Myšlenka na podobné partnerství vznikla v Evropském parlamentu už v roce 2016. Nyní bylo navrženo partnerství mezi Evropskou komisí, programem Horizon Europe a pěti průmyslovými a výzkumnými organizacemi ze soukromého sektoru. Jedná se o Eurospace, EARTO, SME4Space, ESRE a EASN. Koncept má nyní v rukou Evropská komise. Rozhodne, jestli vůbec partnerství bude, a pokud ano, s jakým rozpočtem.
V návrhu je naplánováno, že každé euro investované Evropskou komisí by měl soukromý sektor dorovnat 1,2 násobkem. Přičemž konečná hodnota investic má být 3 miliardy EUR.
Evropský vesmírný výzkum nemá jednotné řízení
Motivací pro vznik dohody mezi Evropskou komisí a soukromým sektorem je zjištění, že země světa, které provádějí přední vesmírný výzkum, tuto oblast institucionálně řídí a podporují. Model vesmírných společností v USA je například takový, že mají pravidelné objednávky z NASA a mají k dispozici koordinovanou technickou podporu z mnoha domácích laboratoří. Čínská vláda má strategii podobnou. To znevýhodňuje Evropu, protože takovou řízenou podporu doposud nemá.
Nedostatek podpory ze strany veřejných institucí znamená, že evropské společnosti jsou závislé na klientech a dodavatelích, kteří se nacházejí mimo EU. To má za následek to, že zatímco se vývoz evropských systémů zvýšil, hodnota dovozu do Evropy vzrostla ještě více.
Významnou součástí trhu jsou komerční satelitní služby, které jsou napojeny na komunikační systémy na geostacionární oběžné dráze. Evropský trh se satelity je významným světovým hráčem, představuje přibližně 33 % satelitního průmyslu na všech světových trzích. I když má Evropa mnohem menší vládní podporu, zatím ještě dokáže být jedním z nejlepších světových dodavatelů. Ale USA a Čína vytváří stále dravější obchodní strategie a evropské společnosti nejsou schopné dostatečně konkurovat.
Nicméně, Německo, Itálie a Španělsko nejsou přesvědčeny o nezbytnosti nového partnerství pro rozvoj vesmírného výzkumu. Není jasné proč. Německo přispívá po Francii do evropského vesmírného výzkumu nejvíce, ale do domácího vesmírného výzkumu už tolik neinvestuje. Podle Toma Segerta, ředitele obchodu a strategie startupu Berlin Space Technologies, je budoucnost německého vesmírného výzkumu dvojí. Buď bude vláda posílat stále více peněz, aby se národní hráči udrželi při životě, nebo se Německo stane spotřebitelem služeb a pozornost se zaměří na zpracování dat. Možná právě tyto skutečnosti přispívají k tomu, že Německo nepodporuje nové partnerství.
Špatné financování
Financování vesmírného výzkumu z celkového rozpočtu EU roste. „Problém je ten, že v rámci programu Horizon 2020 byl výzkum vesmíru rozdroben do několika projektů s hlavním zaměřením na nižší úroveň technologií,“ myslí si Jérémy Hallakoun, manažer technologických strategií ve společnosti Eurospace. Zároveň věří, že průmysl vnese naději na odstartování nových velkých projektů.
Podle Any Marii Madrigal, zastupující společnost EARTO, je úlohou výzkumných institucí inovovat a přenášet nové technologie do průmyslu. To se sice děje, ale až s rozvojem této spolupráce to bude koordinovanější a kontinuálnější. Kontinuita takové spolupráce Evropu doposud pálila nejvíc. Sladění výzkumných institucí a průmyslu v rámci tohoto partnerství zaručí, že podobná témata nebudou ve financování tříštěna.
Dalším cílem navrhované spolupráce je vyvinout plně evropský dodavatelský řetězec, který se již nespoléhá na produkty z jiných zemí. Pokud by se například regulace v USA změnily, třeba pokud by se zakázal vývoz do Evropy, mohlo by to významně ohrozit evropskou vesmírnou ekonomiku. Je tedy nezbytné, aby měla Evropa svůj vlastní nezávislý vesmírný sektor.
„Vypadá to, že na trh vstupují stále nové malé a střední podniky,“ říká Hans Bracquené, předseda soukromé společnosti SME4Space. Doufá, že vesmírný výzkum bude trochu flexibilnější a menší projekty by mohly mít na starosti malé a střední firmy.
Pokud vše půjde dobře, stane se vesmírný výzkum dalším ze 40 partnerství, která jsou uzavřena mezi veřejným a soukromým sektorem. Nyní se čeká na konečné stanovisko Evropské komise.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: Science business, Deutsche Welle
