Obhajoby online jako nový standard
Koronavirus změnil průběh obhajob disertačních prací doktorandů. Díky tomu, že v některých státech obhajoby probíhají online například přes aplikaci Skype, účastní se jich často mnohem více osob než za normálních okolností - od rodinných členů až po kamarády. „Je to jediná pozitivní věc, kterou do akademického světa koronavirus přinesl,“ myslí si Pieter van der Zaag, profesor na nizozemské Delft University of Technology. Podle jeho slov obhajobu jedné z jeho studentek sledovalo několik desítek lidí online i přesto, že součástí obhajob jsou někdy i dlouhá vysvětlování všech podrobností, kterým většina posluchačů nerozumí. Z nového formátu obhajob navíc těží i studenti ze zahraničí. Na některých školách mohou dizertaci sledovat jejich rodiny z velkých dálek a prožívat tak tento významný den s nimi.
Profesor van der Zaag by po koronavirové krizi uvítal, kdyby možnost obhajoby online zůstala i do budoucna. Naopak pro Kate Wall, vědkyni na School of Education při University of Strathclyde v Glasgow není taková představa reálná. „Porozumět řeči těla a navázat vztah s kandidátem o titul je obtížnější, navíc musíte neustále kontrolovat, že jsou všichni na stejné stránce nebo slidu v prezentaci,“ říká Wall, která se jako externí zkoušející zúčastnila několika online obhajob již před koronavirovou krizí. „Myslím, že nic nenahrazuje disertaci tváří v tvář. Studentům by mělo být dovoleno rozhodovat o tom, zda je pro ně online obhajoba za současných okolností tím nejvhodnějším způsobem," dodává.
Školy chtějí studenty podpořit, přestože přicházejí o peníze
Dálkové ústní zkoušky a obhajoba disertační práce probíhají na dálku i v Americe – například na Irvine School of Humanities, která je součástí University of California. Tamní katedra pomáhá studentům, jak může, ale její schopnost reagovat má své limity. I akademici na University of Minnesota doufají, že bude možné financovat většinu postgraduálních studentů i přes léto, včetně možnosti přerozdělení dříve vyčleněných prostředků na cestování. Instituce tak nechtějí, aby byli studenti za dopady koronaviru penalizováni.
Když zdravotní krize začala eskalovat, někteří studenti zrovna v zahraničí mimo svou domácí fakultu prováděli výzkum nebo se účastnili konferencí, a nestihli se již vrátit domů. Tisíce studentů přírodních věd a techniky nemá přístup do svých laboratoří. Stejně tak nemají přístup do knihoven, archivů a výzkumných míst i vědci humanitních a sociálních oborů. Mezinárodní a domácí výzkum studentů se tak z velké části pozastavil.
Stovky institucí již oznámily nějaký typ zmrazení najímání pracovníků na následujících šest až 18 měsíců. Podle Ann Waltner, profesorky historie na University of Minnesota, tamní trh práce přešel ze stavu „deprimovaného do dystopického.“ Většina vysokých škol a institucí však v této těžké situaci dělá vše proto, aby dopady na studenty byly minimální. „Snažíme se dělat vše, co je v našich silách, abychom zmírnili obavy pracujeme – na refinancování, prodlužujeme různé termíny a vše náležitě kontrolujeme,“ říká Joseph Dennis z University of Wisconsin i přesto, že univerzita podle něj v důsledku opatření přijde o více než sto milionů dolarů.
Opatření v Česku
I v Česku se již řeší další kroky studentů vysokých škol. Od pondělí jsou povoleny individuální aktivity pro studenty v posledním ročníku studia vždy do maximálního počtu pěti osob.
Všem studentům by se měla posunout maximální doba studia o šest měsíců. Například Univerzita Karlova ještě na rámec tohoto opatření mimořádným předpisem automaticky prodlužuje maximální dobu studia do konce kalendářního roku 2021 všem, kterým měla původně uplynout v období od vyhlášení nouzového stavu do konce roku 2020. Na všech fakultách UK bude zkouškové období upraveno tak, aby trvalo alespoň po celý měsíc červenec a po prázdninách pak minimálně do 18. září.
Opatření vycházejí z nového speciálního zákona o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů, který byl již schválen Poslaneckou sněmovnou i Senátem Parlamentu ČR a v pondělí 20. dubna jej podepsal také prezident.
Řeší se v něm i forma státní závěrečné zkoušky a obhajoby disertačních prací. Ty budou moci probíhat distančně, jakmile bude zákon o zvláštních pravidlech vyhlášen ve Sbírce zákonů a nabyde účinnosti.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Univerzita Karlova, Times Higher Education, Inside Higher Ed