facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Podmínky patentové ochrany

24. 9. 2016
Podmínky patentové ochrany

Předmětem patentového práva jsou výsledky technické tvůrčí činnosti, které jsou schopny udělení patentové ochrany. Ne všechna technická řešení, která splňují právní požadavky kladené na patentovatelný vynález, však získají patentovou ochranu. Někdy není vůbec podána patentová přihláška, jindy může mít původce nebo majitel takového řešení jiné strategické úmysly.

V zahraničí existují i další formy ochrany technických řešení, například takzvaný malý patent v Austrálii, provizorní patent v některých státech bývalého Sovětského svazu, dále široce uplatňované užitné vzory ve všech sousedních státech ČR, ale i méně časté „consensual patent“, „utility certificate“ nebo „inventor’s certificate“.

Stejně jako většina patentových zákonů nezahrnuje ani platný český patentový zákon legální definici vynálezu. Uvádí pouze podmínky, které musí vynález splňovat, aby bylo možné na něj patent udělit.

Ustanovení § 3 patentového zákona uvádí, že se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Lze říci, že zákon výslovně uvádí tři podmínky neboli pojmové znaky či kritéria patentovatelnosti. Jsou to novost, vynálezecká činnost a průmyslová využitelnost.

Tyto tři podmínky představují vyčerpávající výčet hmotně právních podmínek, za kterých je vynález patentovatelný. Jsou si navzájem rovnocenné a vždy musí být všechny splněny, aby byl vynález schopný průmyslověprávní ochrany. To také znamená, že při hodnocení patentovatelnosti technického řešení na něj nelze klást další hmotně právní podmínky.

Vynález musí spadat do oblastí technických řešení, na která je možno udělit patent. Nesmí patřit mezi řešení, která se nepokládají za vynález a která jsou průmyslově nevyužitelná. Současně nesmí patřit mezi předměty, které jsou z možnosti ochrany zákonem vyloučeny. Technická povaha řešení je podmínkou pro udělení patentové ochrany. Vynález musí mít technický charakter, tj. musí být technickým přínosem ke stavu techniky. To platí i v případě, když samotný problém tuto povahu nemá. Pokud jde o zařízení, tedy předmět technické povahy, které řeší problém netechnický, například jak efektivně řadit zákazníky ve frontě, není žádný důvod taková řešení vylučovat z patentové ochrany.

Předpoklad technického charakteru vynálezu nelze považovat za naplněný vynálezem, který tak, jak je nárokován, sice nevylučuje použití technických prostředků, ale pokrývá i taková provedení, která nejsou technická. Technický charakter vynálezu je inherentní vlastností, která je nezávislá na skutečném příspěvku vynálezu ke stavu techniky, takže potenciál nárokovaného postupu řešit problém technické povahy by měl být rozeznatelný z aspektů postupu tak, jak je nárokován. Skutečnost, že výsledek postupu je využitelný při technické či průmyslové činnosti, ani to, že výsledek je považován za užitečný, praktický či prodejný, není postačující podmínkou k přiznání technického charakteru takového výsledku nebo postupu samotného.

Z tohoto pohledu v rámci mezinárodního nazírání na možnosti patentové ochrany bylo zásadním mezníkem přijetí dohody TRIPS, která v ustanovení článku 27 odst. 1 uvádí, že předmětem patentové ochrany může být jakýkoli vynález, ať už výrobek nebo výrobní postup v jakékoli technické oblasti, pokud je nový, představuje vynálezeckou činnost a je průmyslově využitelný. Současně připouští pouze tři výluky z patentovatelnosti, a to výrobky a postupy, jež není dovoleno komerčně využívat z důvodu ochrany pořádku nebo morálky (ochrany života a zdraví lidí, diagnostické a léčebné metody a rostliny a zvířata kromě mikroorganizmů).

Řízení o patentové přihlášce

Každá patentová přihláška je v rámci řízení podrobena ze strany Úřadu průmyslové vlastnictví předběžnému průzkumu podle ustanovení § 30 patentového zákona, kterému se často říká formální průzkum. Následuje rešerše na novost patentové přihlášky, jejímž úkolem je shromáždit všechny významné poznatky stavu techniky ve vztahu k obsahu nebo lépe řečeno k předmětu konkrétní patentové přihlášky. Dále následuje úplný průzkum, v jehož rámci se v souladu s ustanovením § 33 zákona zjišťuje, zda přihláška splňuje podmínky pro udělení patentové ochrany stanovené zákonem. To znamená, že se porovnává předmět patentové přihlášky s výsledky rešerše na novost tak, aby případným výsledkem řízení byl patent, který ve vztahu ke stavu techniky představuje řešení nové a je současně výsledkem vynálezecké činnosti.

V rámci řízení o patentové přihlášce ji Úřad průmyslové vlastnictví podle ustanovení § 31 patentového zákona po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti zveřejní a zveřejnění oznámí ve Věstníku. Do zveřejnění je obsah patentové přihlášky veřejnosti nepřístupný s výjimkou možnosti poskytnutí určitých údajů podle ustanovení § 66 zákona.

Karel Čada

Text je zkráceným výňatkem z publikace CHRÁNIT / NECHRÁNIT, to je otázka.