Názory - Results from #370

Albertovští mají supermikroskop

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy získala nové zařízení, jež umožní lepší výzkum materiálů. Celá laboratoř vyšla na asi šedesát milionů korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 24.1.2019

87,3% shoda výsledků nebo metody?

Je rozdíl mezi peer review a pseudo peer review. K tomu správnému je třeba především kvalifikace a čas, jinak se jeho výsledek neliší od obyčejné bibliometrie, píše v dalším komentáři Dalibor Štys.

Základní údaje: Dalibor Štys; 23.1.2019

Freedom to Operate: Klíčový krok transferu, který se nevyplatí odkládat

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 30.6.2026
Textové pole: UNICO

„Nejdražší analýza je ta, kterou uděláte příliš pozdě.“ Jak mít patentová rizika akademických spin-offů včas pod kontrolou? Strávíte tři roky vývojem, úspěšně projdete prvním investičním kolem, podepíšete smlouvu – a pak dostanete dopis od právního zástupce firmy, o které jste ani neslyšeli. Jejich patent z roku 2019 pokrývá klíčový princip vašeho produktu. Nemusí dokázat, že jste ho kopírovali. Stačí, že ho používáte.

Když kovářova kobyla chodí bosa aneb Praktická lekce z informetrie

Na motivy skutečného příběhu o vzniku nového časopisu pro kvantitativní výzkum vědy Quantitative Science Studies žádný hollywoodský trhák nevznikne. Z pohledu vcelku nezáživné specializace, kterou hodnocení vědy je, však tato anabáze nepostrádá dramatický náboj.

Základní údaje: Radim Hladík; 21.1.2019

Co potřebujeme pro inovační strategii

Jiří Nantl, ředitel Středoevropského technologického institutu, se ve svém novém blogu zamýšlí nad tím, jak Česko nasměřovat k pozici jednoho z inovačních lídrů Evropy a jak zajistit prosperitu země i v dalších desetiletích. Dosavadní koncept ekonomiky závislé na Německu není zrovna ideálním stavem.

Základní údaje: Jiří Nantl; 17.1.2019

Nač se letos těšit ve vědě

Novinky v editaci genů, boje o publikování studií s volným přístupem (tzv. model open-access) anebo téma biobezpečnosti v laboratořích. To jsou dle vědeckého magazínu Nature hlavní témata, kolem nichž se bude točit výzkum v novém roce.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.1.2019

Zázraky? Věda! Plzeňský kraj má svoji zábavnou vědeckou talk-show

Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj

Pod značkou inovačního marketingu Plzeňského kraje GetSmart se 19. května odehrála premiéra nové zábavné vědecké talk-show Zázraky? Věda! s Vladimírem Kořenem a jeho hosty. Vyprodaný sál v Domažlicích poznal zblízka pětici zajímavých osobností, dozvěděl se zajímavosti z oblasti inovací a pobavil se při soutěžních otázkách. Talk-show se tedy rozhodně nekonala naposledy.

Šílenství, nebo naděje 17+?

Společný výzkum vysokoškolských pedagogů se studenty je samozřejmou součástí vysokoškolského vzdělávání. Proto je kvalita výzkumu automatickou součástí hodnocení kvality vzdělávání. Nejjednodušším řešením problému, který Jiří Nantl otevírá ve svém článku, by tedy bylo dávat peníze na výzkum tam, kde byla udělena institucionální akreditace na magisterské i doktorské studium...

Základní údaje: Dalibor Štys; 15.1.2019

O porcování medvěda à la MŠMT'19

Ministerstvo školství zveřejnilo každoroční rozpis největšího balíku peněz na podporu vědy na vysokých školách. Téměř vše bylo rozděleno jako loni, tedy podle kafemlejnkové trojčlenky. Zbytek podle toho, jak se vysokým školám v roce 2016 dařilo publikovat články ve vlivnější polovině vědeckých časopisů databáze WoS. Pro jednou se nad tímto přístupem asi dají přivřít oči. Pokud by se to mělo v dalších letech opakovat, byl by to absurdní a velký problém.

Základní údaje: Daniel Münich; 14.1.2019

Financování výzkumu na vysokých školách? Potřeba řešení je urgentní

Diskuse o novém systému hodnocení výzkumu, vývoje a inovací se zpravidla zaměřují na odborné aspekty provádění hodnocení, které se vztahují k potřebě provést hodnocení korektně. V důsledku toho však zapadají významné otázky týkající se toho, jak bude hodnocení fungovat coby (zákonem předpokládaná) součást mechanismu financování výzkumu.

Základní údaje: Jiří Nantl; 10.1.2019

Heidelberg, město velkých objevů

Na kopci se tyčí rozlehlá hradní zřícenina, v údolí řeky Neckar pak bádají výjimeční vědci... Město Heidelberg a jeho univerzita, nejstarší v Německu, jsou pojmem pro excelentní vědu. Vědci spolupracují s řadou Čechů.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.1.2019

Příběh o voze a o koze

Hodnocení'17 výzkumných organizací podle nové Metodiky 2017+ se zamilovalo do kvalitativních tvarů publikačního výkonu oborů. Byla to láska na první pohled. Došla tak daleko, že se tvar publikačního profilu stal jedním z klíčových parametrů celkového hodnocení. Tvar profilu je sice dobré znát, ale jako míra může být velice zavádějící. Určitě věrohodně nevypovídá ani o kvalitě oboru, ani o kvalitě výzkumné organizace.

Základní údaje: Daniel Münich; 8.1.2019

NTK chce být hubem pro přenos technologií. První účastníci dokončili Akademii transferu znalostí NTK

Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 1.7.2026

Ve startupovém prostoru Uhelny Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vyvrcholil první ročník Akademie transferu znalostí Národní technické knihovny. Dvacet účastníků během semestrálního kurzu procházelo tím, jak dostat výzkumný výsledek blíž k praxi, trhu a investorům. Slavnostní večer se závěrečnými prezentacemi, networkingem a vyhlášením nejlepších projektů proběhl v úterý večer a portál VědaVýzkum.cz byl u toho.

Martin Svoboda: CARDS buduje infrastrukturu pro otevřenou vědu. Rozhodne ale hodnocení výzkumu

Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026

Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.

Strana 38 z 74