facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Motorem českého výzkumu jsou zahraniční podniky

28. 1. 2019
Motorem českého výzkumu jsou zahraniční podniky

Výdaje na výzkum a vývoj na území České republiky meziročně vzrostly o deset miliard. O rekordní čísla se největší měrou zasloužily podniky pod zahraniční kontrolou.

Podniky pod zahraniční kontrolou jsou hlavním tahounem českého výzkumu z hlediska výše výdajů na výzkum a vývoj (VaV). V roce 2017 zaznamenaly více než pětimiliardový meziroční nárůst, dosáhly hodnoty 36,9 mld. Kč a překonaly 40% podíl na celkových výdajích na VaV. Výdaje na VaV v těchto podnicích tak nerostou pouze v absolutních číslech, ale roste i jejich podíl na celkových výdajích na VaV. Druhým rokem po sobě se v této oblasti v zahraničních podnicích vynaložilo více prostředků než na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích dohromady. Navíc se rozevírají i nůžky mezi soukromými zahraničními a domácími podniky, na čemž se do značné míry podepisuje stagnace výdajů na VaV soukromých domácích podniků. Ty mezi lety 2012 a 2017 vzrostly jen o 8 %. Zahraniční podniky si slabší chvilku vybraly v letech 2009 a 2010 v souvislosti s ekonomickou krizí. Počínaje rokem 2011 však dochází ke každoročnímu výraznému růstu, přičemž výdaje zahraničních podniků vzrostly od roku 2012 o výrazných 80 %. Celkem 86 podniků v Česku vynaložilo na VaV v roce 2017 více než 100 mil. Kč, zahraničního vlastníka mělo 69 z nich. Dohromady se v těchto 69 podnicích utratilo za výzkum 28,8 mld. Kč, téměř 80 % celkových výdajů na VaV zahraničních podniků a více než 1,5násobek výdajů na VaV všech 1 925 soukromých domácích podniků provádějících výzkumnou činnost na našem území v roce 2017.

Výdaje na VaV v podnicích pod zahraniční kontrolou, 2008–2017 (mld. Kč)

VÝDAJE VV graf1

 

Typickým výzkumníkem je mladý muž s magisterským vzděláním

Zahraniční podniky tvoří asi čtvrtinu podniků provádějících VaV v Česku, v roce 2017 jich bylo přes 600. Tyto firmy zaměstnávaly více než polovinu pracovníků VaV podnikového sektoru. V ukazateli přepočtených osob, který udává počet pracovníků přepočtený na plný roční úvazek strávený VaV činností, se jednalo o 22 tis. osob. S ohledem na zaměření většiny zahraničních podniků (zpracovatelský průmysl, informační a komunikační služby) nepřekvapí, že v těchto firmách nalezneme velkou početní převahu mužů. Podíl žen se pohybuje okolo 15 % a v průběhu let nenarůstá. Ze sledování podrobných údajů o výzkumných pracovnících před dvěma lety vyplynulo, že v zahraničních podnicích provádějí VaV nejčastěji mladí lidé. V roce 2015 bylo 47 % výzkumníků mladších 35 let. Naopak výzkumníků ve věku 55 let a více bylo jen 7 %. V případě oblasti informačních a komunikačních technologií byla převaha mladých ještě výraznější, 61 % výzkumníků mladších 35 let oproti pouhému 1 % osob 55letých a starších.

V případě nejvyššího dosaženého vzdělání platí, že ve firemním prostředí se na doktoráty příliš nehledí. Pouze 6 % výzkumníků v zahraničních podnicích mělo doktorský titul. Pro srovnání – v Akademii věd ČR a ve veřejných vysokých školách to byly asi dvě třetiny výzkumných pracovníků. Přes 60 % výzkumníků v zahraničních podnicích má nejvyšší dokončené vzdělání magisterské, přibližně 10 % osob má středoškolské vzdělání. Devět z deseti výzkumníků v zahraničních firmách jsou občané České republiky, Slováků je 6 %. Takto velká převaha českých pracovníků ve výzkumu nad cizinci může na první pohled překvapit, ale více než 80% podíl Čechů byl pro rok 2015 zaznamenán v zahraničních podnicích všech odvětví ekonomické činnosti.

