Vládě končí funkční období. Je čas bilancovat. Minule jsem bilancoval realizaci každoročních "institucionálních" hodnocení výzkumných organizací. Tentokrát vezmu na paškál hodnocení programů účelové podpory VaVaI. Bilance to je opět docela smutná.
Žádný systém hodnocení programů s velkým "S" vláda za dlouhé 4 roky nevytvořila, většina poskytovatelů dotací dopady svých programů pořádně nehodnotila a ani se na to odhodlaně nechystá. Zato výrazně navýšit prostředky na tyto programy vláda zvládla dobře.
Hodnocení programů účelové podpory VaVaI
Programy účelové podpory VaVaI, dominantně formou grantů a dotací, nejsou jen tak ledajaká věc. Jde na ně více veřejné podpory než z kafemlejnku (tj. institucionální podpora VaV bez konkrétního určení). Byly doby, za sekretáře Rady Marka Blažky, kdy si kdokoliv mohl na webu snadno najít státní rozpočet VaV do největších detailů včetně jeho pracovních verzí. Dnes tam člověk najde pouze graf vývoje výdajů do roku 2012, tedy předposledního roku Nečasovy vlády
a jednu jedinou stručnou rozpočtovou tabulku za loňský rok 2016 a lakonickou větu "Přímé vyhledávání dílčích (neagregovaných) údajů týkajících se SR v oblasti VaVaI není uživatelům sítě Internet umožněno." Asi podle hesla, kdo nic neví, ten se neptá.
Ale detailní výpisy jednotlivých programů si můžete vypsat zde (zvolte "P - Program VaVaI" běžící v roce 2017) a částky si ručně nasčítat. Nejvíce podpory pomocí programů podpory VaVaI budou letos rozdělovat TAČR (cca 3 mld.), MPO (cca 1 mld.), MŠMT (cca 5 mld.) a menší částky rozděluje pár dalších ministerstev. A nechytejte mě za stomilióny.
Tyto dotace mají většinou řešit různá selhání trhu. Jde o situace, kdy se vědcům, inovátorům, soukromníkům a investorům z nějakých důvodů nevyplatí do VaVaI investovat a nebo VaVaI realizovat na vlastní náklady, byť by to bylo společensky užitečné. Každý program na podporu VaVaI by proto měl mít (a také má) nějaké bohulibé cíle. A hodnocení těchto programů by tu mělo být od toho, aby se předběžně, průběžně a zpětně ověřovalo, zda a nakolik je těchto bohulibých cílů skutečně dosahováno a zda náhodou miliardy daňových poplatníků netečou do černých děr. Pěkně o tom podrobněji píše Martin Srholec [ 1 | 2].
Kafemlejnek už to nezařídí
Někteří tvrdí, že kafemlejnek to má už za sebou. Já si tím nejsem jist, ale budiž. Sice již vypršela platnost původní Metodiky, ale například MŠMT a vysoké školy výsledky z něj vesele používají na rozdělování peněz dále. A Metodika, kromě kafemlejnkových principů, obsahovala i principy hodnocení programů účelové podpory VaVaI. Ne náhodou byl její oficiální název "Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů". Akademická veřejnost si to ale moc neuvědomovala. Hodnocení programů se jí totiž týkalo jen zprostředkovaně, když po někom poskytovatel grantu vyžadoval metodikou někdy absurdně definované typy výzkumných výsledků.
Metodika 2017+ pro svatého Jindy
Byť bylo donedávna hodnocení programů založené na absurdních kafemlejnkových čárkách a bodech, formálně naplňovalo požadavek zákona, že za hodnocení programů je zodpovědná Rada.[1] V nové Metodice 2017+, která dosavadní Metodiky nahradila, však již žádné hodnocení programů popsáno není. Najdeme tam pouze jednu stránku (č.42) úřední hatmatilky, která v podstatě odkazuje na svatého Jindy. Píše se tam, že resorty mají "přiměřeně" aplikovat jakousi přílohu z usnesení vlády.[2] Každý resort tedy může říkat, že to dělá "přiměřeně", asi jako v pohádce Byl jednou jeden král. Je to v podstatě zelená resortům pokračovat v současném stavu.
