facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Závěrečná zpráva: Cíle programu ALFA byly naplněny

21. 6. 2019
Závěrečná zpráva: Cíle programu ALFA byly naplněny

Technologická agentura ČR zveřejnila závěry z průběžného hodnocení Programu ALFA, které se řadí mezi nejrozsáhlejší v historii TA ČR. Ze zprávy vyplývá, že program měl skutečně pozitivní vliv na vznik výsledků aplikovaného výzkumu v Česku, a to včetně ekonomického přínosu.

Program ALFA se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy.

Hlavním cílem průběžného hodnocení Programu ALFA bylo vyhodnotit jeho nastavení a realizaci, zjistit, jaké jsou jeho dosavadní přínosy, a zároveň dát doporučení pro realizaci navazujícího Programu EPSILON3. Dále bylo cílem dát doporučení k nastavení hodnotících a implementačních procesů poskytovatele. Níže uvádíme vybrané výňatky ze Závěrečné zprávy:

Průběh realizace a výsledky programu

Realizace Programu ALFA probíhá v letech 2011 až 2019 s ukončením všech realizovaných projektů do konce roku 2018. Pro poslední rok se počítá převážně jen s aktivitami evaluace, monitorováním, posuzováním a zajištěním výsledků s průmyslově právní ochranou. Program je tedy ve fázi ukončování a implementace všech dosažených výsledků a výstupů.

Jednotlivá šetření předloženého hodnocení ukazují, že Program ALFA je vhodným nástrojem k podpoře aplikovaného výzkumu. Kromě vlastních dotačních programů TA ČR vhodně doplňuje a rozšiřuje též dotační programy ministerstev a operační programy podpory VaVaI aktivit.

Stanovené cíle Programu ALFA, které lze sledovat prostřednictvím indikátorů Programu, byly dosaženy. Aplikovaných výsledků uznávaných Programem bylo dosaženo celkem 5 266 (stav ke dni 30. 9. 2018), což je 107 % z očekávaných výsledků. Všech výsledků dle klasifikace RIV bylo ke stejnému datu dosaženo 12 749 a tento počet se dle reálných předpokladů ještě zvýší s nahlášením výsledků do databáze RIV.

Cenná je zejména skutečnost, že se daří plnit a překračovat počty prototypů a užitných vzorů, které se následně realizují v praxi a tím zvyšují ekonomický přínos programu.

Ekonomický přínos Programu je doložen kontrafaktuální analýzou, která u podpořených podniků v porovnání s kontrolní skupinou potvrdila vyšší růst tržeb, celkových aktiv a hospodářského výsledku před zdaněním. Dopad na konkurenceschopnost nelze prozatím dle výsledků prokázat.

Dalším přínosem podpořených projektů je také získání strategických kontaktů pro další rozvoj organizace a na zvýšení výzkumných kapacit. Spolupráce řešitelů projektů (z výzkumných organizací a podniků) při realizaci výzkumných a vývojových záměrů nadále posílila jejich vzájemnou spolupráci a zároveň se podařilo navázat u necelé čtvrtiny projektů i nové partnerské vztahy. Naprostá většina (93 %) projektů v Programu ALFA byla řešena ve spolupráci řešitele s dalším či dalšími partnery, spoluřešiteli.

Největší zájem byl v podprogramu 1 (PP1) Progresivní technologie, materiály a systémy, kam byla podána ve všech veřejných soutěžích více než polovina návrhů projektů (celkem 1 916, podpořeno 424). Mírně nižší zájem byl o podprogram 2 (PP2) Energetické zdroje a ochrana a tvorba.

Celkové náklady (k 1. 2. 2018) na řešení podpořených projektů dosáhly částky 14 392 mil. Kč. Účelová podpora ze státního rozpočtu činila 9 251 mil. Kč (64,3 %), zbývajících 5 127 mil. Kč (35,7 %) tvoří zdroje na straně řešitelů. Intenzita podpory ze státního rozpočtu na Program je v souladu s očekávanou maximální hodnotou (65 %).

Hlavním přínosem Programu ALFA mělo být zvýšení efektivity výzkumu a vývoje a urychlení transferu výsledků do aplikační sféry. U podpořených projektů se v naprosté většině případů podařilo splnit plánované výstupy. V otázce uplatnění výstupů projektů v praxi se, na základě dotazníkového šetření, již podařilo většinu výstupů uplatnit, a to ve značné míře nebo alespoň částečně.

