Názory - Results from #340

Vědci postrádají soupis „vetřelců“

Přední české přírodovědce děsí, že z návrhu zákona o ochraně přírody vypadl národní seznam invazních druhů rostlin a živočichů. Před možnými dopady teď varují přímo ministerstvo.

Základní údaje: Martin Rychlík; 10.5.2019

Co přinese novela zákona o podpoře výzkumu

Novelu zákona o podpoře výzkumu, kterou projednala vláda dne 6. května 2019, je možno v zásadě přivítat. Novela je sice koncipována jako „technická“, přináší však užitečné změny, ať již jde o zavedení nové kategorie projektů sdílených činností jako formy účelové podpory pojmově odlišné od výzkumných infrastruktur, nebo zpřesnění a určitě zjednodušení postupu finančního vypořádání vztahu příjemce účelové podpory výzkumu a vývoje se státním rozpočtem.

Základní údaje: Jiří Nantl; 9.5.2019

Freedom to Operate: Klíčový krok transferu, který se nevyplatí odkládat

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 30.6.2026
Textové pole: UNICO

„Nejdražší analýza je ta, kterou uděláte příliš pozdě.“ Jak mít patentová rizika akademických spin-offů včas pod kontrolou? Strávíte tři roky vývojem, úspěšně projdete prvním investičním kolem, podepíšete smlouvu – a pak dostanete dopis od právního zástupce firmy, o které jste ani neslyšeli. Jejich patent z roku 2019 pokrývá klíčový princip vašeho produktu. Nemusí dokázat, že jste ho kopírovali. Stačí, že ho používáte.

Situace se mění, aniž by nastala

A to zvláště v převažujících názorech na hodnocení vědy a jejich aplikaci v České republice. Tedy rozhodně se mění rychleji, než dokáží tvůrci tabulek dokončovat granty a koordinátoři hodnotících panelů provést hodnocení.

Základní údaje: Dalibor Štys; 7.5.2019

Presumpce chyby

Gravitační vlny byly poprvé detekovány právě před padesáti lety! Jakže? Vždyť máme ještě v čerstvé paměti, že první detekce gravitačních vln ze srážky dvou masivních černých děr se podařila teprve před několika málo lety (2015). Ano, paměť vás neklame, nicméně, první „úspěšná“ detekce gravitačních vln byla oznámena již o 46 let dříve roku 1969 Joe Weberem v časopise Physical Review Letters.

Základní údaje: Jan Valenta; 24.4.2019

"Vorsprung durch Technik" aneb Pokrok díky technologiím

Strojírenství, autoprůmysl či chemický výzkum – to jsou společné zájmy německých a českých výzkumníků. V základním výzkumu a studiích je Německo nejbližším partnerem.

Základní údaje: Martin Rychlík; 22.4.2019

Zázraky? Věda! Plzeňský kraj má svoji zábavnou vědeckou talk-show

Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj

Pod značkou inovačního marketingu Plzeňského kraje GetSmart se 19. května odehrála premiéra nové zábavné vědecké talk-show Zázraky? Věda! s Vladimírem Kořenem a jeho hosty. Vyprodaný sál v Domažlicích poznal zblízka pětici zajímavých osobností, dozvěděl se zajímavosti z oblasti inovací a pobavil se při soutěžních otázkách. Talk-show se tedy rozhodně nekonala naposledy.

Výzvy sedmé pětiletky splníme za čtyři roky

... tedy pardon, Výzvy inovační strategie přijímáme. Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030.

Základní údaje: Dalibor Štys; 19.4.2019

Česko-francouzská pojítka? Matematika, energetika i filosofie

Pro české vědce jsou Francouzi čtvrtými nejčastějšími vědeckými partnery. „My máme skvělou matematiku a v Praze je též výborná,“ říká rektor oživené Sorbonny. Vědci by se dle něj mohli společně zaměřit také na klimatologii, problematiku stárnutí anebo takzvaná Smart Cities.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.4.2019

Religionista zkoumá i úzkost

Vědec Martin Lang se vrátil z Harvardu do Brna a nyní vydává tři objevné studie k tematice náboženství. Získal také ocenění Neuron pro nadějné výzkumníky. Nebývá přitom zvykem, aby čeští „humanitní“ vědci publikovali studie dokonce v předních biologických časopisech.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.4.2019

Jen tak si trochu zapřehánět: o navyšování výdajů na vědu

Vychloubačná oznámení o rekordním navyšování výdajů státního rozpočtu na vědu jsou u nás spíše pravidlem než výjimkou. Prezentovaná čísla jsou zpravidla pečlivě vybrána na efekt. O méně efektních skutečnostech se často mlčí. Běžný čtenář pak snadno podlehne dojmu, že plány jsou růžovější než realita. Nejinak tomu bylo v případě zprávy z březnového zasedání vládní Rady pro VaV. Za slovníkem rekordů se opět skrývá krapet jiná realita.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.4.2019

Američany zajímají čeští srdcaři

Výzkumné centrum FNUSA-ICRC přivítalo v Brně špičky třetího největšího výrobce medicínských přístrojů na světě GE Healthcare. Češi se pyšní i patentem na vysokofrekvenční EKG a také sílícím výzkumem.

Základní údaje: Martin Rychlík; 2.4.2019

NTK chce být hubem pro přenos technologií. První účastníci dokončili Akademii transferu znalostí NTK

Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 1.7.2026

Ve startupovém prostoru Uhelny Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vyvrcholil první ročník Akademie transferu znalostí Národní technické knihovny. Dvacet účastníků během semestrálního kurzu procházelo tím, jak dostat výzkumný výsledek blíž k praxi, trhu a investorům. Slavnostní večer se závěrečnými prezentacemi, networkingem a vyhlášením nejlepších projektů proběhl v úterý večer a portál VědaVýzkum.cz byl u toho.

Martin Svoboda: CARDS buduje infrastrukturu pro otevřenou vědu. Rozhodne ale hodnocení výzkumu

Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026

Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.

Strana 35 z 74