Peníze budou, hodnocení nebude
Dnes, po čtyřech letech vládnutí, není stále žádná záruka, že nově vypisované programy budou výrazně lepší než ty předchozí. A to lze v letech 2018 a 2019 očekávat schválení velkého počtu následnických programů těch, které už pomalu končí. A bude jich opravdu hodně, včetně multimiliardových programů jako jsou ALFA (TAČR) anebo TIP (MPO) a také velký počet programů na MŠMT. Za celou dobu těchto programů to může dělat přes 20 mld. Kč veřejných výdajů. Nově schválené programy pak budou běžet dalších cca 5 let, tedy do roku 2024. Jedinou naději do budoucna ohledně hodnocení tak dnes nabízí pouze TAČR (viz níže).
Dlouhá cesta nikam
Vytvořením systému hodnocení programů účelové podpory dlouhé roky státní úřady zavazovala vládní usnesení. Byť je plnění usnesení pro státní správu závazné, reálně se nedělo téměř nic. O předlouhé historii cesty odnikud nikam jsem již ostatně psal. Pouze s železnou pravidelností se jedno nenaplněné vládní usnesení v hodině h nahrazovalo jiným usnesením, které plnění úkolu vždy odsunulo do budoucna, zpravila na bedra další vlády a tak pořad dokola. Ani právě dosluhující vláda nebyla výjimkou. Žádný podrobný a závazný rámec pro hodnocení programů účelové podpory VaV po sobě nezanechala. Nepočítám polopatický manuál obecných zásad, který vznikl před léty v rámci projektu IPN Metodika, a o kterém psal již dříve Martin Srholec zde. Hodnocení programů tak nadále zůstává plně v rukou jejich správců a na jejich (ne)zodpovědnosti.
Kudy jsme prošli
Dlužno říci, že TAČR se o zavedení systematičtějšího hodnocení posledních pár let upřímně snaží, suverénně nejvíce ze všech. Dosud šlo spíše o oťukávání terénu, záměry, pilotní verze a průběžná interní hodnocení. Zhodnocen byl rozsahem malinký a hodně nekomerčně zacíleným program Omega. Dobíhá průběžné hodnocení programu Delta. Finančně největších programů se však hodnocení zatím výrazně nedotklo (tedy pokud lze soudit z toho, co se dá veřejně vyhledat). Blíží se nicméně konec velkého vlajkového TAČR programu ALFA a velká výzva pro jeho finální zhodnocení.
MŠMT už pár let provádí hodnocení velkých infrastruktur VaV, podle metodiky vzniklé v rámci projektu IPN Metodika, ale to bude z jeho strany co do hodnocení dopadů programů účelové podpory asi tak vše.
Významný poskytovatel účelové podpory, MPO, zatím o hodnocení dopadů programů zná jen z vyprávění ovčí babičky. U ostatních ministerstev to asi nebude jiné (pokud se pletu, jistě se ozvou).
Na téma hodnocení programů účelové podpory v posledních letech vznikly 2 studie IDEA [1 | 2 | 3] a diskuse (záznam zde). S omezenými datovými zdroji v nich šlo o to na parciálních příkladech ukázat, na jaké otázky by hodnocení měla mimo jiné hledat odpovědi a co by kromě mnoha jiného mělo být jejich součástí. Studie i při omezeném přístupu k datům vykreslují, co takové hodnocení obnáší a může přinést. Studie vyvolaly dost povyku, který mimo jiné dosvědčuje, že hodnocení programů je u nás pro mnoho lidí stále spíše španělská vesnice. K té bouřlivé diskusi jsem psal i zde.
Na programy podpory, potenciálně černé díry na veřejné peníze, však vláda přisypat další peníze daňových poplatníků zvládla. Podrobněji jsem o tom psal před necelým rokem.
Suma sumárum
Celková bilance výsledků čtyř let vládnutí v oblasti hodnocení programů účelové podpory VaVaI je poměrně smutná. Čtyři roky v historii země není krátká doba. Jak dlouho u nás ještě asi povládnou naivní představy, že bohatství země a společnosti vzniká nějak automaticky sypáním peněz do černé díry programů účelové podpory aplikovaného VaVaI?
-------
1 Zákon č. 130/2002 Sb.§ 35, odst. 2 písm. d)
2 Příloha usnesení vládu z roku 2015: "Základní principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací".
Autor: Daniel Münich
Článek byl publikován na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.
