facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Pavel Tomančák je novým ředitelem konsorcia CEITEC

2. 2. 2021
Pavel Tomančák je novým ředitelem konsorcia CEITEC

Od 1. února 2021 má Středoevroský technologický institut CEITEC nového ředitele. V minulých dnech byla podepsána smlouva mezi Pavlem Tomančákem a Masarykovou univerzitou, která zastupovala všechny další instituce v konsorciu, tedy Vysoké učení technické v Brně (VUT), Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno (VFU), Mendelovu univerzitu Brno (MENDELU) a Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VUVeL).

210128 reditel konsorcia Pavel Tomančák

Pavel Tomančák je světová vědecká kapacita v oblasti evoluční a vývojové biologie a držitel ERC grantů, který působí v Max Planck institutu v Drážďanech. Svá vysokoškolská studia absolvoval na Masarykově univerzitě. „Jednou z mých priorit bude CEITEC blíže napojit na přední světové laboratoře a prohloubit s nimi spolupráci a zároveň pomoci vést mladé vědce,“ uvedl Pavel Tomančák.

Podpisu smlouvy byla přítomna také prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová, která uvedla: „Jsem velmi ráda, že se do vedení konsorcia CEITEC postavil právě Pavel Tomančák, tedy člověk, který je odbornou veřejností chápán jako přední odborník a světový vědec. CEITEC tím jednoznačně posiluje své postavení mezi vědeckými institucemi v Evropě.“

Rektor Masarykovy univerzity, Martin Bareš, uvedl, že „Pavel Tomančák patří mezi naše absolventy a jeho vědecká dráha je naprosto obdivuhodná. Masarykova univerzita může být právem hrdá na osobnosti v oblasti vědy a výzkumu.“

„Jsem přesvědčen, že i pod vedením nového ředitele bude CEITEC nadále dosahovat skvělých výsledků, jak v oblasti věd o živé a neživé přírodě, tak zejména v interdisciplinárních oblastech, kde se podaří výhody složení celého konsorcia CEITEC ještě více zviditelnit na poli excelentního světového výzkumu,“ uvedl Petr Štěpánek, rektor Vysokého učení technického v Brně.

„CEITEC je z našeho pohledu zavedená výzkumná značka, kterou brněnské vysoké školy roky budovaly. Těšíme se na další spolupráci a věřím, že Pavel Tomančák bude touto správnou osobou, která výzkum posune ještě dál," uvedla rektorka MENDELU Danuše Nerudová, podle které další rozvoj CEITEC nabízí všem zúčastněným partnerům spoustu synergie.

Martin Faldyna z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i., doufá, že pod vedením Pavla Tomančáka se bude dařit podporovat mezioborovou spolupráci v rámci konsorcia s cílem dosáhnout významných publikačních úspěchů, ale také prakticky realizovatelných výstupů.

Výzkumné centrum CEITEC opakovaně získává špičkové výzkumné granty Evropské unie. Ve své mezinárodní PhD School vychovává novou generaci výzkumných pracovníků a pracovnic. S ročním rozpočtem blížícím se 30 milionům EUR a investicemi přesahujícími 200 milionů EUR se centru daří plnit svůj cíl a být nedílnou součástí špičkových vědeckých sítí v oblastech přírodních a materiálových věd. Aktivně spolupracuje s předními mezinárodními univerzitami, výzkumnými ústavy, s firemní sférou i veřejnými organizacemi.

Na sklonku loňského roku podepsaly smlouvy o pokračování konsorcia CEITEC čtyři brněnské vysoké školy a dva výzkumné ústavy, které před deseti lety stály u zrodu centra vědecké excelence „Středoevropský technologický institut - CEITEC“. Jedná se o Masarykovu univerzitu, Vysoké učení technické v Brně, Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno, Mendelovu univerzitu Brno a Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Všechny zmíněné instituce se dohodly na jeho dalším pokračování od 1. ledna 2021 i poté, co vypršela stávající smlouva o spolupráci z roku 2011 a její dodatek z roku 2015.

Jaké jsou plány nového ředitele konsorcia CEITEC? Proč se po tolika letech vrací do Brna? Co ho motivovalo vybrat si právě CEITEC? Co může centru nabídnou? A jak na CEITEC pohlíží vědecká komunita v zahraničí? To si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Strávil jste většinu své vědecké kariéry v zahraničí. Co vás motivovalo k tomu, abyste se vrátil do Brna?

Přestože žiju v zahraničí už více než 25 let, s Českem jsem nikdy neztratil kontakt, a to se týká i české vědy. Posledních, řekněme, osm let se snažím do české vědy proniknout. Vyvíjím různé aktivity ke zlepšení jejího renomé v zahraničí a dost hlasitě a často kriticky se k poměrům v českém vědeckém světě vyjadřuji na svém oblíbeném Twitteru. Žádná z těchto aktivit zatím nebyla příliš úspěšná, a tak jsem velmi vděčen konsorciu CEITEC, že mi dalo příležitost se konečně posunout od slov k činům. To, že nakonec budu moci být české vědě prospěšný v Brně a ve spolupráci s mou alma mater, je třešničkou na dortu. Působím na jednom z nejlepších institutů Max Planckovy společnosti, která se jako celek pyšní v novodobé historii 20 Nobelovými cenami (jen loni získala dvě). To je skvělé, ale s tak pokročilým systémem nastupuje v Německu a na Max Plancku nezbytně určitá stagnace nebo minimálně absence nutnosti něco měnit. Jihomoravský kraj, Brno a CEITEC jsou na druhé straně dynamicky se rozvíjející regiony a instituce, kde se pořád něco děje a potenciál pro posun vpřed je neskutečně velký. Je pro mě výzvou přispět k tomu, aby se CEITEC stal vlajkovou lodí české vědy a Brno mezinárodní vědeckou metropolí.

