facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Český výzkum v číslech IV.: Také v podnicích chybí ženy

24. 2. 2023
Český výzkum v číslech IV.: Také v podnicích chybí ženy

Ze srovnání vládního, vysokoškolského a podnikatelského sektoru podle Statistické ročenky České republiky 2022 vyplývá, že do obecného charakteru tuzemského vědeckovýzkumného prostředí čím dál silněji pronikají specifika podnikatelské sféry. Ta ovšem vykazují chronicky nízké zastoupení žen v roli výzkumných pracovnic.

tancici dum

V návaznosti na předchozí, třetí díl, se tentokrát podíváme na bližší charakteristiky podnikatelského, vysokoškolského a vládního sektoru, jak je prezentuje klíčový výstup Českého statistického úřadu. Překleneme témata od počtu výzkumných pracovníků přes preferovaná odvětví až po zaměstnanost cizinců a žen. V závěru nabídneme krátkou metodologickou reflexi struktury zveřejněných šetření.

Výzkumníků přibývá: „přelévají“ se do podniků, ve kterých chybí ženy

Komplementem k počtu specialistů z oblasti přírodních a technických věd, kterým jsme se věnovali v předešlém díle, jsou údaje o širší kategorii „pracovníků ve výzkumu a vývoji“, ať už fyzických osob nebo jejich přepočtu na plné roční pracovní úvazky (FTE). Tuto skupinu tvoří techničtí, podpůrní (např. administrativní) a z našeho pohledu klíčoví výzkumní pracovníci, kteří byli ve sledovaném období v pracovněprávním vztahu k tuzemské organizaci či podniku.

Oproti necelým 150 tis. specialistům působí v České republice na 120 tis. pracovníků ve výzkumu a vývoji a jejich počet pozvolna stoupá – měřeno podle FTE pak roste vědeckovýzkumná zaměstnanost ještě o něco rychleji (85 tis. v roce 2021). Toto neplatí jen pro vysokoškolský a vládní sektor, ale čím dál více pro podnikatelský. V porovnání s rokem 2015 je patrný výrazně vyšší počet těchto pracovníků v podnikatelském sektoru (+24 %, o více než 14 tis. fyzických osob) oproti vysokoškolskému (+13 %, 5 tis.) a vládnímu (+11 %, 2 tis.).

Analogicky se rovněž zvyšuje výskyt podnikatelsky založených výzkumných pracovišť: v posledních letech zaznamenávají meziroční nárůsty v řádu desítek (v roce 2021 jich bylo evidováno již 2831), což kontrastuje s kolísáním i celkovým počtem pracovišť vysokoškolské (225) a vládní (211) provenience.

Bližší ohledání vede ke srovnání poměru výzkumníků vůči technickému a ostatnímu personálu. Zatímco v podnikatelském sektoru tvořily profese, které se podílejí spíše na praktickém provádění a službách spojených s výzkumem v roce 2021 nadpoloviční většinu (52 %), ve vysokoškolském (28 %) i vládním (41 %) jich byla významná menšina, a naopak zde převažovali výzkumní pracovníci, kteří výzkum iniciují, provádějí nebo organizují – slovy Ročenky se „zabývají koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, nebo takové projekty řídí“.

V perspektivě rovných příležitostí neprobíhá co do přítomnosti žen v českém výzkumu k žádné zásadní změně: komparací výsledků z let 2015–2021 podle přepočtených úvazků zjistíme, že je jejich procentuální zastoupení takřka „zabetonované“ ve všech uvedených sektorech. Nejlépe v tomto ohledu vycházejí vládní pracoviště se 48% účastí žen – vysokoškolský sektor jich stabilně zaměstnává zhruba 40 %, ovšem celkový ráz určuje podnikatelský sektor, ve kterém nachází výzkumné uplatnění pouhých 18 % žen. Obecně tak počet českých výzkumnic odpovídá slabší třetině (29 %) přepočtených úvazků, což je v porovnání s rokem 2005 dokonce o čtyři procenta méně.

Výzkumná profilace podnikatelského, vládního a vysokoškolského sektoru

Jak vyplývá z předchozí kapitoly, celkový rozsah podnikatelských subjektů – měřeno podle přepočtených úvazků – meziročně poskočil, přesněji o necelé tři tisíce na 49 019. A zatímco počet FTE u veřejných podniků třetím rokem klesá a mírně se zvětšuje u domácích soukromých podniků, v podnicích pod zahraniční kontrolou jejich objem roste (27 436). Bez ohledu na to do vědy a výzkumu lidské zdroje alokuje čím dál více malých (do 49 zaměstnanců), anebo naopak velkých podniků (500 a více zaměstnanců).

