facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Rok poté: NANO z Liberce zůstává v první linii boje proti pandemii

16. 3. 2021
Rok poté: NANO z Liberce zůstává v první linii boje proti pandemii

Když se řekne nano, velká část Liberečanů a lidí z širšího okolí je okamžitě v obraze. Nanotechnologie mají v regionu zvučné jméno i takřka dvacet let poté, co tým profesora Oldřicha Jirsáka na Technické univerzitě objevil způsob jejich průmyslové výroby. Světový patent se v kraji nerodí každý den. 

Nanotech Dynamics

Loni na jaře jsme si navíc v praxi vyzkoušeli, k čemu je dobré mít špičkové technologie takříkajíc na dosah ruky. Narychlo sestavená výrobní linka na univerzitě chrlila nanovlákenné filtry do roušek především pro zdravotníky v době, kdy celý svět stál v Číně fronty na nedostatkový zdravotnický materiál.

O rok později už nedostatkem respirátorů a roušek netrpíme. „Na trhu se však vyskytují ochranné pomůcky značně kolísavé kvality. Rozdíly v použitých materiálech jsou asi takové, jako mezi hrubým drátěným plotem a jemnou drátěnou sítí proti hmyzu. Když si představíme kapénky viru jako komára, bude jasné, že velká oka plotu ho nezastaví, jemná síť ano. A jako onu síť si lze představit nanovlákenné roušky, které mají nejvyšší stupeň ochrany. Neprojdou skrz ně nečistoty, bakterie ani kapénky s viry,” říká Luboš Komárek, předseda představenstva klastrové organizace Nanoprogress. Filtrace byla ostatně jednou z významných aplikačních oblastí nanotechnologií ještě před vynálezem průmyslové výroby nanovláken. „Rusové vyráběli nanofiltry pro potřeby Rudé armády již za druhé světové války,” uvádí v podcastu portálu 1012plus Region, který mění svět, profesor David Lukáš z TUL, jeden z otců světového patentu z Liberce. Dodává, že tehdy v Rusku šlo o výrobu v laboratorních podmínkách. Nákladnou a pomalou. Dnes lze díky řadě patentů a dlouholetému výzkumu a vývoji, v němž se angažuje jak univerzita, tak významnou měrou i Nanoprogress, chrlit nanovlákenný materiál v řádech desítek kilometrů. Děje se tak i přímo ve městě pod Ještědem.

Jak vývoj od přelomového objevu v roce 2003 postoupil, ukázalo se, že nanotechnologie jsou pro některé běžné filtrační aplikace nákladným řešením. „Stále je levnější sestavit filtr do automobilu z deseti obyčejných vrstev namísto jedné tenké nanovrstvy. Na obličej si však deset roušek dáte stěží. Nebylo by to praktické, ale ani funkční," uvádí doktorka Lucie Vysloužilová, manažerka klastru Nanoprogress. Na dočasné nařízení vlády z konce února umožňující nošení dvou chirurgických ústenek se téměř okamžitě snesla kritika odborníků. Od 1. března vešla v platnost povinnost ochrany úst respirátorem nebo obdobným prostředkem s filtrační účinností alespoň 94 % dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95). Nanoroušky toto splňují. Úroveň záchytu viru může být až 99,9 %. Vzhledem k husté síti vláken je potřeba tenčí vrstva. Lepší je tak i prodyšnost. Nanovlákna tak mohou pomoci například lidem, kteří trpí respiračními nebo srdečními problémy či alergiemi. Ukazuje se tedy, že filtrace ve specifickém prostředí, kde běžné materiály selhávají, je perspektivní a zajímavou cestou. Pomohla ji paradoxně vyšlapat i loňská první pandemická vlna.

Pilotní linka pro výrobu nanovláken

Výrazným hybatelem dění byla na jaře roku 2020 Technická univerzita v Liberci a profesor David Lukáš. Kolegy přesvědčil o tom, že je v jejich silách postarat se o výrobu ochranných pomůcek pro potřeby zdravotnického personálu univerzity. Velmi záhy však zjistili, že roušek je nedostatek v celé republice, a tak se rozjel smělý projekt. V prostorách prestižní vědeckovýzkumné instituce, Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, vznikla v rekordním čase infrastruktura potřebná pro pokrytí celého výrobního procesu. Pilotní linka, kterou sestavil a vyladil tým profesora Jaroslava Berana z katedry textilních a jednoúčelových strojů fakulty strojní produkovala funkční nanovlákennou vrstvu nanesenou na nosič z netkané textilie. O to, aby měla nepřetržitý přísun roztoku polymeru s vysokoprocentním alkoholem, výrobní suroviny, se staral tým katedry chemie fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Na konci řetězce se pak dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců fakulty střídali u řezaček a šicích strojů. Paralelně vzniklo šicí centrum i na fakultě textilní.

rousky NANO z Liberce

Zázraky se však ve vědě a výzkumu nedějí zčistajasna. Pilotní linka na roušky a později filtry z nanovláken by světlo světa nespatřila, nebýt více než desetileté intenzivní podpory výzkumných týmů TULky klastrovou organizací Nanoprogress. Firmy v ní sdružené se během první vlny pandemie záhy k iniciativě vědců přidaly a po své ose začaly zásobovat nemocnice i sociální zařízení nanovlákennými ochranými prostředky. Vedle nich začal šít roušky prakticky celý národ. Vlna solidarity byla až neskutečná.

