Letošní 33. ročník Ig Nobel Prize se konal 14. 9. prostřednictvím online přenosu a odměnil ty výzkumy, jež na danou problematiku nahlížejí netradiční a humornou perspektivou.
Každoroční udílení Ig Nobel Prize, jež probíhá těsně před vyhlášením prestižních Nobelových cen, si svůj koncept – udílení cen objevům, které sice obohatily svět vědy, ale mnohem více pobavily – drží již od svého prvního ročníku, jenž se konal v roce 1994. Změna však proběhla v místě konání – kvůli pandemii covid-19 nahradilo tradiční Sanders Theatre v Harvard University online prostředí. Tento formát tak zpřístupňuje oceněným vědcům své objevy lépe odprezentovat a divák tak není ochuzen o vizuální složku, tedy názorné ukázky či prezentace objevů. Online formát dále svými kulisami a doprovodnými efekty dokresluje humornou atmosféru celé akce.
Smíchem k poznání
Ačkoliv si řada lidí s oceněním Ig Nobel Prize spojí přívlastky jako „bizarní“ či „parodický“, nelze udílení těchto cen pouze ztotožnit s událostí, při které se veřejnost vysmívá neotřelým výzkumným projektům.
Ig Nobel Prize sluší spíše označení „oslava zvídavosti a tvůrčího myšlení“, přičemž cena má zdůraznit neobvyklý a kreativní přístup k výzkumu, který přispívá k propagaci vědy, medicíny a techniky mezi širokou veřejností.
Vtipné závěry navíc bývají oceněnými vědci zpravidla objeveny na pozadí komplexnějších a serióznějších výzkumů. Jako příklad lze uvést populární výzkum Marca-Antoina Fardina, laureáta Ig Nobel Prize za fyziku z roku 2017, který v oceněném výzkumu přisuzoval kočkám vlastnosti jak pevné, tak kapalné látky. Autor studie ke svým závěrům došel prostřednictvím exaktních postupů, přičemž zdůraznil, že se tento konkrétní výzkum zrodil jako vedlejší produkt během analýzy důležitějšího šetření, a to vlastností kapalin obecně.
Fardin bohužel na udílení cen neměl čas na podrobné vysvětlení svého „serióznějšího“ výzkumu, neboť byl přerušen malou holčičkou křičící: „Prosím, přestaňte, nudím se.“ Tento výjev nebyl pro všechny zúčastněné ničím neobvyklým. Výherci Ig Nobel Prize mají na prezentace svého objevu pouze jednu minutu, dokud je tímto typickým pokřikem nepřeruší přivolané dítě.
S odstupem času navíc Fardinův oceněný výzkum o kočkách inspiroval další studie z oblasti veterinárního lékařství. Autoři se v nich zamýšleli nad zvláštními fyziologickými vlastnostmi kočkovitých šelem – schopností abnormálně uvolnit svaly, a přesto patřit mezi nejrychlejší savce na světě.
Výhra? 10 bilionů… zimbabwských dolarů
Letošní ročník navíc doplní i nová akce Ig Nobel Face-to-Face, jež se bude konat o měsíc později v Sanders Theatre Harvard University. Výherci i další vědci budou odpovídat na otázky spjaté s jejich projekty.
Pořadatelům nelze upřít humor ani ve způsobu předání ocenění a samotné výhře. Předávání každé z deseti cen se totiž ujali opravdoví držitelé Nobelovy ceny. Ti si letos navíc v případě výhry přilepší o jeden milion švédských korun, výherce „opravdové“ Nobelovy ceny pak bude odměněn 11 miliony švédských korun (v přepočtu 986 tisíc dolarů). To výherci Ig Nobel Prize si odnesou 10 bilionů dolarů. Vtip spočívá ale v tom, že se jedná o zimbabwské dolary, které jsou znehodnocené vysokou mírou inflace.