Nepřekvapí, že k dominantním odvětvím se řadí zpracovatelský průmysl, zvláště v tradičních oblastech automotive či výroby strojů a elektrických zařízení, se 46 % a – vlastně již tradičně – obory v informačních a komunikačních technologiích s 24 %. Specificky výzkumné a vývojové činnosti se v celé podnikatelské sféře věnuje nezanedbatelný počet lidí: 13 % FTE, nicméně v porovnání s rokem 2010 je toto zastoupení – podle klasifikace oborů CZ-NACE – kupodivu nižší (20 %). To může být odrazem vyšší diverzifikace výzkumných a vývojových činností napříč výrobním procesem i stupni odbornosti.

V jakém světle se ukazuje vládní sektor? Z pohledu celkového objemu přepočtených úvazků za poslední tři roky celkově stagnuje (14 446 FTE v roce 2021), přestože skupina výzkumných specialistů zde postupně roste (8 326). Co do rozsahu přepočtených výzkumných úvazků v sektoru dominují rostoucí Akademie věd ČR (5 601) a veřejné výzkumné instituce (1 066). Vedle nich se však výzkumný stav ztenčuje nejen ve vládních zdravotnických zařízeních, ale také v oblasti lékařských věd. Sociální vědy v tomto směru zadržely propad z roku 2020 a humanitní vědy spíše udržují dosaženou úroveň.

Prizmatem vědeckovýzkumných úvazků se statistická bilance vysokého školství oproti vládnímu sektoru jeví jako příznivější. Objem FTE zde mírně roste jak v celkovém (20 911 v roce 2021), tak specifickém ohledu (13 964). V oborovém srovnání se v čele drží přírodní vědy, které v roce 2020 předstihly vědy technické, daří se zde lékařským vědám, a ještě lépe zemědělským, které oproti roku 2015 takřka zdvojnásobily své kapacity a výdaje. Naopak přepočtené úvazky v sociálních a humanitních oborech delší dobu stagnují navzdory pozvolnému nárůstu výdajů.

Celkově vládní sektor v roce 2021 zaměstnával 11 167 výzkumných pracovníků (fyzických osob) a v posledních letech tak nepatrně rozšiřoval své řady. A to především zásluhou cizinců, neboť počet českých zaměstnanců se v tomto sektoru téměř nezměnil. Ve vysokoškolském sektoru byla situace odlišná: počet českých pracovníků pravidelně rostl souběžně s počtem zahraničních kolegů. Oba sektory přitom v letech 2019–2021 spojoval znatelný pokles nově zaměstnaných českých pracovníků.

Závěrem: Český výzkum jako inženýrská odysea?

Jak kromě interpretace dat rozumět „základním údajům o klíčových činnostech“ české vědy, výzkumu a inovací? Jedním z východisek by mohla být reflexe výběru a proporcionality sledovaných kategorií. Při přehlédnutí tabulek 23. kapitoly Statistické ročenky vyvstává určité selektivní zaměření na průmyslově orientované výzkumné a inovační procesy, završené patenty, licencemi či aplikacemi, reprezentované spíše mužskými specialisty nebo výzkumníky.

Jakkoli je důraz na dlouhodobě měřitelné indikátory u statistického úřadu legitimní, může jeho každoroční přehled mimovolně zakládat přesvědčení, že humanitní a sociální vědy jsou z hlediska událostí na poli českého výzkumu a inovací marginálními jevy – podobně jako zastoupení žen. Zvláště pokud v metodickém úvodu není výběr sledovaných kategorií ani použitých datových zdrojů objasněn, ale pouze konstatován.

Vysvětlením by mohla být korelace cílů šetření a identifikace zpravodajských jednotek s klasifikacemi zaměstnání (CZ-ISCO), či ekonomických odvětví (CZ-NACE), nebo s mezinárodními standardy (Oslo Manual, Frascati Manual aj.).

Potřebu diferenciace výsledků zřejmě lépe naplňuje struktura oborové specializace technicky a průmyslově laděných podniků a jejich produktů, než formy základního výzkumu nebo reflexe společenských jevů. Konečně svou roli samozřejmě hraje také historická orientace české výroby na strojírenská, zpracovatelská či elektrotechnická odvětví.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (MP)

Zdroj: Český statistický úřad


Přečtěte si také předchozí díly našeho rozboru statistik z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, Český výzkum v číslech I.: Institucionální a účelová přímá podpora VaV a Český výzkum v číslech II: Poskytovatelé, příjemci a socioekonomické cíle.