Martine, na základě tvých zkušeností – podporují veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce své akademické a vědecké pracovníky, aby zakládali spin-off společnosti?

Během naší práce v oblasti transferu technologií na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, také díky zkušenostem nabytým při fungování našich dceřiných společnosti IOCB TECH, i&i Prague a DIANA Biotechnologies a v rámci rozhovorů s ostatními, kteří se zabývají transferem a komercializací výstupů výzkumu a vývoje, jsme identifikovali jako jeden z problémů následující situaci: statutární zástupci výzkumných organizací (například ředitelé veřejných výzkumných institucí nebo rektoři veřejných vysokých škol) často proti založení spin-off společnosti nic nemají, ale mají určité obavy, protože prostředí není zcela zmapováno. A nechtějí se dostat do situace, kdy v následujících letech někdo přijde a řekne: pane nebo paní, vy jste nejednal s péčí řádného hospodáře.

Jaký je obvykle postup při zakládání spin-offu?

Vezměme si například veřejnou vysokou školu. Pan docent nebo profesor nebo doktorský student či někdo v pozici postdoka si řekne, že by si chtěl založit firmu, která bude rozvíjet určitý projekt, který je spojen s jeho činností a také s výzkumným programem školy. Podaří se mu získat investora, výsledky jsou chráněny patentem a tak si firmu založí. Existuje celá řada legálních možností, jak společnost strukturovat. Škola může být podílníkem, podílníkem může být takzvaný single purpose vehicle, kterou si pro tyto účely škola založila, anebo může být podílníkem jen onen zakladatel bez podílu školy. Tyto faktory jsou potom zohledněny v podmínkách licenční smlouvy, kterou nová firma se školou uzavře, a vše může začít fungovat.

Ale docent dále zůstává učit a bádat na škole. Je to problém?

Nenazval bych to problémem, ale je třeba, aby vše bylo transparentní. V případě, že zakladatel dále zůstává na škole, tak tím vzniká potenciální střet zájmů. Například v tom, že docent v rámci školy pracuje na daném tématu a vedle toho má firmu, která prodává výrobky nebo služby, které jsou blízké stejnému tématu. Jde především o to, aby si docent za veřejné prostředky na škole něco nového nevyzkoumal a bez dalšího zohlednění dohod se školou by výsledky použil pro firmu. V tom případě by se jednalo o nelegální jednání. A toto jsme rozklíčovali jako jeden z hlavních problémů. Má to několik důvodů. Za prvé – žijeme v zemi, kde je presumpce viny běžnou praxí. Za druhé – žijeme v zemi, kde úspěch je třeba trestat, nedej bože úspěch ekonomický. A za třetí zatím nevznikla jasně doporučená metodika, jak tento potenciální konflikt zájmů právně ošetřit.

Dá se to podle Tebe nějak řešit?

Jedna z možností je, aby statutární orgán podepsal se zakladatelem spin-offu prohlášení, že si obě strany jsou vědomy toho, že tento potenciální konflikt může nastat, ale obě strany budou případné riziko minimalizovat. Když to zakladatel poruší, tak samozřejmě ví, že bude postižen na základě existujících zákonů. Tím nezabráníme ostatním lidem, aby nepodezírali a nezáviděli, ale statutární orgán bude ochráněn.

Jak to vidíš s pracovním úvazkem – měl by takovýto zakladatel zůstat na plný úvazek anebo si ho raději snížit?

Já si myslím, že to je individuální. Může to být tak, že zakladatel je v pozici exekutivního manažera, ale ve firmě bude trávit pouze víkendy a večery, pak asi není třeba, aby měnil úvazek na svém akademickém pracovišti. Pakliže ale chodí do firmy, například do laboratoře, každý den na delší dobu, tak by asi bylo správné, aby si úvazek ve výzkumné organizaci snížil.

Jaké tedy budou další kroky?

Zadali jsme analýzu, která by řekla, zda za současného legislativního stavu může výzkumná organizace, a to především veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce, založit spin-off společnost. A když to možné je, tak jaké hlavní kroky by měla instituce učinit. A to především s ohledem na péči řádného hospodáře statutárních a ostatních orgánů instituce, dále s ohledem na ochranu duševního vlastnictví a také zabránění nedovolené veřejné podpory ze strany instituce do spin-off společnosti. Tato právní analýza má jasný závěr – zakládání spin-off společností je z hlediska existujících zákonů zcela v pořádku.

Jednáte také s vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace?

Ano, poprvé bylo toto téma na programu 29. listopadu – jednali o tom zástupci Rady a také členové jejího Mezinárodního poradního orgánu. My v podstatě chceme, aby Rada pro výzkum, vývoj a inovace, popřípadě jiný orgán řekl, že tady máme na stole rozbor dané situace, který říká, že se nejedná o něco nezákonného a že existují cesty jak vše dělat v souladu s naším právem. Je přitom nutné dodržovat určitá pravidla. Když to uděláte tímto způsobem, tak je to naprosto v pořádku – ochránili jste, co jste mohli, a chovali jste se s péčí řádného hospodáře.

Jak myslíš, že to dopadne? Jsme přeci jenom v Česku …

Mám trochu obavu, aby se to neprojednalo na Radě pro výzkum, vývoj a inovace, založilo se to a nestalo se vůbec nic. Proto je zapotřebí to šířit všemi možnými prostředky do terénu, aby potenciální zakladatelé a také vrcholní představitelé výzkumných organizací, včetně členů samosprávných orgánů, věděli, že to možné je a že to je i chtěné.

Martine, děkujeme moc za rozhovor.

Autor: Aleš Vlk

Martin Fusek

Martin Fusek se posledních jedenáct let věnuje problematice transferu technologií v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Je absolventem VŠCHT Praha v oboru organické chemie, Ph. D. získal na AV ČR v oboru biochemie. Během své vědecké kariéry pracoval čtyři roky jako postdoktorand v USA a SRN. Je profesorem biochemie na VŠCHT Praha, kde přednáší kurzy klinické biochemie a bioléčiv. Řadu let se zabýval základním výzkumem, v roce 1995 přešel do komerční sféry. Od roku 2007 je vedoucím procesu transferu technologií na ÚOCHB a od roku 2012 zástupcem ředitele pro strategický rozvoj. Je členem a od roku 2018 také předsedou Výzkumné rady Technologické agentury ČR.