David Lukáš vzpomíná na loňský rok jako na období kvasu. „Původně jsme kompletovali hotové roušky z nanovlákenného materiálu. Záhy jsme však zjistili, že daleko efektivnější je omezit se na výrobu filtrů a přidružit k ní výrobu textilních roušek s kapsou na filtr,” uvádí Lukáš. Výsledným produktem pak TULka začala postupně v koordinaci s krajským krizovým štábem zásobovat Krajskou nemocnici a Liberecký kraj. Ten se postaral o distribuci dalším nemocnicím v kraji, ambulancím nebo zubařům. Z TULky proudily tři tisíce roušek denně. Pro zásobování republiky stále zoufale málo. Další zlom přišel se zapojením místních firem Elmarco a Drylock. První jmenovaná zapůjčila dvě linky na nanovlákenný materiál, druhá zase výrobní kapacitu. Spolupráce se rozběhla i díky prostému faktu, že v hradeckém Drylocku působí velké množství bývalých doktorandů z univerzity. Ti se svolením belgického vedení odstrojili jeden stroj na výrobu plenek a operativně ho přenastavili na sekání filtrů. „Společně s druhou cestou profesora Josefa Šedlbauera, který se společností Obrokov rozjel výrobu filtrů technologií meltblown, jsme se rázem ocitli na kapacitách vyšších stovek tisíc filtrů denně,” dodává Lukáš. V nedávné době se na univerzitě k tématu ještě vrátili, a to analýzou kvality a autenticity. Na trhu se totiž začaly vyskytovat roušky s falešnými certifikacemi. Rada, jak nenaletět, je zdánlivě banální, avšak účinná. Nakupujte u prověřených obchodníků. „Lékárny a seriózní kamenné obchody jsou sázkou na jistotu. Stále bych dal ruku do ohně i za český nanoprůmysl, za české výrobce,” uzavírá Lukáš.

Pandemie přinesla na trh ochranných pomůcek převratné změny. Po nanovlákenných rouškách výrazně stoupla poptávka, což v českých firmách zvýšilo tlak na výrobní kapacity i na úroveň bezpečnostních standardů produkovaných výrobků. „Situace urychlila vývoj nové technologie pro výrobu nanovláken. Opět se na ní podílí partneři z regionu, Technická univerzita v Liberci a výzkumné centrum VÚTS. Klíčovou roli hraje nově vzniklý startup Nanotech dynamics,” uvádí Komárek a dodává, že startup má za cíl zaštítit technologický vývoj a pomoci zavést inovativní řešení do tržní praxe. Představitelé klastrové organizace Nanoprogress si od tohoto kroku slibují výrazné zvýšení efektivity při zachování špičkových filtračních vlastností. „První plně provozuschopné zařízení, které vyrábí standardizované nanomateriály, již máme na světě. Nyní se zaměřujeme na další navyšování kapacit nové technologie,” uzavírá Komárek.

 

Článek vyšel na webu 1012plus


Regionální značka Libereckého kraje 1012plus:

1012+ je regionální značka, informační webový portál a rozcestník příležitostí v oblasti vědy, výzkumu a inovací v kraji pod Ještědem. Najdete ji na adrese 1012plus.cz. Vybroušené výkony našeho regionu míří na vrchol dominanty Ještědu s kótou 1012 metrů nad mořem. A ještě výše! Třeba do kosmu, jak je tomu v případě turnovského výzkumu v oblasti optiky a optoelektroniky.

Naším posláním je mapovat a propagovat prostředí vědy, výzkumu a inovací v Libereckém kraji. V Magazínu 1012+ píšeme o úspěšných firmách z regionu, o jejich dobré praxi, přinášíme příběhy vědců a výzkumníků, zpovídáme odborníky, informujeme o zdrojích financování. S inspirativními osobnostmi z našeho kraje natáčíme podcast Region, který mění svět. Spravujeme kalendář akcí a databázi firem, škol, výzkumných organizací, klastrů a dalších subjektů krajského inovačního ekosystému.

O klastru Nanoprogress:

Liberecký kraj, potažmo Česko je na špičce výzkumu nanotechnologií. Znalosti mají naši vědci excelentní. Aby tomu tak bylo i do budoucna, je potřeba do lidí i technologií investovat. A finanční prostředky jsou zpravidla limitou ve srovnání se zeměmi s násobně velkými státními rozpočty. Abychom i nadále mohli profitovat z nejnovějších technologií, sdružují se organizace a firmy v odvětví v klastrech. Ty jim pomáhají společně získat více prostředků pro vědu, výzkum a inovace.

Nanotechnologické odvětví spojuje klastr Nanoprogress. Jeho členská základna čítá zhruba padesátku subjektů o síle více než desítky tisíc zaměstnanců a obratu přes dvě stě milionů EUR. Do výzkumu a vývoje českého nanotechnologického odvětví a do rozšíření technologické základny pomohl přivést téměř miliardu korun. Kolektivní výzkum řízený klastrem Nanoprogress byl významně podpořen dotačními tituly Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost s názvem „Spolupráce – Klastry“. Tento program je klíčovým prvkem podpory českých klastrových organizací a spadá pod gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Nanoprogress se může pyšnit desítkou celosvětově unikátních zařízení primárně pro přípravu nanovláken. Drží devět předmětů duševního vlastnictví. Aktuálně je také jediným klastrem oceněným Zlatou známkou Evropské klastrové excelence a je členem Národní klastrové asociace.