Opakování slov, olizování hornin a „zombie“ pavouci
Mezi výherci zazářil například tým vědců z Indie, Číny, Malajsie a Spojených států pod vedením Te Fae Yap, jenž získal cenu v kategorii strojírenství. Mezinárodní tým si při zařizování své laboratoře všiml mrtvého pavouka. Členy týmu pak zejména zaujalo, jakým způsobem měl mrtvý pavouk zatnuté své nohy a připomínal tak „zatnutou pěst“.
Ohromeni tímto jevem se vědci rozhodli prozkoumat, jakým způsobem lze tlakem povolit sevření a nohy opět roztáhnout. Jev dále ve své studii využili a použili pavouka – „nekrobota“ – jako kleště k uchopování předmětů. Tento zombie pavouk je navíc schopný uzvednout objekt, jenž váží 130 % jeho vlastní hmotnosti.
Cenu v oblasti vzdělávání obdržel tým vedený hongkongskou vědkyní Katy Tam. Oceněná studie Boredom Begets Boredom (Nuda plodí nudu) se zaměřuje prostřednictvím kvantitativní analýzy na faktory, jež mohou prohlubovat nudu studentů během školních hodin. Studie pak dochází k poněkud nepřekvapivému závěru: pokud se učitel ve třídě nudí nebo pokud studenti vnímají, že se jejich učitel nudí, žáci v tomto případě mají nižší motivaci k učení.
Cenu za literaturu získal tým vědců, jenž se zabýval fenoménem „jamais vu“, tedy zkušeností s tím, že známá věc se stává neznámou – v tomto případě pokud se pojem několikrát zopakuje. Vědci pod vedením neuropsychologa Chrise Moulina zjistili, že přibližně dvě třetiny lidí uvádějí, že ztrácejí význam daného pojmu, když si přibližně třicetkrát zopakují jeho pojmenování.
Geolog Jan Zalasiewicz získal ocenění v oboru chemie a geologie za zodpovězení otázky, proč mnozí vědci rádi olizují horniny. Podle Zalasiewicze se tak děje proto, že je snazší určit jejich typ, když jsou mokré. Tento vědecký přístup vědec demonstroval olizováním 400 milionů let starého trilobita během své děkovné řeči.
Někteří diváci přenosu mohli být dále mírně zaskočeni vítězným projektem v kategorii veřejného zdraví. Tým pod vedením Seung-min Parka, urologa ze Stanford University, vyvinul inteligentní „Stanfordský záchod“, jenž využívá různé technologie k monitorování lidských výkalů. Analyzuje z nich potenciální závažná onemocnění a navíc je vybaven snímačem análního otvoru, čímž identifikuje aktuálního uživatele.
Český úspěch se letos nekonal
Ačkoli se Česká republika pyšní vyšším počtem výherců v Ig Nobel Prize, než je tomu u Nobelových cen, letošní ročník se obešel bez českých výherců.
Za připomenutí z minulých let stojí například český úspěch z roku 2014 – v kategorii veřejného zdraví zvítězil český tým, tvořený Jaroslavem Flegrem, Janem Havlíčkem a Jitkou Hanušovou-Lindovou, se svou studií zaměřující se na mentální zdraví vlastníků koček.
Minulý rok hned v první kategorii ceremoniálu – aplikované kardiologii – zvítězil tým s českou členkou Eliškou Procházkovou. Projekt se zaměřoval na fyziologickou synchronizaci spojenou s přitažlivostí, jež probíhá u dvou participantů, kteří si vyšli na rande „naslepo“.
Vítězný tým došel k závěru, že zjevné signály, jako je úsměv, smích, pohled do očí nebo napodobování těchto signálů, nebyly významně spojeny s přitažlivostí. Místo toho byla přitažlivost předpovídána synchronizací srdeční frekvence a kožní vodivostí mezi partnery. Tedy fyziologickými procesy, jež jsou (bohužel) skryté, nevědomé a obtížně regulovatelné.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: 33. ročník Ig Nobel Prize, 32. ročník Ig Nobel Prize, PBS
