v prvních deseti procentech a v první čtvrtině nejlepších časopisů daného oboru, dopadly v rámci MUNI nejlépe z přírodovědných oborů biologie, vědy o Zemi, chemie a fyzika, z technických oborů pak materiálové vědy, environmentální inženýrství a biotechnologie. Mezi vynikající patří také některé medicínské obory. Univerzita dopadla dobře i v oblasti společenských a humanitních věd, kde se hodnotily vybrané výstupy především formou vzdálené recenze.

V hodnocení měly největší váhu výstupy registrované na Web of Science, a metodika proto nepokryla stejnoměrně všechny obory. Právě to kritizovala řada odborníků. „Kritérium založené na pozici publikací v impaktovaných časopisech samozřejmě nemusí postihnout všechny nuance vědeckých výstupů, ale pro hodnocení úrovně výzkumu na národní úrovni je dostatečně robustní a přesné,“ uvedla Monika Sieberová z rektorátního odboru výzkumu, která má na starosti evaluaci výzkumné činnosti.

Rozhoduje kvalita

Přestože dopad zaváděné metodiky M17+ na kvalitu vědeckých výkonů bude možné zhodnotit až za několik let, je už teď podle prorektorky Pospíšilové jasné, že masová produkce méně kvalitních či uspěchaných výstupů v časopisech, které nejsou alespoň v lepší polovině recenzovaných médií, nebude pro vědce ani instituce vhodná cesta pro zajištění financování jejich výzkumu.

„Vědci by se stejně jako dříve měli zaměřit na kvalitní vědu pozitivně hodnocenou v mezinárodním, ale i v národním měřítku. Metodika 17+ naštěstí již v principu neposkytuje přímočaré motivace k účelovému publikování a tedy k ohýbání systému,“ zdůraznila prorektorka.

Nový systém hodnocení vědy jako takový vůbec neřeší způsob rozdělování financí uvnitř výzkumných institucí. Ten je plně v rukou jednotlivých poskytovatelů. Proto se také na MUNI přetváří systém rozdělování prostředků na vědu mezi jednotlivé fakulty a vysokoškolské ústavy. Zahrnuje i nové indikátory zohledňující rozdílnost jednotlivých oborů.

V zásadě jsou fakulty a ústavy rozdělené do dvou skupin podle jejich vědeckého zaměření – na přírodní a technické vědy a na humanitní a společenské vědy. Každá skupina pak má svoji sadu indikátorů pro hodnocení vědeckého výkonu. Do nich se promítly jak mezinárodní zkušenosti v hodnocení vědy, tak nová metodika M17+ a parametry, podle nichž se sestavují mezinárodní žebříčky vysokých škol.

Nově jsou do hodnocení výsledků výzkumu zařazeny například indikátory spojené s citovaností publikací, pokrytím na Web of Science, úrovní mezinárodní spolupráce nebo publikování knih u prestižních zahraničních vydavatelů. Další indikátory se zaměřují zase na podíl mezinárodních nebo národních grantů a podíl smluvního výzkumu.

„Indikátory pro vnitřní hodnocení vědecké práce v rámci MU jsme se snažili nastavit tak, aby jejich zlepšování na individuální rovině vedlo také ke zvyšování vědecké prestiže univerzity jako celku,“ dodala Pospíšilová.

 

Autorka: Ema Wiesnerová

Foto: Jan Prokopius

Zdroj: Masarykova univerzita