facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Výkon českých institucí v podávání patentových přihlášek dál klesá

26. 6. 2022
Výkon českých institucí v podávání patentových přihlášek dál klesá

Vedle podaných patentových přihlášek stále klesá i počet udělených patentů i ochran užitného vzoru. To vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a dat Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (ÚPV). V roce 2021 bylo subjekty z Česka podáno 541 patentových přihlášek.

V roce 2021 bylo českými podniky, fyzickými osobami, veřejnými výzkumnými institucemi, veřejnými vysokými školami a dalšími subjekty podáno 541 patentových přihlášek a uděleno 453 patentů a 910 ochran užitných vzorů.

Pro porovnání, nejvýkonnější vynálezce, zapsaný v Guinessově knize rekordů, japonský informatik a fyzik Šunpei Jamazaki, za svůj život získal na 9700 patentů různě po světě. A například jen v roce 2014 přijal Evropský patentový úřad (EPO) více než 142 tisíc patentových přihlášek, z nichž téměř třetina pocházela od vědců a vynálezců ze zemí Evropské unie.

Klesající produkce průmyslového vlastnictví české vědy

20220624patentnadpis1

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2022

Ačkoli je patent stále synonymem pro ochranu průmyslového vlastnictví, nejedná se o jedinou formu ochrany. Nižší počet získaných patentů oproti tzv. užitným vzorům je dán zejména administrativní náročností procesu získání patentu a naproti tomu finančními, časovými a dalšími výhodami procesu získání ochrany užitných vzorů. Například i když přihlašovatel platí poplatek za vedení patentu, platnost této ochrany je pouze 20 let.

20220624patent2

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2022

Nejvíce patentových přihlášek dlouhodobě podávají komerční subjekty – podniky. V loňském roce jich tyto subjekty podaly 43 %, více než 20 % pak fyzické osoby a veřejné vysoké školy. Za zmínku stojí fakt, že v případě podniků došlo k výraznému poklesu podaných patentových přihlášek u zahraničních afilací. Ještě v roce 2019 od nich pocházelo 142 přihlášek podaných u ÚPV ČR a na všech podnikových přihláškách tvořili 40 %, kdežto v roce 2021 se jednalo již pouze o 47 patentových přihlášek (20 % podnikových přihlášek).

Z českých zájemců podala nejvíce přihlášek Škoda Auto a.s., a to 19, což je nejméně od roku 2008. Úspěšnost přihlášek vůči nakonec uděleným patentům za poslední dekádu nedosahuje ani poloviny, konkrétně 45 %. Průměrná doba od podání patentové přihlášky po udělení patentu byla u ÚPV u českých přihlašovatelů ve výše uvedeném období tři roky a 143 dní.

Výkon veřejných výzkumných institucí a vysokých škol

Nejvíce patentů z českých veřejných výzkumných organizací získaly ústavy Akademie věd České republiky. V porovnání dekád u grafu výše je také evidentní, že svůj patentový výkon zvýšily zejména veřejné vysoké školy.

„Nejvíce patentů bylo mezi veřejnými vysokými školami v roce 2021 uděleno Českému vysokému učení technickému, tedy 34, které je dlouhodobě v patentování výsledků svého výzkumu a vývoje velmi úspěšné. Za posledních deset let bylo této vysoké škole uděleno 381 patentů. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostravě obdržela v roce 2021 od ÚPV ČR 14 patentů, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně třináct,“ uvádí autorka analýzy ČSÚ Eva Myšková Skarlandtová. Pozitivním ukazatelem je úspěšnost přihlášek veřejných výzkumných institucí a vysokých škol, kde tato úspěšnost dosahuje 69 %, resp. 77 %.

Podíl žen na přihlašování patentů je velmi nízký

Signifikantním je podíl českých žen na počtu podávaných přihlášek, který dosahuje pouhých 10 %. To je dáno mimo jiné také tím, že genderový poměr v české vědě obecně je značně vychýlen ve prospěch mužů. Dle údajů Národního kontaktního centra – gender a věda tvoří ženy pouze 27 % pracovníků ve výzkumu a vývoji. U patentových přihlášek je tato disproporce ještě zásadnější, jak ukazuje graf níže. Tato nerovnováha je dána také tím, že podíl žen v oborech, které spíše využívají prezentované typy průmyslového vlastnictví, jako jsou technické a přírodní vědy, je ještě pod tímto republikovým průměrem (15 a 25 %).
20220624patent3

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2022

Patenty s účinky v česku

U ÚPV nepřihlašují své patenty a užitné vzory pouze čeští přihlašovatelé, ale validují je zde i zahraniční vynálezci a výzkumníci. Není proto překvapivé, že takovýchto forem ochrany duševního vlastnictví eviduje úřad naprostou většinu. V roce 2021 bylo v Česku uděleno či validováno celkem 6 781 patentů, z nichž bylo národní cestou u ÚPV ČR uděleno 444 patentůvalidováno pro ČR 6 337 evropských patentů.

Mezi patenty udělenými pocházelo 404 patentů od přihlašovatelů z ČR a 40 patentů bylo uděleno zahraničním přihlašovatelům. U validovaných evropských patentů pak jednoznačně dominovaly patenty od zahraničních přihlašovatelů (6 288) nad patenty od přihlašovatelů z ČR, kterých bylo 49. Od roku 2010 do roku 2019 celkový počet patentů, platných na území ČR rostl (v roce 2019 jich bylo 8083), poslední dva roky naopak klesá. „Jednoznačně nejvíce validovaných patentů pro území ČR pochází dlouhodobě z Německa, vloni bylo německým subjektům v Česku validováno 1 600 patentů. Z neevropských zemí dominují Spojené státy s téměř 1 200 validovanými patenty v roce 2021,“ dodává Karel Eliáš z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

České patenty v zahraničí

Nejčastější zahraniční oblastí, kde české instituce přihlašují své patenty, jsou Spojené státy americké, které administruje Americký úřad pro patenty a ochranné známky (USTPO). Podáním přihlášek u evropského úřadu pak chrání své nápady pouze zlomek českých institucí. Zatímco počet patentových přihlášek u EPO, které podaly v roce 2020 české subjekty, dosáhl hodnoty 207, v případě populačně podobně velkého Rakouska se jednalo o více než desetinásobek, konkrétně 2 303.
20220624patent4

Zdroj: ČSÚ dle údajů WIPO k 1. 4. 2022

Mezi evropskými přihlašovateli u EPO dominují přihlašovatelé z Německa, kteří podali v roce 2020 bezmála 26 tisíc patentových přihlášek. Ukazuje se tedy, že jakkoli je evidentní klesající trend využití patentu jako formy ochrany duševního vlastnictví českých vědců a vědkyň, tato tendence neodpovídá stavu v dalších, minimálně evropských, zemích. Jak uvádí autorka analýzy ČSÚ Eva Myšková Skarlandtová: „V případě Česka a jeho přihlašovatelů je velký prostor pro zvýšení patentové aktivity na mezinárodním poli.“ Nejde přitom pouze o absolutní „výkon“ českého výzkumu, ale také relativní srovnání s ostatními zeměmi, jak ukazuje poslední graf.
20220624patent5

Zdroj: ČSÚ dle údajů WIPO k 1. 4. 2022

Podrobnou patentovou statistiku naleznete na webu ČSÚ zde, aktuální analýzu pak zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (TH)

Zdroj: Český statistický úřad (12), Úřad průmyslového vlastnictví