Výhrady řešitelů

Na základě zpětné vazby řešitelů lze shrnout, že hodnotí náklady na zpracování návrhu projektu a jeho podání do veřejné soutěže jako příliš vysoké a představují dle nich zhruba práci jednoho pracovníka po dobu jednoho měsíce. Pokud projekt ve veřejné soutěži neuspěje, jsou tyto náklady pro organizaci značným břemenem. Řešitelé projektů se vcelku shodují v tom, že by se celkový objem prostředků na dotace měl zvýšit. Kromě navýšení prostředků na výzkum by se mělo navýšit i finanční ocenění (hodinová mzda) samotné výzkumné práce.

Řešitelé argumentují tím, že mzdy kvalitních výzkumných pracovníků jsou v návrzích projektů již delší dobu kalkulovány nízko, a to i z toho důvodu, aby návrh projekt uspěl ve veřejné soutěži. Otázkou na poskytovatele (TA ČR) je, zda mají nalézt a následně naleznou způsob, jak v tomto směru navýšit finanční prostředky na mzdy.

Administrativní náročnost vedení a správy projektů byla hodnocena řešiteli jako přiměřená. Řešitelé oceňovali snahu TA ČR o zjednodušení a zefektivnění administrativních procesů, kritičtější však byli k počáteční fázi Programu a k novému informačnímu systému, do kterého museli přejít v průběhu realizace jejich projektů. Další komplikace pro řešitele přinesly změny v realizaci projektů, které byly způsobeny změnou legislativních pravidel a jejich výkladů. Poskytovatel měl však ve většině případů jen omezené až nulové možnosti těmto změnám zabránit.

Řešitelé projektů v Programu ALFA projevili v dotazníkových šetřeních a v řízených rozhovorech jednoznačný zájem pokračovat v navazujících programech TA ČR. Jejich náměty a doporučení vyplývající z realizace Programu ALFA využije poskytovatel při přípravě závěrečného hodnocení Programu ALFA, v řízení a v administraci navazujícího Programu EPSILON a v dalších dotačních programech.

Doporučení pro další programy

Přestože dochází k uplatnění výsledků projektů v praxi, je podstatné do budoucna zaměřit aktivity poskytovatele také na fázi vlastní aplikace a přenosu dosažených výsledků do praxe. A to buď jako součást samotného programu, nebo jiným programem/nástrojem intervence.

Nejvíce doporučení souvisí s úpravou administrativních procesů a povinností:

  • Umožnit toleranci termínů např. časovým rozpětím v návrzích projektů a při schvalování závazných parametrů projektu. V některých případech (agrotechnické lhůty, klinické zkoušky, mezinárodní patent) nemá řešitel možnost termín dosažení ovlivnit.
  • Zjednodušit některé části návrhů projektů a snížit tak časovou a administrativní náročnost.  
  • Usilovat po vyhlášení výsledků veřejné soutěže o plynulé uzavření smluv s úspěšnými žadateli, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a opožděnému zahájení vlastních projektů. Opožděné zahájení projektů má negativní důsledky hlavně v nedodržení termínů v plnění úkolů projektu a v čerpání finančních prostředků. Další možností je umožnit zahájení řešení projektu před podpisem smlouvy s tím, že výdaje spojené s touto dobou řešení projektu jsou způsobilé.
  • Přizpůsobit implementační plány dle jednotlivých oborů. V některých oborech existují objektivní specifika, která znesnadňují nejen vlastní aplikaci a komercionalizaci, ale i možnost jejich odhadu.
  • Zavést nové informační systémy, jejich moduly a jiné systémové změny vždy při jejich kompletním dokončení a plnohodnotném otestování. Poskytovatel se tím vyvaruje mnohým nedostatkům a překážkám. Nový Informační systém ISTA je částí příjemců považován za příliš složitý a nepřehledný. To souvisí mimo jiné s chybovostí systému a postupným zpřístupněním jednotlivých modulů pod časovým tlakem.

Celou Závěrečnou zprávu k evaluaci Programu ALFA můžete nalézt zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: TA ČR