 

Výzkumní prac. v podnicích pod zahr. kontrolou, 2015 (%)

VÝDAJE NA VĚDU graf2

 

Zahraniční podniky financují výzkum z vlastních zdrojů, nejvíce vynaloží na mzdy

Prostředky vynakládané zahraničními podniky na mzdy dlouhodobě přesahují polovinu jejich výdajů na VaV. Zároveň jsou tyto podniky prostředím s nejvyššími mzdami na VaV ze všech typů ekonomických subjektů. Měsíční mzdové náklady zahraničních firem na jednoho zaměstnance VaV vzrostly z 53 000 Kč v roce 2010 na 73 000 Kč v roce 2017.

Kapitálové výdaje se v letech 2015–2017 pohybovaly okolo 3,2 mld. Kč ročně, což tvořilo přibližně 10 % výdajů na VaV zahraničních podniků. V roce 2015, kdy se u nás do výzkumu investovaly velké částky financované z EU, tvořilo zmíněných 3,2 mld. Kč celkem 18 % kapitálových výdajů na VaV na území ČR. V roce 2017, kdy se prostředky z EU čerpaly v mnohem menší míře, měly zahraniční podniky 37% podíl na celkových kapitálových výdajích na VaV. Zahraniční podniky totiž v menší míře využívají dotací na VaV. Výrazný pokles investic do výzkumu na území ČR, způsobený ukončením čerpání dotací EU z programového období 2007–2013, se týkal především subjektů veřejného sektoru.

Výzkumné aktivity zahraničních podniků jsou téměř výhradně financovány z podnikových zdrojů, v roce 2017 to bylo z 98 %. Domácí veřejné zdroje přispěly zahraničním podnikům v roce 2017 částkou 0,5 mld. Kč, která tvořila 1,5 % jejich výdajů na VaV. Tato částka odpovídala 13 % veřejných domácích zdrojů přidělených na podporu podnikového výzkumu a necelým 2 % celkových veřejných domácích zdrojů směřujících do VaV. Veřejné zahraniční zdroje netvořily v letech 2016 a 2017 ani jedno procento výdajů na VaV zahraničních podniků.

 

Výdaje na VaV v podnicích pod zahraniční kontrolou podle odvětví ekonomické činnosti, 2015, 2017 (mld. Kč)

VÝDAJE VV graf3

 

Nejdůležitějším odvětvím je automobilový průmysl

Více než 60 % zahraničních firem provádí u nás VaV působí ve zpracovatelském průmyslu. Nejvýznamnějším odvětvím je automobilový průmysl s téměř desetimiliardovými výdaji na VaV v roce 2017. Mezi další důležitá průmyslová odvětví patřily elektrotechnický průmysl a strojírenství.

Za zmínku stojí, že mnoho firem z různých průmyslových odvětví provádí VaV pro potřeby automobilového průmyslu. V Česku působí společnosti zabývající se například vývojem osvětlení automobilů, autoskel, automobilové elektroniky, zámků do aut nebo textilií autosedadel. Vyjma zpracovatelského průmyslu vynakládají největší částky na VaV zahraniční podniky v informačních a komunikačních technologiích. Během posledních pěti let rostou výdaje na VaV v tomto odvětví každoročně o více než 15 %. V roce 2017 dosáhly celkové částky 7,2 mld. Kč.

Praha a Brno se odlišují od zbytku republiky

Téměř polovina zahraničních podniků provádějících VaV má svá výzkumná pracoviště v Praze a krajích Středočeském a Jihomoravském. V těchto třech regionech se vynaloží dvě třetiny výdajů na VaV zahraničních podniků. Nejvíce to bylo v roce 2017 v Praze, celkem 9,6 mld. Kč, na druhém místě byl Středočeský kraj s 8,5 mld. Kč a na třetím Jihomoravský kraj s 6,4 mld. Kč. Ve většině krajů silně převažují podniky v odvětvích zpracovatelského průmyslu. V osmi krajích mají dokonce 80 a víceprocentní podíl na výdajích na VaV zahraničních podniků daného kraje. Zpracovatelský průmysl má silnou pozici například ve Středočeském kraji, a to především zásluhou automobilového průmyslu. Naopak v Praze a v Jihomoravském kraji jsou z hlediska výše výdajů na VaV důležitější informační a komunikační technologie než průmyslový výzkum. Zahraniční společnosti vyvíjející software to nejvíce táhne právě do Prahy a do Brna.

 

Autor: Marek Štampach

Článek vyšel v měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika a My.