facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Novelu zákona o podpoře výzkumu projednávají poslanci

5. 6. 2019
Novelu zákona o podpoře výzkumu projednávají poslanci

Novela zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, se začala projednávat v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Reaguje především na změnu systému hodnocení výzkumných organizací, dále na změnu informačního systému VaVaI a další skutečnosti.

Návrh novely, která byla připravována ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Vláda České republiky projednala a schválila na svém zasedání dne 6. května 2019.

Novela navrhuje celkem 37 změn "stotřicítky". Důvodová zpráva jako hlavní předmět novely zákona uvádí následující důvody:

  • změna hodnocení z hodnocení výsledků výzkumných organizací na hodnocení výzkumných organizací, což je přístup obvyklý v jiných státech s vyspělou výzkumnou základnou,
  • změna Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací spočívající v zavedení evidence výsledků velkých výzkumných infrastruktur a evidenci projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, financovaných ze zahraničních zdrojů,
  • změna způsobu zúčtování se státním rozpočtem v souvislosti s vyhláškou č. 367/2015 Sb.,
  • zavedení nového pojmu „projekty sdílených činností“.

Důvodová zpráva změny zdůvodňuje následovně: „Zákon byl novelou, provedenou zákonem č. 110/2009 Sb., změněn v době trvalého a pravidelného růstu výdajů na výzkum, vývoj a inovace ve výši 8 % ročně, tomu odpovídá nedostatečná úprava postupu tvorby rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace při nižším nárůstu nebo dokonce snížení výdajů. Tato úprava neobsahuje odpovídající mechanismy zajišťující udržitelnost systému v případě vzniku nových a rozšiřování stávajících závazků, zejména při značném rozsahu závazků založených v předchozích letech.

Ve stávajícím znění zákona je hodnocení založeno pouze na hodnocení výsledků výzkumných organizací a výše institucionální podpory pro výzkumnou organizaci je stanovena pevně jako podíl jí dosažených výsledků na výsledcích všech výzkumných organizací. V praxi má rozhodující vliv počet výsledků, nikoliv jejich kvalita. Zjevnou výhodu tedy mají výzkumné organizace, které jsou schopné produkovat stále vyšší a vyšší počet výsledků. Z výzkumné činnosti se postupně stala honba za tzv. RIV body a ztrácel se vlastní smysl výzkumné a vývojové činnosti – vytvářet nové znalosti, posouvat hranice vědních oborů nebo vytvářet aplikovatelné výsledky. Jeden vědecky hodnotný výsledek měl tedy často nižší finanční efekt než několik méně kvalitních výsledků, které ale v součtu přinesly více RIV bodů. Odhlédne-li se od nepříznivého dopadu na kvalitu výsledků, může tato úprava fungovat pouze při nepřetržitém zvyšování institucionální podpory. To bylo empiricky doloženo v letech 2011 až 2014, kdy se celkový objem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací neměnil (stagnovaly výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace) a bylo při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nutné využívat stabilizačních opatření pro zachování proporcí mezi jednotlivými skupinami výzkumných organizací.“

Z výše uvedeného důvodu je změněn především paragraf 3 odstavec 3, který v písmeně a) uvádí, že institucionální podporu lze nově poskytnout na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, zatímco dosavadní znění uvádí rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků.

V paragrafu 7 pojednávajícím o poskytnutí podpory byl změněn také bod 7. Původní znění: „Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci, na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik7b), které společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní. Poskytovatel dále v institucionální podpoře zohlední i výši nepřímé podpory, která byla výzkumné organizaci poskytnuta v předchozích letech formou úlev od daňových povinností“ bylo nahrazeno následujícím: „podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě jejího zhodnocení, které provedl podle metodiky připravené podle § 35 odst. 2 písm. c).“

V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl tento tisk s číslem 485 rozeslán 15. května 2019 poslancům. Organizační výbor sněmovny doporučil projednání zákona, navrhl jako garanční výbor Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a jako zpravodaje určil poslance Františka Váchu. První čtení zákona proběhlo 28. května 2019. Zákon představila Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová, která zastoupila předsedu vlády Andreje Babiše.

Zpravodaj František Vácha při projednání zákona mimo jiné zdůraznil, že „se dostáváme do stadia, kdy ta vědecká komunita se shodla na nějakých základních změnách. I když musím říct, že pořád existují skupiny, které si myslí - a já jsem součástí jedné z nich - které si myslí, že se mají hodnotit hlavně výsledky a ne nějaké, řekněme, písemné litanie o tom, co budu v budoucnosti dělat. Nicméně ten konsenzus tady je.“

Na nepřítomnost některých členů vlády reagoval v rámci prvního projednávání zákona předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura následujícím způsobem: „Podívejte se za mě (pohled do vládních lavic), jakou důležitost tomuto návrhu zákona přikládá vláda. Máme tady paní ministryni financí, té bych chtěl poděkovat za to, že to uvedla, pak dva služebně juniorní ministry. Omlouvám se, ale služebně jste juniorní v této vládě. A pak ani noha. Ani noha. A já myslím, že je sice hezké, jak říkal pan zpravodaj, že vědecká komunita se shodla. Ale my jsme politici, máme vést politickou debatu a já tady nemám partnera. Kdyby tady byl ministr průmyslu a obchodu, který velmi rád mluví, jak on je ten tahoun inovací. Pan premiér o něm mluví, jak je to jeho pravá ruka, jak ten Karel ty inovace má zmáknuté. Kde je? Není tady.“

Návrh v rozpravě podpořil poslanec ANO Karel Rais: „Já bych chtěl podpořit to, co tady říkal pan kolega Vácha, protože to není jenom o tom, jestli tady pan ministr průmyslu je, nebo není. Probíhala řada jednání i s lidmi z úřadu práce - pardon, z Úřadu vlády, se kterými jsme tady toto diskutovali. A my, co tady jsme to druhé období, tak vidíme jakousi kontinuitu. A to považuji za podstatné. Že to je kontinuita ke kvalitě. Možná si vzpomenete, kolik interpelací jsme v minulém období vedli vzhledem k nefunkčnosti informačního systému. A díky bohu dneska nejenom že je funkční, ale ještě jsme schopní brát do úvahy v podstatě i výkonnost těch infrastruktur. Samozřejmě, jak říkala paní ministryně, že tam je řada věcí, které se ještě dají doplnit, to myslím není teď předmětem toho prvního čtení. Ale v každém případě je to jednoznačně návrh, který jde správným směrem, a to směrem ke kvalitě.“

Usnesením č. 639 byla novela zákona postoupena k projednání do výboru.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)