Japonsko je historicky významným hráčem ve vesmíru. Bylo čtvrtou zemí, která se do něj dostala, a třetí, která poslala družici k Měsíci. Přesto je však v porovnání s celkovým japonským trhem dnešní vesmírný průmysl spíše malou položkou se svými 1,2 biliony jenů (11 miliardami USD), které se v něm pohybují. Z toho přímo vesmírné vybavení jako rakety či satelity tvoří jen přibližně 400 miliard jenů a související odvětví jako například satelitní vysílání a komunikace zbytek, tedy kolem 800 miliard jenů. Japonská vláda si uvědomuje zaostávání za konkurenty v tomto odvětví a dala si ambiciózní cíl tuto sumu v následující dekádě zdvojnásobit.

Od vládních zakázek ke komerčním aktivitám 

Japonský vesmírný průmysl byl donedávna především doménou velkých společností. Mitsubishi Heavy Industries a IHI Corporation například pro stát vyráběly rakety, zatímco Mitsubishii Electric Corporation se věnovala vývoji satelitů. V posledních letech nicméně dochází k postupné změně, kdy se hlavní poptávka přesunuje od vládních zakázek k soukromému sektoru. To i tyto tradiční výrobce nutí snižovat náklady a vyvíjet produkty pro komerční využití, čímž zaujmou nové zákazníky. Navíc je tu i značný tlak od zahraničních konkurentů, ať už jde o americký SpaceX nebo rychlý růst čínského vesmírného průmyslu.

Tento posun podporuje i japonská vesmírná agentura JAXA, která se snaží mimo jiné o nastavení vhodných podmínek pro soukromé iniciativy a startupy. S tímto cílem zahájila v roce 2018 program Space Innovation through Partnership and Co-creation (J-SPARC), ve kterém JAXA spolupracuje se soukromou sférou na vývoji a realizaci tržně orientovaných vesmírných produktů. A inspiraci hledá mimo jiné v americké NASA, u níž se stále častěji zadávají zakázky soukromým firmám místo toho, aby s vlastními zdroji vyvíjela nové přístroje a systémy.

Rozvijí se tak méně nákladné programy především s komerčním využitím, například zaměřené na mikro-, nano- a dokonce piko-satelity. To začíná přinášet první úspěchy. Společnost Intellar Technologies například zahájila výrobu mini rakety schopné nést malé komerční satelity a jako taková se stala v minulém roce první japonskou soukromou společností, která dosáhla vesmíru zcela bez státní podpory. Další rychle se vyvíjející projekty se zaměřují na malá odpaliště, těžbu ve vesmíru nebo sběr vesmírného odpadu. V prefektuře Wakajama staví Space One odpaliště vesmírných raket, společný investiční projekt několika firem a Japonské rozvojové banky. Odpaliště by mělo být uvedeno do provozu v příštím roce. Ispace bude první japonskou soukromou sondou, která prozkoumá povrch Měsíce, na nějž má přistát v roce 2022. Společnost Space Walker zase pracuje na komerčním letadle, které se bude pohybovat těsně pod orbitou, přičemž by měla poskytnout cestujícím zážitek stavu beztíže. Ještě v tomto roce je v plánu Astroscale Holdings vypustit do vesmíru satelit k odebírání vesmírného odpadu. Toto je jen několik příkladů z přibližně 30 současných japonských kosmických iniciativ.

Dynamický rozvoj přináší nové příležitosti

V roce 2018 tehdejší japonský premiér Šinzó Abe oznámil, že vláda bude do vesmírného průmyslu investovat v následujících pěti letech 100 miliard jenů (95 milionů USD). Tímto krokem se odklonil od dřívější politiky, která upozaďovala japonské vesmírné ambice a ani dostatečně nepodporovala soukromé iniciativy v této oblasti. Nový optimismus posiluje i potenciál, který může japonský vesmírný průmysl využít. Jednak je to tradiční průmyslová základna, ale také inovativní odvětví jako robotika, pokročilé materiály a umělá inteligence, ve kterých je Japonsko také silné a které hrají významnou roli v dalším rozvoji. S tím souvisí i souběžné navýšení financí, které vláda směřuje do výzkumu a vývoje, které by měly stimulovat nové inovace ve vesmírných technologiích.

Cílem všech těchto aktivit je vytvoření ekosystému, který přiláká nové investice, byznys modely, zákazníky, ale také partnery ve výzkumu a vývoji. To samozřejmě otevírá nové příležitosti i pro zahraniční spolupracující firmy a vědecké instituce. O to více to platí pro Českou republiku, kde v roce 2021 začne působit nová agentura Evropské unie pro kosmický program, která bude také impulzem pro další rozvoj českých kosmických inkubátorů ESA BIC Prague a ESA BIC Brno.

Pro zájemce o japonský trh stojí za pozornost také platforma Space. Japan založená Evropsko-japonským centrem pro průmyslovou spolupráci, která poskytuje aktuální informace o japonském vesmírném průmyslu a pomáhá evropským firmám vyhledávat japonské potenciální obchodní a vývojářské partnery. Velvyslanectví ČR v Tokiu je samozřejmě také připraveno pomoci. V nedávné minulosti, v roce 2018, například organizovalo ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Českou vesmírnou asociací Czech Space Seminar a následnou českou účast na veletrhu Japan Aerospace.

Autor: Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu

Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.