Podle prvního místopředsedy RVVI Petra Dvořáka dále pokračuje příprava opatření, které by umožňovalo v budoucnosti operativním způsobem reagovat na řešení definovaných hrozeb s globálním dopadem. Tento záměr byl nově přidán do Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ jako opatření č. 27 - Redefinice Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (NPOV) – podpora specifických výzkumných programů relevantních pro oblasti definovaných hrozeb s celospolečenským dopadem. Záměr by měl být detailně projednáván s jednotlivými poskytovateli v rámci systému VVI a dále by měly být stanoveny technické detaily – například možná účast zahraničních osob na stanovování priorit.
Implementace Metodiky 2017+
V rámci jednání se RVVI zabývala kontinuálním tématem Implementace Metodiky 2017+. Členové byli informováni o průběhu hodnocení na národní úrovni ve třetím roce implementace, a dále schválili Výzvu k přihlašování vybraných výsledků ve čtvrtém roce – s důrazným apelem na výzkumné organizace, které by měly v rámci základního limitu přihlašovat do hodnocení takové typy výsledků, jež odpovídají jejich zaměření a misi.
„Výkladní skříní výzkumných organizací jsou jejich nejlepší výsledky. Na tom je založena jedna část nového hodnocení výzkumu, podobně jako je tomu například ve Velké Británii. Letošní kolo hodnocení poměrně malého vzorku nejlepších výsledků je důležité, protože je poprvé v náběhu nového způsobu hodnocení výzkumu otevřené jakýmkoliv výsledkům bez omezení. Výzkumné organizace tedy pečlivě vybírají to nejlepší, co vyzkoumaly nebo uplatnily v praxi, a současně hledají to, co nejlépe charakterizuje jejich zaměření. Je to těžký úkol a jde především o prestiž. Jedná se o další důležitý krok ke kultivaci našeho výzkumného prostředí,“ uvedl Petr Dvořák.
Členka rady Rut Bízková pro portál Vědavýzkum.cz upozornila také na to, že v rámci diskuse o Metodice 2017+ bude nadále probíhat upřesnění pojmu společenská relevance, který stále vyvolává určité nejasnosti. V budoucnosti by měly být k dispozici vzorové příklady různých druhů výsledků v různých vědních oborech.
Rada započala neformální diskusi zejména s představiteli vysokých škol o hodnocení aplikovaného výzkumu, jehož výstupy mají dopad do reálného života společnosti, v rezortech mj. zdravotnictví, průmyslu, zemědělství a ve veřejné správě. Členové rady se k této věci znovu neformálně sejdou v červnu.
Rozpočet na vědu a národní cena Česká hlava
Pravidelným tématem zasedání je i příprava návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI. Předsednictvo RVVI připravilo návrh pro příští rok ve výši zhruba 38,2 miliardy korun, původní plá přitom počítal s částkou 37,5 miliardy. V souvislosti se schváleným posunem termínu přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 však zatím předsednictvo návrh nepředložilo radě k projednávání. RVVI by se měla rozpočtem zabývat mimo jiné na neformálním zasedání ve středu 10. června. „Věříme, že porozumění pro návrhy rady nebude malé zejména za současné situace, kdy se ukázal význam výzkumu, ale i infrastruktury výzkumu,“ uvedl místopředseda RVVI Pavel Baran.
Rut Bízková dále zdůraznila přípravu harmonogramu národní ceny vlády Česká hlava. O nositeli či nositelce ocenění, které je udělováno za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, rozhoduje vláda České republiky na návrhy Rady pro výzkum, vývoj a inovace
Posila do klimatické komise i mezinárodní rady
V dalším z klíčových bodů jednání rada doporučila svému předsedovi na základě tajné volby dva kandidáty na nové členy Komise pro problematiku klimatu. Jsou jimi Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s. a Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
„Radim Tolasz je předním odborníkem v oblasti výzkumu klimatu a Radim Beneš je manažerem, který i osobně projevuje o problematiku klimatu už z povahy své práce dlouhodobý zájem. Ve volbě se tak optimálně setkaly dva póly přístupu,“ sdělil k výsledkům hlasování Pavel Baran.
Předsedou třináctičlenné Komise je v současné době rektor Ostravské univerzity Jan Lata, dalšími členy jsou například Alexander Ač z Ústavu pro výzkum globální změny, ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová nebo programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Předseda vlády Andrej Babiš jmenoval také s účinností od 30. dubna členem Mezinárodní rady RVVI Ajaya Kumara Sooda, předního indického fyzika a vědce v oboru nanotechnologií, který působí na Indian Institute of Science a Jawaharlal Nehru Centre for Advanced Scientific Research v Bangalore.
V neposlední řadě vzala v pátek rada na vědomí jmenování Romana Prymuly vládním zmocněncem pro vědu a výzkum a očekává vyjasnění kompetencí jednotlivých aktérů v oblasti zdravotnického výzkumu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: RVVI, ČTK
