facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Co čeká evropský výzkum pod vedením nové komisařky?

5. 10. 2019
Co čeká evropský výzkum pod vedením nové komisařky?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen pověřila agendou výzkumu a vývoje Mariyu Gabriel z Bulharska. Potenciální nová komisařka již prošla slyšením před Evropským parlamentem. Co plánuje Gabriel pro evropskou vědu?

Mariya Gabriel

Před případnou novou komisařkou stojí několik politicky ožehavých témat. Hned první z nich je přejmenování agendy výzkumu. Předchozí komisař Carlos Moedes měl v gesci oblast výzkumu, vědy a inovací (Research, Science and Innovation). Nová předsedkyně Evropské komise se rozhodla vyčleněnou agendu změnit - nově spojí dohromady témata evropského výzkumu a vzdělávání. Gabriel se proto stane, pokud její jmenování na konci října potvrdí evropští poslanci, komisařkou pro mládež a inovace (Innovation and Youth). Agenda výzkumu má taktéž spadat pod její gesci, byť není v názvu explicitně zmíněna. Tento relativně kontroverzní krok vyvolal poměrně negativní reakci ze strany odborné veřejnosti. Proti tomuto postupu se například v petici ohradilo na 8000 evropských vědců.

Někteří představitelé Evropského parlamentu ale změnu vítají. Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a inovací jako komplexní agendy se jim zdá smysluplné„Jsou to dvě strany jedné mince,“ řekl v této souvislosti Robert-Jan Smits.

Dalším citlivým tématem vystoupení budoucí komisařky před parlamentem byla výše rozpočtu nového rámcového programu Horizon Europe. Schválení a zahájení nového sedmiletého programu bude jedním z největším a nejdůležitějších úkolů, které před Gabriel stojí.

Situace kolem evropského programu Horizon Europe na podporu výzkumu, vývoje a inovací se nedávno zkomplikovala. Zatímco Evropský parlament si stojí za rozpočtem ve výši 94,1 miliard eur (evropské výzkumné organizace dokonce volají po rozpočtu o velikosti 120 miliard eur), některé národní vlády včetně Německa a Dánska tlačí na snížení plánovaného rozpočtu. Nechtějí v kontextu odchodu Velké Británie z EU platit tolik peněz do společného rozpočtu. Gabriel na dotazy poslanců odpověděla, že je jasně na straně Parlamentu a bude se odhodlaně zasazovat za zachování rekordní výše nového rozpočtu na evropskou vědu.

Střet mezi východem a západem

Stále důležitějším tématem v Bruselu je také střet mezi zeměmi západní Evropy a novějšími členskými zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy. To se projevilo i v dotazech poslanců, jak jako nová komisařka Gabriel plánuje tento rozkol znatelný i v oblasti výzkumu a vývoje řešit. Státy tzv. EU 13 (které se připojily k EU po roce 2004) totiž získávají z evropských fondů na podporů výzkumu a vývoje pouhých 4,8 % prostředků, přestože tvoří 17 % populace EU. Výzkumníci z východní a jihovýchodní Evropy z tohoto důvodu vkládají do nové komisařky velké naděje. Sama Mariya Gabriel totiž pochází z Bulharska.

V rámci svého vystoupení před parlamentem prohlásila, že chce zastavit cyklus nízkých mezd, nízkých lokální investic a „brain drain“ kvalifikovaných pracovníků ze střední a východní Evropy. Gabriel přislíbila snazší přístup do evropských výzkumných programů a menší administrativní zátěž. Otevřeně ale přiznala, že Brusel má jen málo možností k tomu, aby například překlenul rozdíl v platech vědeckých pracovníků ve východní a západní Evropě. Chce ale například připravit monitorovací systém, který bude tuto situaci pravidelně mapovat.

Poslanci potenciální novou komisařku chválili za funkční, pragmatický přístup. Německý europoslanec Christian Ehler dokonce prohlásil, že se Mariya Gabriel nesnažila slíbit něco, co by nedokázala splnit. Zároveň ocenil, jak silně a rozhodně se Gabriel postavila za rozpočet nového rámcového programu.

Evropský parlament potvrdí nebo nepotvrdí členy nové Evropské komise v hlasování, které proběhne 23. října 2019.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj. ScienceBusiness (1, 2, 3, 4)