Nedávno uplynuly dva roky od zatčení amerického vědce z Harvard University, Charlese Liebera. Ten byl zatčen kvůli obviněním z křivého svědectví o svých finančních příjmech od čínských autorit. V prosinci 2021 ho soud v americkém Bostonu usvědčil nejen z křivé výpovědi, ale také z daňových úniků. Proces s jedním z nejprominentnějších vědců obviněných ze spolupráce s Čínou ukazuje, jak propletený je akademický výzkum s geopolitickými zájmy.
Nebezpečná spolupráce s Čínou
Charles Lieber, přední výzkumník v oblasti vývoje nových nanomateriálů a také (již bývalý) vedoucí katedry chemie a biochemie na Harvardu, jejímž členem byl od roku 1991, byl zatčen v lednu 2020. Za svůj výzkum zaměřený na studium možností využití chemicky připravených drátků o nanometrových velikostech jako sensory, získal v roce 2012 významnou Wolfovu cenu za chemii a v roce 2017 Cenu ředitele National Institutes of Health (NIH). V roce 2008 ho agentura Thompson Reuters označila za potenciálního kandidáta na Nobelovu cenu za chemii.
Prokuratura ho při zatčení obvinila, že lhal vyšetřujícím orgánům o svých vazbách na Čínu a ve své snaze získat Nobelovu cenu souhlasil s tím, že se stane „strategickým vědcem“ na Wuhanské technologické univerzitě. Měl se také podílet na čínském náborovém programu Thousand Talents Program, který měl za úkol do Číny přilákat zahraniční výzkumníky. K jeho obvinění vedla skutečnost, že zatímco v době mezi lety 2008-2019, kdy Lieber čerpal víc než 15 milionů dolarů od NIH a amerického Ministerstva obrany na svůj výzkum, těmto autoritám nepřiznal, že se zároveň podílí na čínském vládním Thousand Talent Programu. Wuhanská technologická univerzita mu měla údajně platit přes 50 000 dolarů měsíčně (dohromad téměř 11 milionů) za to, že zde zavede novou laboratoř a vědecký tým. Dalších 158 000 dolarů měl od univerzity dostat na osobní výdaje. Podle žalobců však tyto vazby nejen nenahlásil ale také z těchto příjmů nezaplatil řádné daně. Liberovy právníci tato obvinění odmítají a poté, co ho porota bostonského federálního soudu v prosinci 2021 usvědčila, oznámili, že plánují v procesu pokračovat a vyhledat další právní možnosti.
Zatím ale nebylo oznámeno, jaké tresty soud za rozsudek udělí. Lieberovi hrozí pokuta ve výši až čtvrt milionu dolarů a pět let vězení. Podle Gabriela China, odborníka na trestní právo z kalifornské University of California, Davis, je pravděpodobné, že soud přihlédne k Lieberovým významným přínosům světové vědě. Je ovšem otázka, jestli to bude k jeho prospěchu či právě naopak. „Je jasné, že to není žádný chudák, který by čínské peníze nutně potřeboval, či že by neměl dostatek inteligence nebo prostředků na to, aby nedokázal dodržet zákonná nařízení. Zároveň je pravda, že jeho strategická vědecká expertíza dělá jeho tajné spolčení s cizí velmocí o to horší,“ vysvětluje Chin.
Velkým tématem byla pro porotu také ambice Charlese Liebera získat Nobelovu cenu. Lieber se sice bránil, že spousta výzkumníků chce během své kariéry získat pravděpodobně nejprestižnější vědecké ocenění, ale podle záznamů byla porota přesvědčena, že tato ambice byla jedním z důvodů, proč se Lieber pustil do spolupráce s Čínou. Podle Neala Lanea, výzkumníka z texaské Rice University, který se zabývá politikou vědy, je však nepravděpodobné, že jakákoliv zahraniční spolupráce by měla výrazný vliv na rozhodování Nobelova výboru. Domnívá se však, že je možné, že Lieber ve snaze posunout svůj vlastní výzkum tak, aby se stal dostatečně atraktivní kandidátem pro Nobelův výbor, příliš ukvapeně akceptoval čínské prostředky.