Proč je pro vás právě CEITEC tak zajímavý?

Jsem bytostně přesvědčen, že nezbytným předpokladem pro úspěch v moderním výzkumu, ať už základním, nebo aplikovaném, je mezioborovost. Už nestačí být pouze biologem. Z vlastní zkušenosti vím, že pro pochopení neskutečně složitých živých systémů je třeba nasadit kvantitativní přístupy z fyziky a počítačové vědy. Je třeba kreativně kombinovat experiment a teorii a abychom se neutopili v neskutečném množství dat, musíme používat ty nejmodernější výpočetní systémy a tak dále. CEITEC je z definice mezioborovým centrem, které spojuje expertízu v molekulární a strukturní biologii na rostlinných a živočišných systémech (včetně člověka a s tím souvisejícími biomedicínskými aplikacemi) s opravdu „tvrdými“ obory třeba na VUT, jako jsou nanotechnologie a materiálová věda. Toto je unikátní spojení, které hned tak někde nenajdete. Možná na MIT, se kterým CEITEC spojuje minimálně název. Myslím si, že na CEITECu budeme úspěšní právě proto, že máme jedinečnou příležitost stavět mosty mezi vědou o živé a neživé přírodě. Už nyní uvažujeme o koncepci, která bude kombinovat studium dynamiky živých systémů metodami světelné mikroskopie s ultrastrukturálními metodami, jako je kryo-elektronová mikroskopie. Brno je téměř ideálním místem pro tento typ výzkumu, se silnou základnou nejenom v akademickém, ale i v komerčním sektoru. Troufám si tvrdit, nebo spíš doufat, že se svět ještě bude divit, co dokážeme. A hlavně věřím, že se nám našimi úspěchy a objevy postupně podaří přitáhnout mladou generaci zpět k vědě a výzkumu. Vždyť to nejzajímavější, co může člověk v životě dělat, je posouvat hranice poznání. Alespoň já to takto vidím.

Co si myslíte, že můžete centru CEITEC nabídnout?

Svoji roli vidím ve čtyřech oblastech. Kromě již zmíněné mezioborové vědecké strategie bych se chtěl hodně věnovat napojení CEITECu na mezinárodní vědecké organizace, kterými jsem ve světe prošel. To se netýká jen Max Plancku, ale i Evropské Molekulárně Biologické Laboratoře, kde se angažuji v alumni organizaci, nebo třeba výzkumného kampusu Janelia v USA. Minulý rok jsem byl jeden ze tří finalistů soutěže o nové vědecké zaměření tohoto prestižního institutu nadace Howarda Hughese (HHMI). Sice jsme spolu s kolegy nakonec těch 250 000 000 dolarů, o které se soutěžilo, nezískali (škoda), ale navázal jsem kontakty, které bych teď chtěl využít ve prospěch CEITECu. Nebylo by skvělé, kdyby na CEITECu fungovaly juniorní vědecké týmy podporované Max Planckem, EMBLem nebo HHMI? Na tom chci opravdu zapracovat. Za třetí bych se chtěl věnovat mentoringu. To je zde poměrně neznámý pojem. Vědecký svět je často brutálně kompetitivní a začínající vědci, především ti, co zakládají nové laboratoře jsou takříkajíc hozeni do vody, ať plavou. Na mé domovské instituci se velmi věnujeme kariérnímu rozvoji našich juniorních skupin, mentoring je doslova v popisu práce zkušenějších vědců na úrovni ředitelů. A výsledky se dostavují, všichni naší juniorní vedoucí skupin (a bylo jich už skoro 30) se posunuli na vedoucí pozice v Německé, evropské a světové vědě. Mě to navíc nesmírně baví. Možná ještě víc než o vědě vlastní rád diskutuji a přemýšlím o vědě mých kolegů. Myslím, že v tomto směru mám opravdu hodně co nabídnout. No a pak samozřejmě bude mým úkolem šířit slávu a dobré jméno CEITECu v mezinárodní vědecké komunitě. V době před COVIDem jsem stejně jako mnoho mých kolegů provozoval takový malý kočovný vědecký cirkus a dělal i 25 přednášek za rok. Předpokládám, že až překonáme pandemii zase vyrazím na šňůru, tentokrát ale s agendou zaměřenou na CEITEC.

Jak na CEITEC pohlíží vědecká komunita v zahraničí?

Dobrá otázka. Zmínil jsem na začátku, že už delší dobu vyvíjím aktivity k proniknutí do české vědy. Týkalo se to většinou Prahy. Je zajímavé, že když jsem o těchto svých snahách mluvil s kolegy v zahraničí, většina lidí znalých poměrů, téměř automaticky předpokládala, že spolupracuji s CEITECem. To znamená, že jste, nebo teď už jsme, udělali svoji práci dobře a povědomí o CEITECu je velmi rozšířené a positivní. Na tom se dá stavět. Udělám vše pro to, aby se vousatý vtip o tom, jak v Praze neví, kde je Brno, stal, alespoň co se týká vědy, irelevantním.

 

Zdroj: Masarykova univerzita, rozhovor s Pavlem Tomančákem vyšel na webu CEITEC

redakčně upraveno


 Rozhovor, který Pavel Tomančák poskytl portálu Vědavýzkum.cz vloni, čtěte zde.