Americké Ministerstvo spravedlnosti se začalo vazbami amerických vědců na Čínu zabývat v roce 2018, kdy v rámci administrativy bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa toto ministerstvo oznámilo tzv. Čínskou iniciativu, která právě tyto vazby měla prověřit. Čínská iniciativa přitom funguje i nyní, kdy do vedení Bílého domu nastoupil nový prezident Joe Biden. Řada vědců tuto iniciativu obviňuje z toho, že likviduje životy a kariéru vědcům, kteří spolupracují s čínskými partnery, a že vede také k rasové diskriminaci. To administrativa sice odmítá, spekuluje se ale o tom, že by brzy mohlo dojít k odvolání této iniciativy. V říjnu 2021 totiž tamější ministr spravedlnosti, Merrick Garland, v kongresu řekl, že ministerstvo bude tuto iniciativu prověřovat.
Reakce vědecké komunity na sebe nenechala dlouho čekat
Na jaře 2021 vznikla uvnitř vědecké komunity iniciativa, která Lieberův proces kritizuje. V březnu tak další harvardský vědec, Stuart Schrieber, který mimo jiné v roce 1990 obdržel Nobelovu cenu za chemii, odeslal otevřený dopis, v němž Liebera označil za cíl „tragicky pomýlené vládní kampaně“. Obvinění jsou podle něj nespravedlivá. Dopis podepsalo množství předních amerických vědců, včetně dalších držitelů Nobelovy ceny, jako je například Fraser Stoddart, Dudley Herschbach nebo Roger Kornberg.
„Federální prokurátoři přesvědčili porotu, že podle vlastní výpovědi si Charles Lieber byl vědom, že měl za posledních 10 letech zaplatit o pět procent vyšší daně, než ve skutečnosti zaplatil,“ tvrdí Yoel Fink, materiálový inženýr z massachusettského MIT. Fink na MIT také zorganizoval dopis na podporu Ganga Chena, zdejšího vědce. Ten byl rovněž obviněn, že nenahlásil finanční vazby na čínskou vládu. „Je jasné, že při výslechu FBI měl být Lieber opatrnější a vzít si právníka, místo toho, aby se snažil na dotazy odpovědět sám. Nikdo nestojí nad zákonem, a zvláště ne akademičtí profesoři. Na druhou stranu drobné přestupky by měly být trestány jako drobné přestupky, nikoliv jako vážná porušení zákona.“ Podle Finka je Lieberovo odsouzení také paradoxním vítězstvím pro Čínu. Spojené státy si podle něj svou snahou trestat vědce efektivně decimují vlastní vědecké prostředí.
Siao-sing Si, bývalý vedoucí fakulty fyziky na Temple University, který byl v roce 2015 zatčen za špionáž pro Čínu a od jehož obvinění nakonec státní úřady ustoupily, vyjádřil nad Lieberovým rozsudkem vážné znepokojení. „Podle dostupných informací se zdá, že hlavním důvodem, proč úřady začaly Liebera vůbec vyšetřovat, bylo, že v rámci jeho laboratoře působilo příliš mnoho čínských studentů,“ říká Si. „Každý profesor, který má ve své laboratoři čínské studenty a spolupracovníky, si bude muset začít dávat velký pozor. Vyslalo to jasný signál, že spolupráce s Čínou je nebezpečná.“ Si také souhlasí s Finkem v tom, že iniciativa tamějšího ministerstva spravedlnosti vážně ubližuje americkému výzkumu. „Tvrdé zásahy vůči čínským akademikům a vědcům, kteří s Číňany spolupracují, zlikviduje dominantní vědecké postavení Spojených států rychleji a efektivněji než cokoliv, co by mohla podniknout čínská vláda.“
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Nature (1, 2, 3), Chemistry World (1, 2), Science, Reuters
